Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Radioastronomové učinili překvapivý objev, když odhalili velké množství plynných oblaků vodíku nad rovinou naší Galaxie. Tato plynná oblaka hrají důležitou roli ve vývoji galaxií.
„Dospěli jsme k závěru, že tato oblaka jsou tvořena plynem, který byl odfouknut z galaktické roviny při explozích supernov a působením silného ´větru´ z mladých hvězd v oblastech jejich intenzivní tvorby,“ říká H. Alyson Ford, který k tomuto zjištění dospěl ve své disertační práci na Swinburne University. Tým astronomů ve složení H. Alyson Ford (University of Michigan), Felix J. Lockman (National Radio Astronomy Observatory, NRAO) a Naomi Mclure-Griffiths (CSIRO Astronomy and Space Science) prezentoval své výsledky na schůzi Americké astronomické společnosti v Miami na Floridě.
Astronomové studovali plynná oblaka ve dvou rozdílných oblastech naší Galaxie. Zkoumaná mračna jsou vzdálena 400 až 15 000 světelných roků od roviny galaktického disku, v němž je soustředěna většina hvězd a plynného materiálu. Galaktický disk je obklopen tzv. halo, tvořeným převážně plynem, sahajícím do větší vzdálenosti než studované regiony.
„Tato oblaka byla poprvé detekována radioteleskopem Robert C. Byrd Green Bank Telescope – průměr antény 110 x 100 m (nadace National Science Foundation) a jsou docela záhadná. Nacházejí se v přechodové oblasti mezi diskem a halo, obklopujícím Galaxii,“ vysvětluje Felix Lockman. Vědecký tým využil data z programu Galactic All-Sky Survey, získaná pomocí radioteleskopu CSIRO's Parkes Radio Telescope (Austrálie).
Když astronomové porovnávali pozorování těchto dvou oblastí, zjistili, že jedna oblast obsahuje třikrát více vodíkových oblaků než druhá. Kromě toho tato oblaka jsou v průměru až 2krát dále nad rovinou Galaxie.
Tyto pozoruhodné rozdíly, jak se astronomové domnívají, existují proto, že oblast s větším počtem oblaků leží poblíž okraje centrální galaktické příčky, kde příčka splývá s hlavním spirálním ramenem. Jedná se o oblast intenzivní tvorby hvězd, obsahující velké množství mladých hvězd, jejichž silný hvězdný vítr může hnát plyn pryč z této oblasti. Nejhmotnější hvězdy explodují jako supernovy, přičemž odhodí vnější vrstvy svého materiálu. V dalších oblastech, které astronomové studovali, je aktivita vzniku hvězd mnohonásobně slabší.
„Složení těchto oblaků jasně ukazuje, že mají původ v disku Mléčné dráhy a jsou důležitou součástí naší Galaxie. Poznání těchto oblaků je nezbytné k pochopení, jak se materiál pohybuje mezi galaktickým diskem a tzv. halo, což je rozhodující proces ve vývoji galaxií,“ říká Lockman.
Oblaka se skládají z neutrálního plynného vodíku. Jejich průměrná hmotnost dosahuje zhruba hodnoty 700 hmotností Slunce. Jejich rozměry se liší v širokém rozsahu, ta největší mají průměr kolem 200 světelných roků.
Zdroj: http://www.nrao.edu/pr/2010/haloclouds/
autor: František Martinek