Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Radioastronomové učinili překvapivý objev, když odhalili velké množství plynných oblaků vodíku nad rovinou naší Galaxie. Tato plynná oblaka hrají důležitou roli ve vývoji galaxií.
„Dospěli jsme k závěru, že tato oblaka jsou tvořena plynem, který byl odfouknut z galaktické roviny při explozích supernov a působením silného ´větru´ z mladých hvězd v oblastech jejich intenzivní tvorby,“ říká H. Alyson Ford, který k tomuto zjištění dospěl ve své disertační práci na Swinburne University. Tým astronomů ve složení H. Alyson Ford (University of Michigan), Felix J. Lockman (National Radio Astronomy Observatory, NRAO) a Naomi Mclure-Griffiths (CSIRO Astronomy and Space Science) prezentoval své výsledky na schůzi Americké astronomické společnosti v Miami na Floridě.
Astronomové studovali plynná oblaka ve dvou rozdílných oblastech naší Galaxie. Zkoumaná mračna jsou vzdálena 400 až 15 000 světelných roků od roviny galaktického disku, v němž je soustředěna většina hvězd a plynného materiálu. Galaktický disk je obklopen tzv. halo, tvořeným převážně plynem, sahajícím do větší vzdálenosti než studované regiony.
„Tato oblaka byla poprvé detekována radioteleskopem Robert C. Byrd Green Bank Telescope – průměr antény 110 x 100 m (nadace National Science Foundation) a jsou docela záhadná. Nacházejí se v přechodové oblasti mezi diskem a halo, obklopujícím Galaxii,“ vysvětluje Felix Lockman. Vědecký tým využil data z programu Galactic All-Sky Survey, získaná pomocí radioteleskopu CSIRO's Parkes Radio Telescope (Austrálie).
Když astronomové porovnávali pozorování těchto dvou oblastí, zjistili, že jedna oblast obsahuje třikrát více vodíkových oblaků než druhá. Kromě toho tato oblaka jsou v průměru až 2krát dále nad rovinou Galaxie.
Tyto pozoruhodné rozdíly, jak se astronomové domnívají, existují proto, že oblast s větším počtem oblaků leží poblíž okraje centrální galaktické příčky, kde příčka splývá s hlavním spirálním ramenem. Jedná se o oblast intenzivní tvorby hvězd, obsahující velké množství mladých hvězd, jejichž silný hvězdný vítr může hnát plyn pryč z této oblasti. Nejhmotnější hvězdy explodují jako supernovy, přičemž odhodí vnější vrstvy svého materiálu. V dalších oblastech, které astronomové studovali, je aktivita vzniku hvězd mnohonásobně slabší.
„Složení těchto oblaků jasně ukazuje, že mají původ v disku Mléčné dráhy a jsou důležitou součástí naší Galaxie. Poznání těchto oblaků je nezbytné k pochopení, jak se materiál pohybuje mezi galaktickým diskem a tzv. halo, což je rozhodující proces ve vývoji galaxií,“ říká Lockman.
Oblaka se skládají z neutrálního plynného vodíku. Jejich průměrná hmotnost dosahuje zhruba hodnoty 700 hmotností Slunce. Jejich rozměry se liší v širokém rozsahu, ta největší mají průměr kolem 200 světelných roků.
Zdroj: http://www.nrao.edu/pr/2010/haloclouds/
autor: František Martinek