Asteroidy křižovaly mlhovinu Tadpole

Nová infračervená fotografie, pořízená kosmickou observatoří NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) ukazuje mlhovinu Tadpole (Tadpole Nebula, IC 410/NGC 1893), oblast formování hvězd v souhvězdí Vozky (Auriga). Od Země je vzdálena 12 000 světelných roků. Jak družice WISE skenovala oblohu, pořídila rovněž tuto mozaiku dohromady sestavených snímků, na nichž je kromě jiného zachycen jasný asteroid z naší Sluneční soustavy, jak náhodou prolétává před mlhovinou. Jedná se o planetku (1719) Jens. Do snímku se promítá jako řada žlutozelených bodů v obdélníku poblíž středu obrázku, zleva křižující fotografii mlhoviny. Kromě toho byl objeven i druhý asteroid, jehož stopa na snímku je zvýrazněna v obdélníku vlevo nahoře (ve větších obdélnících jsou zvětšeny části mlhoviny se stopami asteroidů v malých obdélnících).

Avšak to není vše, co zachytila družice WISE na tomto snímku: dvě družice obíhající ve větší vzdálenosti od Země než WISE – jejich dráhy jsou zachyceny uprostřed elipsou vyznačených regionech v horní a dolní části snímku, jevící se jako slabá zelená stopa. Zdánlivý pohyb asteroidů je pomalejší než pohyb družic, protože planetky se nacházejí v mnohem větší vzdálenosti, a tudíž se jeví jako body, které mění svoji polohu na jednotlivých snímcích z družice WISE, nikoliv jako čára na jednom snímku.

Tato část mlhoviny s útvary, připomínajícími svým tvarem pulce (vpravo pod středem obrázku v úvodu článku), je zaplněna hvězdami mladšími než jeden milión roků – doslova hvězdnými kojenci – o hmotnostech přinejmenším 10krát větších v porovnání se Sluncem. Mlhovina obdržela pojmenování Tadpole Nebula (doslova mlhovina pulců), protože spousta mladých horkých hvězd v mlhovině vyzařuje intenzivní ultrafialové světlo, které vytvarovalo v okolním plynu dva „sloupy“ tvarem připomínající pulce, nazvané Sim 129 a Sim 130. Tito „pulci“ vypadají jako žluté čmáranice v blízkosti středu horního snímku. Uzlíky v oblasti jejich hlavy pravděpodobně obsahují mladé hvězdy. Infračervený pohled družice WISE pomáhá astronomům mj. vypátrat ukryté hvězdy, jako jsou tyto.

Planetka (1719) Jens, objevená v roce 1950, obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Tento vesmírný kámen, jehož průměr je 19 km, se otočí jednou dokola za 5,9 hodiny a kolem Slunce oběhne jednou za 4,3 roku.

Dvacet pět snímků této oblasti, pořízených družicí WISE v pásmu čtyř odlišných vlnových délek, bylo zkombinováno k vytvoření publikované fotografie. Planetka (1719) Jens je zachycena na 17 po sobě jdoucích snímcích. Infračervené záření na vlnové délce 3,4 mikronu je na fotografii zobrazeno modrou barvou, záření o vlnové délce 4,6 mikronu je zobrazeno modrozelenou barvou, záření na 12 mikronech je zelené a na 22 mikronech červené.

Družice WISE provádí celooblohovou prohlídku za účelem průzkumu celé oblohy v oboru infračerveného záření včetně sledování asteroidů a hvězd až po vzdálené galaxie.

Na stránkách zdroje jsou obrázky ve větším rozlišení.

Zdroj: http://wise.ssl.berkeley.edu/gallery_Tadpole.html

autor: František Martinek