Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK
Detailní studium vzorku 500 hvězd, z nichž 70 obklopuje známý planetární systém, posloužilo k vyřešení letité záhady slunečního lithia. Tým astronomů využívajících výkonný spektrograf ESO/HARPS objevil, že hvězdy slunečního typu obklopené planetami mnohem efektivněji ničí lithium ve svém nitru, než stejné hvězdy bez planetárních systémů. 
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km rychlostí 7,7 km/s. 
Spitzerův kosmický dalekohled NASA pozoroval mladou hvězdu HR 8799. Mladé planety kroužící kolem hvězdy jsou patrně „ohrožovány“ malými tělesy podobnými kometárním jádrům. V důsledku těchto kolizí a vzájemných srážek došlo k vytvoření obrovského halo, tvořeného jemným prachem.
Kamera WFC3, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.
Astronomové nalezli stopy dosud neznámého gigantického uskupení galaxií, jenž se nachází bezmála 7 miliard světelných let od nás. Objev byl umožněn pouze díky spojení dvou nejvýkonnějších dalekohledů světa. Jedná se o první pozorování takto významné struktury ve vzdáleném vesmíru, které poskytne detailnější pohled na kosmickou pavučinu a její vznik.
Fotografie překvapivé exploze ve známé mlhovině v souhvězdí Orion zachytila tryskající „prsty“ materiálu v podobě výtrysků rychle se pohybujícího plynu, jehož rychlosti byly změřeny pomocí soustavy radioteleskopů SMA a zvýrazněny barvou. Modrá barva představuje plyn, který se k nám přibližuje, červená naopak zvýrazňuje oblaka vzdalujícího se plynu. 
Kombinace tří snímků ze tří unikátních teleskopů – ESO/VLT na Cerro Paranal, ESO/MPG 2,2 metrového teleskopu na La Silla a kosmické obseratoře HST – poskytla úplně nový pohled na hvězdokupu Klenotnice (Jewel Box).
Na mezinárodní konferenci ESO/CAUP v portugalském Portu, věnované výzkumu exoplanet, představil tým vědců pracujících s přístrojem HARPS celkem 32 nově nalezených objektů. Potvrdil tak pozici HARPS jako světově nejúspěšnějšího lovce exoplanet. Započtením nových těles se zvýšil počet známých exoplanet s nízkou hmotností o plných 30 %.
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejímž úkolem je výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, prolétne 13. listopadu 2009 kolem Země. Při průletu bude gravitačním polem planety urychlena natolik, aby v závěru své desetileté cesty vesmírem dosáhla svého cíle.
Do programu vědeckých výzkumů Evropské kosmické agentury ESA bylo pro období 2015-2025 vybráno 8 z celkového počtu 50 podaných návrhů. Největší evropská mise LAPLACE bude realizována kolem roku 2020. Jejím úkolem bude výzkum planety Jupiter a jejích dvou měsíců Ganymed a Europa.Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz