Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK

Planeta Saturn postupně „zhasíná“. Podobně jako stolní lampa, které omezujeme přívod elektrického proudu, Saturn za poslední čtyři roky vyzařuje stále menší a menší množství energie v oboru infračerveného záření, přičemž jeho jižní polokoule je poněkud jasnější než severní.

Astronomové z Evropské jižní observatoře pořídili efektní nový snímek neobvyklé galaxie NGC 7252. Tento galaktický spletenec vznikl při kolizi dvojice původně samostatných galaxií a pro astronomy představuje vhodný objekt pro zkoumání vlivů galaktického slévání na vývoj vesmíru.

Jádro periodické komety 103P/Hartley 2 se stalo druhým cílem výzkumu pro kosmickou sondu Deep Impact. Dne 4. listopadu 2010 sonda prolétla ve vzdálenosti necelých 700 km od jádra komety Hartley 2 rychlostí 12,3 km/s. První fotografie byla pořízena 37 minut před největším přiblížením, ze vzdálenosti 27 350 km.

Hvězdy jsou ve hvězdokupě těsně namačkány jedna vedle druhé, že astronomové museli čekat na tak výkonnou kosmickou observatoř, jako je Hubblův kosmický dalekohled HST, schopnou nahlédnout hluboko do centra hvězdného „úlu“ a rozlišit zde jednotlivé hvězdy.

Nové důkazy podporují teorii, že podmínky na Zemi ve fázi vývoje označovaného jako „sněhová koule“ se staly spouštěcím mechanismem pro dávný rozvoj živočišné říše. Velké zvýšení koncentrace mořského fosforu v období před 750 až 635 milióny roků je spojováno s komplexním rozvojem života.

Nově zprovozněné datové spojení táhnoucí se v délce 100 km přes nevlídnou poušť Atacama přináší nové příležitosti pro observatoř ESO Paranal i Observatorio Cerro Armazones. Napojení těchto zařízení přímo na hlavní latinskoamerickou vědeckou datovou páteřní síť zacelilo poslední mezeru ve vysokorychlostním spojení mezi observatořemi a Evropou.

Přibližně jedna ze čtyř hvězd podobných Slunci může vlastnit planety podobné velikosti, jako je naše Země. Vyplývá to z nových výzkumů uskutečněných NASA a University of California. Tato studie je nejrozsáhlejším a nejdetailnějším „sčítáním planet“ podle jejich hlavní charakteristiky - hmotnosti.

Na sérii fotografií pořízených pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile je zachycena šestice působivých spirálních galaxií. Záběr byl získán v oboru infračerveného záření unikátní výkonnou kamerou HAWK-I. Astronomové doufají, že jim tyto snímky pomohou pochopit vznik a vývoj nápadných spirálních struktur v galaxiích.

Na noční obloze je pozorovatelná kometa 103P/Hartley 2, která se ve čtvrtek 4. listopadu 2010 stane cílem kosmické sondy Deep Impact/EPOXI. Připomeňme si 5 základních informací o kosmické sondě, jejíž historie se začala psát při jejím startu 12. 1. 2005.

Tým evropských astronomů využívající dalekohled ESO/VLT změřil vzdálenost dosud nejvzdálenější galaxie. Pečlivou analýzou jejího velmi slabého světla vědci zjistili, že galaxii pozorují tak, jak vypadala v době, kdy samotný vesmír byl jen 600 milionů let starý...
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí