Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Aktuality AK

Na první pohled vypadá Triton jako každý jiný ledový měsíc – jednotvárné pusté těleso kroužící kolem Neptunu, nejvzdálenější planety Sluneční soustavy. Avšak Triton je jiný. Pod jeho ledovým povrchem se s velkou pravděpodobností ukrývá rozsáhlý kapalný oceán.

Tento nový záběr centrální oblasti neobvyklé galaxie Centaurus A byl pořízen pomocí systému antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Názorně demonstruje, jak nová observatoř astronomům umožňuje prohlédnout skrze temné prachové pásy zakrývající samotný střed galaxie a získat snímky v bezkonkurenční kvalitě. ALMA je stále ještě ve fázi výstavby a v současnosti provádí vědecká pozorování ve zkušební fázi ‚Early Science‘ (počáteční vědecká pozorování). Již v současnosti je však tento teleskop nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě. Observatoř ALMA právě zveřejnila výzvu k podání návrhů na pozorování v následujícím období, kdy již bude k dispozici ještě větší část celého systému s lepšími vlastnostmi.

V NASA vrcholí přípravy na vypuštění astronomické družice s názvem NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array), jejímž úkolem bude mj. pátrat po „neviditelných“ černých dírách. Start je naplánován na 14. června 2012. Mezi několika hlavními úkoly družice NuSTAR bude rozluštit hádanku, jak se obří černé díry a galaxie společně vyvíjely v průběhu věků.

Pozorování uskutečněná družicí NASA s názvem WISE vedla k doposud nejlepšímu určení počtu pro Zemi potenciálně nebezpečných asteroidů ve Sluneční soustavě. Asteroidy známé pod zkratkou „PHAs“ obíhají po takových drahách kolem Slunce, které je přivádějí do vzdálenosti menší než 8 miliónů km od Země a jsou dost velké na to, aby „přežily“ průlet zemskou atmosférou a způsobily při dopadu velké škody v regionálním, případě globálním měřítku.

Pomalu se blíží unikátní úkaz tohoto roku, přechod planety Venuše přes sluneční disk, který se odehraje v noci z 5. na 6. června 2012 a na našem území bude pozorovatelný jen krátce v ranních hodinách. Planeta Venuše je však stále pozorovatelná jako Večernice nízko nad severozápadním obzorem. Při pohledu pouhým okem je velmi jasná, ale jeví se jen jako ‚hvězda‘. Již malý dalekohled však odhalí podivuhodnou věc.

Pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu astronomové detekovali vůbec poprvé světlo vyzařované „super-Zemí“ daleko za hranicemi Sluneční soustavy. Přestože exoplaneta není obyvatelná, toto pozorování je historickým krokem pro případné hledání stop života na jiných planetách.

Nejhustější objekty ve vesmíru mají nového šampióna co do hmotnosti: pulsar tak malý, že by se vešel na ostrov Manhattan, avšak jeho hmotnost 2,04krát převyšuje hmotnost Slunce. Pulsar může pomoci astronomům prověřit platnost Einsteinovy teorie obecné relativity.

Mimořádná astronomická událost – přechod Venuše přes sluneční disk – se velice rychle blíží a přípravy na pozorování úkazu vrcholí. Jen aby přálo počasí! Zahálet nebude ani nejznámější a nejvýkonnější kosmický dalekohled NASA s názvem Hubblův kosmický teleskop HST (Hubble Space Telescope). Nebude se na Slunce dívat přímo, využije k tomu povrch Měsíce jako obří zrcadlo.

Na tomto novém snímku pořízeném na Evropské jižní observatoři (ESO) je zachycena podivná galaxie známá jako Centaurus A. S celkovou délkou expozičního času přesahující 50 hodin se jedná pravděpodobně o nejhlubší snímek tohoto neobvyklého působivého objektu. Snímek byl vytvořen pomocí dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla (Chile).

V roce 2011 byla uvedena do provozu nová generace ruských meteorologických družic, které sledují Zemi z výšky 36 000 km, z tzv. geostacionární dráhy. Na rozdíl od družic NASA však ruská družice pořizuje snímky v oboru blízkého infračerveného záření, stejně tak i ve viditelném světle. Snímky poskytují detailní informace nejen o pohybu oblačnosti, ale například také o změnách vegetace.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí