Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Aktuality AK

Na videozáznamu je vidět, jak se polární záře na Saturnu zřetelně mění během místního dne, který trvá přibližně 10 hodin 47 minut. Na polední a půlnoční straně můžeme spatřit výrazné zjasnění polární záře pozorovatelné v období několika hodin, což naznačuje, že zjasnění má určitou souvislost s polohou Slunce.

Tento nový snímek zachycující spirální galaxii s příčkou NGC 1365 v infračerveném oboru spektra byl pořízen výkonnou kamerou HAWK-I a dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile. Galaxie NGC 1365 patří do kupy galaxií Fornax a nachází se asi 60 milionů světelných let od Země.

Během uplynulých šesti let sonda Cassini pozorovala oblaka seskupená ve třech odlišných oblastech Titanu v různých „zeměpisných“ šířkách: velká oblaka v okolí severního pólu, nepravidelná oblaka v okolí jižního pólu a úzký pás v okolí 40° jižní šířky. Nyní astronomové objevili důkazy změny sezónní cirkulace na Titanu.

Tato umělecká představa zachycuje mimořádně vulkanický měsíc obíhající kolem obří plynné exoplanety v cizí planetární soustavě. Nedávné studie naznačují, že by astronomové možná mohli za použití připravovaného nového kosmického dalekohledu JWST detekovat vulkanickou aktivitu na vzdálených exoplanetách velikostí srovnatelných se Zemí.

ESO zveřejnila nový pozoruhodný snímek spirální galaxie NGC 300, která se podobá naší Galaxii a patří do blízké skupiny galaxií v souhvězdí Sochaře. Záběr odhalující v nevídaných detailech strukturu galaxie byl pořízen celkovou expozicí o délce téměř 50 hodin kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla v Chile.

Dvěma týmům astronomů se podařilo zjistit, že atmosféry dvou exoplanet (HD 80606b a XO-2b) obsahují draslík. Astronomové použili k pozorování jeden z nejvýkonnějších dalekohledů světa – Gran Telescopio Canarias. Dalekohled je vybaven objektivem o průměru 10,4 m a nachází se na jednom z nejlepších míst pro pozorování hvězd – na Kanárských ostrovech.

Galaxie NGC 4666 zaujímá významné místo ve středu snímku pořízeného ve viditelném oboru kamerou WFI umístěnou na 2,2 m dalekohledu na La Silla v Chille. NGC 4666 je pozoruhodnou galaxií s probíhajícím intenzivním procesem tvorby hvězd a neobvyklým 'supervětrem' unikajícího plynu.

Jedním z výzkumných cílů družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byla kulová hvězdokupa Omega Centauri. Nachází se ve vzdálenosti 16 000 světelných roků od Země a obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd. Z nových výzkumů vyplývá, že se v jejím centru nachází černí díra.

Astronomové využívající spektrograf HARPS objevili planetární systém obsahující minimálně pět planet u Slunci podobné hvězdy HD 10180. Existuje však možnost, že v soustavě jsou ještě další dvě tělesa, z nichž jedno může být exoplanetou s dosud nejnižší známou hmotností.

Astronomům se díky použití dalekohledu ESO/VLT podařilo poprvé v historii ukázat, že magnetar – neobvyklý typ neutronové hvězdy – byl vytvořen při zániku hvězdy nejméně 40krát hmotnější než Slunce. Tento objev představuje nelehký úkol pro současné teorie vývoje hvězd.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí