Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
NASA připravuje na rok 2016 vyslání kosmické sondy, která bude vybavena robotickou rukou, pomocí níž sonda doslova „utrhne“ vzorek materiálu z asteroidu, což astronomům pomůže v lepším pochopení vzniku Sluneční soustavy a počátků života. Mise pojmenovaná OSIRIS-REx (což je zkratka celého názvu Origins-Spectral Interpretation-Resource Identification-Security-Regolith Explorer) bude první americkou misí, jejímž úkolem bude dopravit na Zemi vzorky asteroidu. (Nepatrné množství materiálu z planetky Itokawa dopravila na Zemi pouze japonská sonda Hayabusa.)
Jedná se o automatickou misi, která, podobně jako další sondy, bude dláždit cestu budoucím kosmickým lodím s posádkou na palubě, ať už k planetkám či vzdálenějším vesmírným tělesům.
NASA vybrala projekt OSIRIS-Rex po vyhodnocení tří návrhů, které rovněž zahrnovaly odběr vzorků, a to z odvrácené strany Měsíce a z povrchu planety Venuše.
Planetky jsou v podstatě zbytky z období formování Sluneční soustavy. Vytvářely se z pracho-plynného oblaku – z tzv. sluneční mlhoviny, ze které se po jejím smrštění před 4,5 miliardami roků vytvořilo Slunce, planety a další tělesa. Planetky obsahují původní materiál sluneční mlhoviny, který nám může říci mnoho o podmínkách v době zrodu naší planetární soustavy.
Po čtyřleté cestě vesmírem se sonda přiblíží v roce 2020 k blízkozemnímu asteroidu s označením 1999 RQ36. Ze vzdálenosti 5 km uskuteční komplexní podrobné mapování povrchu planetky. Vědecký tým pak vybere místo, kde sonda pomocí robotické ruky provede odběr vzorku. Postupně se bude přibližovat k vybrané lokalitě. Při letu v těsné blízkosti asteroidu natažená „ruka“ odebere vzorek povrchové horniny o hmotnosti 60 gramů až 2 kilogramy, který v roce 2023 dopraví na Zemi. Finanční náklady na realizaci mise dosáhnou zhruba 800 miliónů dolarů.
Získané vzorky budou uloženy do návratového pouzdra, které přistane v roce 2023 na území amerického státu Utah. Konstrukce pouzdra bude podobná jako v případě sondy Stardust, která v roce 2006 dopravila na Zemi vůbec poprvé kometární vzorky, konkrétně částice z kómy komety Wild 2.
Planetka 1999 RQ36 měří na délku přibližně 580 m. Asteroid poněkud pozměněný časem představuje „momentku“ z mládí naší Sluneční soustavy. Planetka je pravděpodobně bohatá na uhlík, důležitý chemický prvek v organických molekulách důležitých pro život. Organické molekuly byly objeveny ve vzorcích meteoritů a komet, což signalizuje, že některé ingredience života mohou být vytvářeny v kosmickém prostředí. Astronomové chtějí zjistit, zda jsou rovněž přítomny na asteroidu s označením 1999 RQ36.
„Tento asteroid je jakousi časovou schránkou (časovou konzervou) z období zrodu naší Sluneční soustavy a ohlašuje novou éru planetárního výzkumu,“ říká Jim Green (NASA, Planetary Science Division, Washington). „Poznatky z této mise nám také pomohou rozvinout metody k lepšímu určení drah asteroidů.“
Podle současných pozorování existuje pravděpodobnost 1 : 1800, že se planetka v roce 2182 srazí se Zemí.
Sonda bude rovněž vůbec poprvé velmi přesně měřit tzv. „Jarkovského efekt“. Jedná se o velmi malou sílu působící na planetku, vyvolanou zářením Slunce. Povrch planetky absorbuje sluneční záření a vyzařuje tuto energii v podobě tepla. Velmi malá síla působící po dlouhou dobu se sčítá, avšak není stejná v důsledku nepravidelného tvaru planetky, složení povrchu a rotace. To je důležité pro vědce, kteří počítají dráhy asteroidů a jejich přiblížení k Zemi, a kteří se smaží porozumět tomu, jakým způsobem může tento efekt ovlivnit dráhy planetek. Sonda OSIRIS-Rex pomůže zpřesnit dráhu planetky 1999 RQ36 za účelem zjištění její trajektorie a k vypracování budoucí strategie ke zmírnění následků pravděpodobné srážky Země s vesmírným objektem.
Kromě zařízení na odběr vzorků horniny bude sonda vybavena souborem kamer, spektrometrem pro oblast viditelného a infračerveného záření, přístrojem pro měření tepelné emise a laserovým výškoměrem kanadské výroby.
Sonda OSIRIS-Rex je třetí misí v rámci programu New Frontiers (nové hranice). První byla sonda New Horizons (nové horizonty) vypuštěná v lednu 2006. Soustavou Pluto-Charon prolétne v červenci 2015, následně zamíří k vybranému objektu Kuiperova pásu. Druhá mise s názvem Juno bude vypuštěna v srpnu 2011 a stane se první kosmickou sondou, která bude obíhat kolem planety Jupiter po polární dráze. Přitom bude studovat atmosféru této obří planety a stavbu jejího nitra.
Zdroj: http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/osiris-rex.html
autor: František Martinek