Aktuality AK

Skupina astronomů z University of Rochester objevila v souhvězdí Kentaura hvězdný systém se soustavou prstenců, které nápadně připomínají prstence planety Saturn. Jedna z těchto hvězd vykazovala při sledování dramatické změny jasnosti, které se dají vysvětlit tak, že jasná hvězda je zakrývána menším tělesem obklopeným soustavou prstenců.

Díky americké kosmické sondě Cassini a evropskému průzkumnému modulu Huygens, který přistál na povrchu Saturnova měsíce Titan, jsme o něm získali celou řadu unikátních informací. Atmosféra Titanu je bohatá na metan a průměrná teplota na jeho povrchu se pohybuje kolem -180 °C. Pracovníci California Institute of Technology vytvořili počítačový model, který pomůže astronomům vysvětlit zákonitosti počasí na Titanu a vzniku jezer kapalných uhlovodíků.

Existence skryté hmoty započala v okamžiku velkého třesku. V jejím objetí se formovaly a vyvíjely jednotlivé galaxie. Bylo by snadné se domnívat, že ve větších galaxiích se nachází větší množství skryté hmoty. Nové výzkumy však ukazují, že tomu tak není. Trpasličí galaxie mají dokonce větší zastoupení skryté hmoty než jejich větší protějšky.

Výzkumy prováděné přístroji na palubě kosmické sondy Cassini potvrzují dřívější pozemní pozorování, že atmosféra Saturnova měsíce Titan je tak hustá, že by si zde člověk mohl při troše fantazie připevnit na záda křídla a vznášet se bez přestání ve vzduchu.

Za určitých okolností může člověk „ztratit srdce“. Nové výpočty napovídají, že i Jupiter pomalu ztrácí své „srdce“ – kamenné jádro obří planety se rozpouští podobně jako šumivá tableta vhozená do vody. Nové výzkumy mohou vysvětlit, proč se jádro Jupiteru zdá být menší, než se předpokládalo.

Nový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil v oboru ultrafialového záření přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta.