Aktuality AK

Objekty NGC 3314A a NGC 3314B vypadají podobně, jako kdyby se nacházely uprostřed procesu probíhající galaktické srážky. Avšak ve skutečnosti je dělí vzdálenost několika desítek miliónů světelných roků prázdného prostoru. Jejich zdánlivá blízkost je pouze dílem perspektivy.

Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem planety Saturn, kde mj. pořídila z dálky tuto fotografii Saturnova prstence. Před prstencem lze spatřit „světlo“ malého měsíce planety s názvem Epimetheus o průměru 113 km.

Tvorba terestrických planet vyžaduje suroviny, které nebyly v rané historii vývoje vesmíru k dispozici. Velký třesk zaplnil vesmír pouze vodíkem a héliem. Chemické prvky jako křemík a kyslík – klíčové složky hornin – musely být postupně vytvořeny v nitrech hvězd. Avšak jak dlouho to trvalo?

Astronomové z University of Texas, Austin a Wesleyan University použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope na UT Austin’s McDonald Observatory k potvrzení předpokladu, že se exoplanety velikosti Jupiteru v blízkých planetárních soustavách vypařují (i když nesmírně pomalu), protože jsou ovlivňovány mateřskou hvězdou.

Dřívější odhady předpokládaly stejný počet hnědých trpaslíků jako ostatních hvězd. Avšak jejich první sčítání na základě pozorování družicí WISE ukazuje, že jeden hnědý trpaslík připadá zhruba na 6 hvězd. Když se astronomové „seznámili a pozdravili“ s novými sousedy, družice WISE je překvapila: hnědých trpaslíků je v okolí Slunce daleko méně, než se předpokládalo.

Bohužel, hvězdy nemají vystaven vlastní rodný list. A tak musí astronomové velmi pracně zjišťovat jejich věk. Znalost stáří hvězd je rozhodující pro zjištění, jakým způsobem naše Galaxie zvětšovala své rozměry v průběhu věků v důsledku pohlcování menších galaxií.