Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK

Astronomové celého světa mohou nyní studovat stovky miliónů galaxií, hvězd a asteroidů, jejichž fotografie jsou soustředěny v prvním „balíku“ informací z družice NASA s názvem WISE. Očekává se mnoho překvapujících objevů.

Dvojice galaxií na tomto snímku, pořízeném na observatoři La Silla v Chile dalekohledem MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m a kamerou WFI (Wide Field Imager), vypadá velmi zvláštně. Vzhled galaxií totiž poznamenaly gravitační poruchy vyvolané blízkostí sousedů. Vzájemné gravitační přetahování narušilo tvar galaxie NGC 3169 a rozdrobilo prachové pásy jejího souputníka NGC 3166. Třetí menší galaxie vpravo dole (NGC 3165) má na celé představení výborný výhled takřka z první řady.

Tento snímek mlhoviny NGC 3582 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO se zrcadlem o průměru 2,2 m pracujícím na observatoři ESO La Silla v Chile. Obří smyčky plynu, které jsou zde zachyceny, silně připomínají sluneční protuberance. Předpokládá se, že vznikly vyvržením materiálu z umírajících hvězd. V této oblasti bychom ale nalezli také nové mladé stálice emitující silné ultrafialové záření, které nutí plyn v mlhovině zářit a vytvářet tento úžasný obraz.

Kosmické observatoře NASA Swift, Hubble Space Telescope a Chandra X-ray Observatory společně studovaly jednu z nejzáhadnějších explozí, jaká kdy byla ve vesmíru pozorována. Koncem března 2011 byl družicemi zaregistrován zdroj záření o vysokých energiích.

Dne 6. dubna 2011 přivítala observatoř ESO Paranal vzácnou návštěvu – prezidenta České republiky Václava Klause a jeho choť Livii Klausovou. Prezidentský pár si nenechal ujít ani příležitost k prohlídce Cerro Armazones, místa vybraného pro stavbu budoucího obřího dalekohledu E-ELT.

Kosmická sonda MARS EXPRESS patřící Evropské kosmické agentuře ESA vyslala na Zemi snímky mlhou obklopených vulkánů, nacházejících se na severní polokouli rudé planety. Dlouho po jejich ukončené vulkanické aktivitě byla tato oblast přeměňována dopady meteoritů, které pokrývaly vyvrženým materiálem spodní části úbočí sopek.

Po dvou letech na oběžné dráze kolem Země shromáždila evropská družice GOCE dostatečné množství dat k tomu, aby zmapovala gravitační pole Země s bezkonkurenční přesností. Vědci nyní zpřístupnili nejpřesnější model geoidu, jaký byl kdy vůbec vypracován k našemu pochopení toho, jak Země ve skutečnosti „funguje“.

Na snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VLT září intenzivní rudou barvou oblak vodíku obklopující hvězdokupu NGC 371. Tyto hvězdné jesličky se nacházejí v sousední galaxii – v Malém Magellanově oblaku.

Stísněný životní prostor v kulových hvězdokupách vytváří podmínky pro exotické binární soustavy, v nichž jsou dvě hvězdy uvězněny na drahách, po kterých navzájem obíhají jedna kolem druhé. Hmota z jedné hvězdy je pohlcována druhou složkou dvojhvězdy. V důsledku jejího zahřívání dochází k produkci rentgenového záření.

Naše Galaxie může obsahovat až 50 miliard planet. K takovému závěru dospěli astronomové na základě zpracování dat z astronomické družice Kepler. Dalekohled na palubě družice pátrá po přítomnosti planet za hranicemi Sluneční soustavy, a to na základě zjištění periodického poklesu jasnosti konkrétní hvězdy.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí