Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK

Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy. Nově objevená planeta obíhá kolem druhé hlavní hvězdy s označením HD 132563B. Hmotnost exoplanety 1,5krát převyšuje hmotnost Jupiteru, kolem mateřské hvězdy obíhá v průměrné vzdálenosti 2,6 AU, a to po protáhlé eliptické dráze s excentricitou 0,22. Jeden oběh vykoná za 4,2 roku.

Dalekohled ESO/VLT pořídil nový úchvatný snímek mlhoviny obklopující hvězdokupu NGC 1929. Ta se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, jedné z blízkých sousedních galaxií. Objekt dominující tomuto snímku je názornou ukázkou toho, čemu astronomové říkají superbublina. Její vzhled je formován hvězdnými větry mladých stálic a rázovými vlnami, doprovázejícími exploze supernov.

Fotografie, která byla pořízena pro navigační účely, ukazuje povrch planetky Vesta v doposud nevídaném rozlišení. Vesta je považována za těleso, které bylo v minulosti zdrojem velkého počtu meteoritů, jež se srazily se Zemí. Získaná data pomohou v budoucnu dláždit cestu pro pilotované kosmické výpravy k asteroidům.

Planeta Neptun se 12. 7. 2011 dostala na své oběžné dráze kolem Slunce do stejné polohy, kde byla přibližně před 165 lety objevena. Na připomenutí této události pořídil Hubblův kosmický teleskop HST tyto „jubilejní“ fotografie modrozelené obří planety.


Na základě velmi přesného sledování pohybu útvarů v atmosféře planety určili astronomové dobu rotace planety Neptun, a to s přesností, jaká nebyla doposud dosažena pro žádnou jinou plynnou planetu. Z pozorování vyplynulo, že den na Neptunu (tedy jedna otočka planety kolem rotační osy) trvá 15 hodin 57 minut a 59 sekund.

Astronomové analyzovali data z kosmické sondy Cassini, která vůbec poprvé v tak velkém detailu zachytila na planetě Saturn obrovskou bouři, která svými rozměry 8krát překračuje plochu zemského povrchu. Poprvé byla vyfotografována v prosinci 2010, o 7 týdnů později již obepínala celou planetu.

V mezihvězdném prostoru se podařilo nalézt peroxid vodíku. Tento objev představuje vodítko pro pochopení chemických vztahů mezi molekulami nepostradatelnými pro život – vody a kyslíku. Na Zemi hraje peroxid vodíku hlavní roli v chemických cyklech vody či atmosférického ozónu. Jeho roztok v nízké koncentraci jistě každý zná; používá se jako dezinfekční prostředek nebo přípravek na odbarvování vlasů. Nyní se astronomům podařilo molekuly peroxidu vodíku detekovat ve vesmíru, a to pomocí antény APEX provozované ESO v Chile.

Hubblův kosmický dalekohled HST překonal další milník své kosmické anabáze při výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru. V pondělí 4. července 2011 uskutečnil již miliónté vědecké pozorování. Jednalo se konkrétně o pátrání po přítomnosti vody v atmosféře exoplanety, která je od Země vzdálena 1000 světelných roků.

Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT a řadu dalších teleskopů k nalezení a podrobnému zkoumání dosud nejvzdálenějšího známého kvasaru. Tento kosmický maják, který rozsvěcuje černá díra o hmotnosti 2 miliard Sluncí, je zdaleka nejjasnějším objeveným objektem, který pochází z období raného vesmíru. Tyto výsledky byly zveřejněny 30. června 2011 v odborném časopise Nature.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí