Záhada únorových bolidů

Jarní měsíce jsou známy velmi nízkou meteorickou aktivitou. Není aktivní žádný významný roj a na minimum, v rámci své roční variace, klesají také frekvence sporadických meteorů. Již desítky let je však pozorovatelům známa zajímavá anomálie, kterou bychom mohli označit jako ‚záhadu únorových bolidů‘. 

V 60. a 70. letech minulého století si vizuální pozorovatelé povšimli zdánlivě zvýšeného počtu jasných pomalých meteorů v průběhu února, které vstupovaly hluboko do atmosféry a byly doprovázeny následnými doprovodnými zvukovými efekty. Při podrobnějších statistických analýzách založených na fotografických záznamech z 80. let, se však větší počet těchto událostí v únoru prokázat nepodařilo. 
 
V průběhu zimních měsíců většina vizuálních pozorovatelů 'spí zimním spánkem‘ a tak nejdůležitější informace získávané o meteorické aktivitě v tomto období pocházejí z automatických stanic po celém světě.

V USA bylo v průběhu letošního února automatickou bolidovou sítí NASA zaznamenáno 6 velmi jasných meteorů - bolidů. Vzhledem k tomu, že odhadovaná velikost původních těles se pohybovala v rozmezí 0,2 až 2 m při vstupu do atmosféry, nemusel veškerý materiál úplně shořet v atmosféře, ale bolidy mohly po sobě zanechat i meteority. 

To, co je na těchto úkazech zajímavé, je původní dráha těles a jejich chování při průletu atmosférou. Jedná se o tělesa, která do atmosféry vstupují velmi pomalu (vzhledem k Zemi se pohybují často pomaleji než 15 km/s), pronikají poměrně hluboko do atmosféry a zanikají asi 50 km nad zemským povrchem. Bolidy jsou také zajímavé dlouhým trváním, jejich let je často pozorován i po dobu 10 s.

Původní dráhy těles ve Sluneční soustavě ukazují, že objekty přilétly z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Bolidy však nepochází z jednoho zdroje. Nepředstavují tedy žádný 'proud‘, u něhož bychom našli podobné charakteristiky drah.

Přes obecně nepříznivé počasí se i ve střední Evropě v průběhu února 2012 podařilo zaznamenat několik jasných, pomalých a dlouho letících meteorů (nejedlalo se ve většině případů o bolidy, nebyly tak jasné).

Dvojice zajímavých meteorů byla zachycena v noci z 20./21. února také pomocí vybavení Hvězdárny Valašské Meziříčí, které jsme získali v rámci projektu KOSOAP. Stejné úkazy byly zachyceny také na dalších stanicích sítě CEMENT (Central Europian MEteor NeTwork). K meteorům tedy existuje několik záznamů z různých míst, což následně umožní spočítat jejich dráhy ve Sluneční soustavě.

První těleso bylo zachyceno 20.2. večer ve 20:09:32 UT, přilétlo od severo-západu a vzhledem k aktuální orientaci zorného pole (směr jihovýchod) není na našem záznamu zachyceno v celé délce (meteor vlétl do zorného pole, chybí začátek jevu). Zaznamenaná část dráhy představuje 4,6 s letu, ale podle informací z dalších stanic trval let meteoru až 9 s. Maximální měřená jasnost na našem záznamu dosáhla -1,2 mag.

Druhý zajímavý meteor přelétl po půlnoci 23.2. v 0:29:29 UT. Ten se již zachytil po celou dobu své světlé dráhy a jeho let trval 4,2 s. Meteor přilétl prakticky od severu (PA 348°) a po obloze urazil dráhu o délce cca 40°. Tento meteor byl také jasnější a jeho chování v atmosféře bylo z našeho pohledu výrazně jiné. Meteor dosáhl maximální jasnosti -2,9 mag.

Pro oba meteory můžete srovnat profily vývoje jasnosti, na kterých je patrná řada drobných výbuchů, a dráhy těles na základě pozorování z Kroměříže a Mikulůvky, které spočetl Jakub Koukal. 

Projekt KOSOAP – Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů je spolufinancován z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Partnerem projektu je Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste.

Projekt rozvíjí spolupráci v oboru pozorování projevů sluneční aktivity, proměnných hvězd a meziplanetární hmoty (především meteorů). Jedná se však nejen o vlastní odbornou práci a pozorování, ale především o zavedení a prohloubení spolupráce, přípravu a realizaci vzdělávacích aktivit zaměřených na mladé lidi, budoucí spolupracovníky a pozorovatele.

Další informace:

[1] The Fireballs of February; stránky NASA; Dostupné z: http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2012/22feb_februaryfireballs/

[2] Jarní bolidová sezóna 2012; stránky SMPH; Dostupné z: http://www.kommet.cz/page.php?al=jarni_bolidova_sezona

[3] Videopozorování meteorů na Hvězdárně Valašské Meziříčí

autor: Jiří Srba