O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Aktuality AK
Mezinárodní tým astronomů využil data z Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA), a také souběžná pozorování astronomické družice SWIFT. Na základě těchto pozorování detekoval význačné změny v atmosféře planety nacházející se daleko za hranicemi Sluneční soustavy.
Dvě galaxie sousedící s naší Galaxií se mohly před několika miliardami roků k sobě těsně přiblížit. Nová pozorování potvrdila dřívější objev plynného vodíku proudícího mezi velkou galaxií v souhvězdí Andromedy, známou také jako M 31, a galaxií v souhvězdí Trojúhelníku označovanou též jako M 33.
Krátké květnové noci a nepříliš dobré počasí umožnilo během osmi nocí pořídit 3191 měření proměnných hvězd. Mimo jiné jsem pokračoval ve fotometrii zákrytové dvojhvězdy BH Lyn. Bohužel se nepovedlo získat další měření zákrytu a porovnat výsledky z března, ale tento systém je natolik zajímavý, že si zaslouží samostatný článek.
Vědci publikovali první výsledky experimentů studujících vliv podmínek volného kosmického prostoru na živé organismy, které byly realizovány na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Kromě informací o vlivu kosmického záření na bakterie a semena rostlin získali biologové rovněž důkazy o neobyčejné životaschopnosti lišejníků.
Většina z nás již mnohokrát pozorovala Měsíc v úplňku vycházející nad vzdáleným obzorem. Podívaná je to zcela jistě zajímavá. Nyní si představte místo Měsíce obří plynnou planetu o průměru 3krát větším, která se objeví nad obzorem planety, jejíž povrch je pokryt žhavou lávou. Tato cizí vyhlídka se nachází v nově objevené planetární soustavě Kepler-36.
Americká kosmická sonda Cassini stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem Saturnu. Titan, největší měsíc planety Saturn, vypadá na pořízeném snímku jako by byl navlečený na tenkou napnutou „šňůru“ Saturnova prstence, který vrhá stín na jižní polokouli obří plynné planety.
Dalekohled ESO/VLT pořídil dosud nejdetailnější snímek působivé části hvězdné porodnice NGC 6357. Na tomto záběru je zachyceno mnoho mladých horkých hvězd, zářivých oblaků plynu a neobvyklých prachových útvarů, které vznikly působením intenzivního ultrafialového záření a mohutných proudů nabitých částic vyvrhovaných mladými hvězdami.
Objekty NGC 3314A a NGC 3314B vypadají podobně, jako kdyby se nacházely uprostřed procesu probíhající galaktické srážky. Avšak ve skutečnosti je dělí vzdálenost několika desítek miliónů světelných roků prázdného prostoru. Jejich zdánlivá blízkost je pouze dílem perspektivy.
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem planety Saturn, kde mj. pořídila z dálky tuto fotografii Saturnova prstence. Před prstencem lze spatřit „světlo“ malého měsíce planety s názvem Epimetheus o průměru 113 km.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz