V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem planety Saturn, kde mj. pořídila z dálky tuto fotografii Saturnova prstence. Před prstencem lze spatřit „světlo“ malého měsíce planety s názvem Epimetheus, který obíhá ve větší vzdálenosti než se rozprostírají hlavní Saturnovy prstence.
Průměr měsíce Epimetheus je asi 113 km a obíhá na vnější straně poměrně úzkého prstence F. Na snímku v úvodu článku je vidět Epimetheus jako bílá tečka zdánlivě pod soustavou prstenců – kousek pod středem obrázku. Od sondy Cassini jej dělí vzdálenost větší, než jaká je mezi prstenci a kosmickou sondou.
Kamera na palubě sondy Cassini pořídila tento snímek 30. 12. 2011 v oboru viditelného světla. V té době se sonda nacházela ve vzdálenosti přibližně 2,4 miliónu km od měsíce Epimetheus. Rozlišení snímku je asi 14 km na pixel.
Od 1. 7. 2004, kdy byla sonda Cassini navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn, pořídila nejen velké množství snímků prstence, ale také se přiblížila k měsíci Epimetheus. První barevnou fotografii sonda pořídila 30. 3. 2005 ze vzdálenosti 74 600 km. Na originálním snímku lze rozlišit detaily o velikosti 450 m. Velký kráter na povrchu měsíce Epimetheus byl pojmenován Pollux a jeho průměr je zhruba 33 km.
Další těsné přiblížení sondy Cassini k měsíci Epimetheus nastalo 3. 12. 2007, při němž kamera sondy vyfotografovala oblasti v okolí jižního pólu měsíce. Fotografie byla pořízena ze vzdálenosti 37 400 km s rozlišení 224 m na pixel.

Zajímavostí je, že Epimetheus krouží kolem Saturnu po téměř stejné oběžné dráze jako jeho o něco větší (průměr 181 km) souputník Janus, a to ve vzdálenosti 151 400 km. Jejich oběžné dráhy od sebe dělí vzdálenost zhruba 50 km, což je méně než poloměry obou měsíčků. Když se k sobě přibližují, v důsledku gravitačního ovlivňování si „vymění“ své oběžné dráhy (k čemuž dochází přibližně jednou za 4 roky), přičemž se k sobě nepřiblíží na vzdálenost menší než 10 000 km. Nemůže tedy dojít k jejich vzájemné srážce.
Měsíc Epimetheus objevil 18. 12. 1966 Richard Walker.
Mise sondy Cassini byla již před časem prodloužena do září 2017.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=4539
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí