Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Tvorba terestrických planet vyžaduje suroviny, které nebyly v rané historii vývoje vesmíru k dispozici. Velký třesk zaplnil vesmír pouze vodíkem a héliem. Chemické prvky jako křemík a kyslík – klíčové složky hornin – musely být postupně vytvořeny v nitrech hvězd. Avšak jak dlouho to trvalo? A jak velké množství těžkých prvků musí být k dispozici pro vznik planet?
Dosavadní studie vedly k závěru, že plynní obři velikosti Jupiteru vznikali především v okolí hvězd obsahujících více těžkých prvků než Slunce. Nicméně nové výzkumy naznačují, že planety menší než Neptun obíhají kolem velmi různorodých hvězd včetně těch, které obsahují méně těžkých prvků než Slunce. Výsledkem toho je, že kamenné exoplanety podobné Zemi se mohly vytvářet i dříve během vývoje vesmíru, než se doposud předpokládalo.
„Tato výzkumná práce naznačuje, že terestrické planety mohly vznikat v průběhu celé historie naší Galaxie,“ říká astronom David Latham (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). „Nepotřebujeme k tomu mnoho předcházejících generací hvězd.“
David Latham hrál hlavní roli ve výzkumu, jehož vedoucím byl Lars A. Buchhave (University of Copenhagen). Výsledky práce byly publikovány v časopise Nature.
Astronomové označují chemické prvky těžší než vodík a hélium termínem „kovy“. U jednotlivých hvězd zjišťují obsah kovů, tzv. metalicitu, kterou porovnávají se Sluncem. Hvězdy s vyšším obsahem těžkých prvků jsou považovány za bohaté na kovy, zatímco hvězdy s nižším obsahem těžkých prvků jsou naopak považovány za hvězdy chudé na kovy.
David Latham se svými spolupracovníky prozkoumal více než 150 hvězd, u nichž byly objeveny planety na základě údajů z družice Kepler. Určovali metalicitu těchto hvězd a její vzájemný vztah k velikosti obíhajících planet. Velké planety měly tendenci obíhat kolem hvězd se stejnou a vyšší metalicitou, než jakou má naše Slunce. Naopak menší planety byly nalezeny jak u planet bohatých na těžké prvky, tak u hvězd s nízkým obsahem kovů.
„Obří planety preferují hvězdy bohaté na kovy, těm malým je to jedno,“ dodává David Latham.
Bylo také zjištěno, že terestrické planety vznikají v okolí hvězd s širokým rozmezím metalicity včetně hvězd, které disponují pouze jednou čtvrtinou kovů, jež obsahuje Slunce.
Závěry astronomů podporují teorii vzniku planet „zvětšováním jádra“. Podle tohoto modelu se prvotní prach hromadí (akumuluje) a vytváří objekty kilometrových rozměrů, tzv. planetesimály, které se poté spojují a vytvářejí plnohodnotné planety. Ty největší, zhruba 10krát převyšující hmotnost Země, mohou následně kolem sebe shromáždit velké množství vodíku a stát se plynnými obry.
Jádro plynného obra se musí zformovat velice rychle, protože vodík z protoplanetárního disku se poměrně rychle rozptýlí. Je vymeten pryč hvězdným větrem za pouhých několik miliónů roků. Vyšší metalicita by mohla podpořit vznik větších jader, což vysvětluje, proč častěji objevujeme plynné obry kroužící kolem hvězd bohatých na kovy.
Zdroj: http://spaceref.com/extrasolar-planets-1/alien-earths-could-form-earlier-than-expected.html
autor: František Martinek