Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Tvorba terestrických planet vyžaduje suroviny, které nebyly v rané historii vývoje vesmíru k dispozici. Velký třesk zaplnil vesmír pouze vodíkem a héliem. Chemické prvky jako křemík a kyslík – klíčové složky hornin – musely být postupně vytvořeny v nitrech hvězd. Avšak jak dlouho to trvalo? A jak velké množství těžkých prvků musí být k dispozici pro vznik planet?
Dosavadní studie vedly k závěru, že plynní obři velikosti Jupiteru vznikali především v okolí hvězd obsahujících více těžkých prvků než Slunce. Nicméně nové výzkumy naznačují, že planety menší než Neptun obíhají kolem velmi různorodých hvězd včetně těch, které obsahují méně těžkých prvků než Slunce. Výsledkem toho je, že kamenné exoplanety podobné Zemi se mohly vytvářet i dříve během vývoje vesmíru, než se doposud předpokládalo.
„Tato výzkumná práce naznačuje, že terestrické planety mohly vznikat v průběhu celé historie naší Galaxie,“ říká astronom David Latham (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). „Nepotřebujeme k tomu mnoho předcházejících generací hvězd.“
David Latham hrál hlavní roli ve výzkumu, jehož vedoucím byl Lars A. Buchhave (University of Copenhagen). Výsledky práce byly publikovány v časopise Nature.
Astronomové označují chemické prvky těžší než vodík a hélium termínem „kovy“. U jednotlivých hvězd zjišťují obsah kovů, tzv. metalicitu, kterou porovnávají se Sluncem. Hvězdy s vyšším obsahem těžkých prvků jsou považovány za bohaté na kovy, zatímco hvězdy s nižším obsahem těžkých prvků jsou naopak považovány za hvězdy chudé na kovy.
David Latham se svými spolupracovníky prozkoumal více než 150 hvězd, u nichž byly objeveny planety na základě údajů z družice Kepler. Určovali metalicitu těchto hvězd a její vzájemný vztah k velikosti obíhajících planet. Velké planety měly tendenci obíhat kolem hvězd se stejnou a vyšší metalicitou, než jakou má naše Slunce. Naopak menší planety byly nalezeny jak u planet bohatých na těžké prvky, tak u hvězd s nízkým obsahem kovů.
„Obří planety preferují hvězdy bohaté na kovy, těm malým je to jedno,“ dodává David Latham.
Bylo také zjištěno, že terestrické planety vznikají v okolí hvězd s širokým rozmezím metalicity včetně hvězd, které disponují pouze jednou čtvrtinou kovů, jež obsahuje Slunce.
Závěry astronomů podporují teorii vzniku planet „zvětšováním jádra“. Podle tohoto modelu se prvotní prach hromadí (akumuluje) a vytváří objekty kilometrových rozměrů, tzv. planetesimály, které se poté spojují a vytvářejí plnohodnotné planety. Ty největší, zhruba 10krát převyšující hmotnost Země, mohou následně kolem sebe shromáždit velké množství vodíku a stát se plynnými obry.
Jádro plynného obra se musí zformovat velice rychle, protože vodík z protoplanetárního disku se poměrně rychle rozptýlí. Je vymeten pryč hvězdným větrem za pouhých několik miliónů roků. Vyšší metalicita by mohla podpořit vznik větších jader, což vysvětluje, proč častěji objevujeme plynné obry kroužící kolem hvězd bohatých na kovy.
Zdroj: http://spaceref.com/extrasolar-planets-1/alien-earths-could-form-earlier-than-expected.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí