Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Vědci publikovali první výsledky experimentů studujících vliv podmínek volného kosmického prostoru na živé organismy, které byly realizovány na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Výsledky pozorování byly publikovány v posledním čísle časopisu Astrobiology a některé závěry se rovněž nacházejí na internetových stránkách Evropské kosmické agentury ESA.
Experiment, který byl nazván „Expose-E“, se uskutečnil na palubě kosmické stanice od února 2008, kdy je na palubu stanice dopravil raketoplán Atlantis. Na vnějším plášti kosmické stanice byla upevněna nevelká skříňka s „hnízdy“, ve kterých byly umístěny vzorky živých organismů, a také detektory ionizujícího záření, teploměry a jiné registrační přístroje. Některé vzorky byly částečně chráněny před kosmickými paprsky, jiné byly zcela vystaveny vnějším vlivům kosmického prostředí.
Pro experimenty byly vybrány spory bakterií Bacillus subtilis a Bacillus pumilus, semena rostlin, lišejníky a jednoduché aminokyseliny. Vzorky byly vystaveny vlivu kosmických podmínek v trvání 1,5 roku. V září 2009 (na palubě amerického raketoplánu Discovery) byly vzorky dopraveny na Zemi k následné analýze. Výsledky výzkumů vědci publikovali teprve v současné době.
Kromě informací o vlivu kosmického záření na bakterie a semena rostlin získali biologové rovněž důkazy o neobyčejné životaschopnosti lišejníků. Tyto živé organismy, představující symbiózu mezi houbami a řasami, výborně přežily pobyt na vnějším povrchu kosmické stanice. Po absolvování pobytu v délce 1,5 roku velká část z nich přežila a po návratu na Zemi pokračovala ve svém růstu. Ve vesmíru došlo k jejich naprostému vysušení a upadly do anabiózy (překonání nepříznivých životních podmínek ve stavu zdánlivé smrti). Avšak jakmile se znovu dostaly do příznivých podmínek, postupně obnovily svoji životaschopnost.
Je zajímavé, že odolnost vůči krutým podmínkám kosmického prostředí je u lišejníků v souladu s jejich požadavkem na čistotu ovzduší. Dobře o tom vědí biologové a rovněž je tato vlastnost využívána jako nepřímá kontrola místní ekologické situace (ve městech například lišejníky obvykle nepřežívají).
Mezi rekordmany v oblasti přežití v drsných podmínkách známými z jiných experimentů jsou mnohé další bakterie, jako například Deinococcus radiodurans.
Kontejnery s experimentem nazvaným Expose-E byly instalovány na povrchu evropského modulu Columbus, který je součástí Mezinárodní kosmické stanice. Další biologické vzorky, které byly vystaveny působení kosmického prostředí, byly při kosmické vycházce posádky v březnu 2009 instalovány na vnějším povrchu ruského segmentu kosmické stanice. Experiment nese označení Expose-R.
Výzkum odolnosti organismů vůči vlivům kosmického prostředí má fundamentální i praktický vědecký aspekt. Živé organismy mohou být využity k přípravě kolonizace jiných planet, jejich výzkum může ledacos napovědět o hranicích možného života a vrhnout nové světlo na teorie jeho rozšíření ve vesmíru. Kromě toho, podle slov představitelů ESA, odolnost lišejníků vůči přímému slunečnímu záření již upoutala pozornost výrobců ochranných slunečních krémů.
Další doplňující informace o této tématice (v angličtině) najdete na následujících odkazech:
http://www.dlr.de/me/en/desktopdefault.aspx/tabid-1752/2384_read-21011/
http://www.esa.int/SPECIALS/HSF_Research/SEMRPK0YDUF_0.html
http://www.esa.int/esaCP/SEM72XRJR4G_index_0.html
http://smsc.cnes.fr/EXPOSE/
Zdroj: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml
autor: František Martinek