Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
Dvě galaxie (M 31 a M 33) sousedící s naší Galaxií se mohly před několika miliardami roků k sobě těsně přiblížit. Vyplývá to z nedávné studie uskutečněné prostřednictvím radioteleskopu National Science Foundation's Green Bank Telescope (GBT).
Nová pozorování potvrdila sporný dřívější objev (z roku 2004) plynného vodíku proudícího mezi velkou galaxií v souhvězdí Andromedy, známou také jako M 31, a galaxií v souhvězdí Trojúhelníku označovanou též jako M 33.
„Vlastnosti tohoto plynu napovídají, že ve vzdálené minulosti tyto dvě galaxie prošly těsně kolem sebe,“ říká Jay Lockman, National Radio Astronomy Observatory (NRAO). „Studium vlastností plynného spojení mezi oběma galaxiemi nám může poskytnout nový klíč k pochopení dosavadního vývoje obou galaxií,“ dodává Jay Lockman.
Tyto dvě galaxie, vzdálené od Země 2,6 miliónů, respektive 3 milióny světelných roků, jsou členy Místní skupiny galaxií, jejíž součástí je i naše Galaxie a dalších asi 30 hvězdných ostrovů.
Vodíkový „most“ mezi galaxiemi objevili astronomové v roce 2004 na základě pozorování pomocí radioteleskopu Westerbork Synthesis Radio Telescope (WSRT), který se nachází v Holandsku. Někteří vědci však měli pochybnosti o tomto objevu. Detailní výzkum pomocí velmi citlivého radioteleskopu Green Bank Telescope potvrdil existenci plynného mostu a ukázal šest hustých shluků v tomto plynném proudu.
Pozorování těchto plynných chomáčů ukazuje, že mají stejnou relativní rychlost vzhledem k Zemi jako obě zmíněné galaxie, což posiluje argument, že jsou součástí mostu pozorovaného mezi nimi.
Když galaxie procházely v malé vzdálenosti navzájem kolem sebe, jedním z důsledků působení slapových sil bylo „vytažení“ plynu do intergalaktického prostoru mezi galaxiemi v podobě dlouhého proudu. „Domníváme se, že je velmi pravděpodobné, že plynný vodík pozorovaný mezi galaxiemi M 31 a M 33 je pozůstatkem po působení slapových sil během těsného přiblížení obou galaxií, ke kterému došlo před miliardami let,“ říká Spencer Wolfe, West Virginia University. „K přiblížení došlo velmi dávno, protože ani jedna z galaxií dnes nevykazuje žádné narušení tvaru.“
„Studovaný plyn je velmi řídký a jeho rádiová emise je mimořádně slabá – tak slabá, že je za hranicí dosahu většiny světových radioteleskopů,“ říká Jay Lockman. „Plánujeme použití zdokonalených schopností radioteleskopu GBT k pokračování tohoto výzkumu a zjištění dalších informací o proudu plynného vodíku, a doufejme, že i o historii oběhu obou galaxií,“ dodává Lockman.
Zdroj: http://www.nrao.edu/pr/2012/m31m33/
autor: František Martinek