Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

V průběhu téměř 25 let, které uplynuly od startu Hubblova kosmického dalekohledu HST, se astronomové a široká veřejnost společně radovali z průkopnických snímků vesmíru a z řady vědeckých objevů, které z nich vyplynuly. Následovník HST, kterým se stane James Webb Space Telescope (JWST), bude vypuštěn v roce 2018 a bude mít poměrně kratší životnost.
Martin Bastrow z univerzity v Leicesteru se „zahleděl“ do vzdálenější budoucnosti. V jeho projevu na Mezinárodní astronomické konferenci v Portsmouthu 24. 6. 2014 zaznělo, že vlády a kosmické agentury celého světa by měly podpořit stavbu velkého kosmického dalekohledu ATLAST (Advanced Technologies Large Aperture Space Telescope), který by poskytnul vědcům příležitost objevit známky života na planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.
Kosmický dalekohled ATLAST je v současné době vyvíjen odborníky v USA a v Evropě. Vědci a konstruktéři si představují observatoř vybavenou zrcadlem o průměru větším než 20 metrů, která by jako HST pozorovala nejen v oboru viditelného světla, ale také v oblasti infračerveného a dalekého ultrafialového záření. Teleskop by byl schopen analyzovat světlo přicházející z planet o velikosti Země obíhajících kolem blízkých hvězd. Přitom by hledal charakteristické znaky v jejich spektru, jako je například přítomnost molekul kyslíku, ozónu, vody a metanu, což napovídá na přítomnost života. Dalekohled by také mohl být schopen na povrchu planet pozorovat změny vznikající v důsledku střídání ročních období. (V úvodu článku je jeden z původních návrhů dalekohledu s objektivem o průměru 8 metrů.)
V rámci projektu „Cosmic birth to living Earths“ by kosmický dalekohled ATLAST mohl studovat s vysokým rozlišením utváření hvězd a galaxií v okolním vesmíru a sestavit tak detailní obraz zrození hvězd a stanovit, jak mezigalaktická hmota byla a je v průběhu miliard roků shromažďována do podoby galaxií.

Jestliže bude projekt schválen, mohl by být kosmický dalekohled ATLAST vypuštěn kolem roku 2030. Do té doby se může stát, že technický pokrok přinese vylepšení citlivosti detektorů a zvýšení účinnosti optické plochy jednotlivých segmentů zrcadel, vytvářejících objektiv kosmické observatoře. Tak velká struktura bude také vyžadovat montáž v kosmickém prostoru spíše než start pomocí jedné nosné rakety. Všechno to znamená, že rozhodnutí o konstrukci velkého kosmického dalekohledu je nutné učinit co nejdříve.
Zdroj: http://phys.org/news/2014-06-big-giant-space-telescope.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí