V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
V průběhu téměř 25 let, které uplynuly od startu Hubblova kosmického dalekohledu HST, se astronomové a široká veřejnost společně radovali z průkopnických snímků vesmíru a z řady vědeckých objevů, které z nich vyplynuly. Následovník HST, kterým se stane James Webb Space Telescope (JWST), bude vypuštěn v roce 2018 a bude mít poměrně kratší životnost.
Martin Bastrow z univerzity v Leicesteru se „zahleděl“ do vzdálenější budoucnosti. V jeho projevu na Mezinárodní astronomické konferenci v Portsmouthu 24. 6. 2014 zaznělo, že vlády a kosmické agentury celého světa by měly podpořit stavbu velkého kosmického dalekohledu ATLAST (Advanced Technologies Large Aperture Space Telescope), který by poskytnul vědcům příležitost objevit známky života na planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.
Kosmický dalekohled ATLAST je v současné době vyvíjen odborníky v USA a v Evropě. Vědci a konstruktéři si představují observatoř vybavenou zrcadlem o průměru větším než 20 metrů, která by jako HST pozorovala nejen v oboru viditelného světla, ale také v oblasti infračerveného a dalekého ultrafialového záření. Teleskop by byl schopen analyzovat světlo přicházející z planet o velikosti Země obíhajících kolem blízkých hvězd. Přitom by hledal charakteristické znaky v jejich spektru, jako je například přítomnost molekul kyslíku, ozónu, vody a metanu, což napovídá na přítomnost života. Dalekohled by také mohl být schopen na povrchu planet pozorovat změny vznikající v důsledku střídání ročních období. (V úvodu článku je jeden z původních návrhů dalekohledu s objektivem o průměru 8 metrů.)
V rámci projektu „Cosmic birth to living Earths“ by kosmický dalekohled ATLAST mohl studovat s vysokým rozlišením utváření hvězd a galaxií v okolním vesmíru a sestavit tak detailní obraz zrození hvězd a stanovit, jak mezigalaktická hmota byla a je v průběhu miliard roků shromažďována do podoby galaxií.
Jestliže bude projekt schválen, mohl by být kosmický dalekohled ATLAST vypuštěn kolem roku 2030. Do té doby se může stát, že technický pokrok přinese vylepšení citlivosti detektorů a zvýšení účinnosti optické plochy jednotlivých segmentů zrcadel, vytvářejících objektiv kosmické observatoře. Tak velká struktura bude také vyžadovat montáž v kosmickém prostoru spíše než start pomocí jedné nosné rakety. Všechno to znamená, že rozhodnutí o konstrukci velkého kosmického dalekohledu je nutné učinit co nejdříve.
Zdroj: http://phys.org/news/2014-06-big-giant-space-telescope.html
autor: František Martinek