Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Během postupné prohlídky oblohy měří evropská astronomická družice GAIA polohy a rychlosti hvězd v naší Galaxii. Při tomto výzkumu již objevila svoji první supernovu v jedné vzdálené galaxii.
Tato mimořádná událost, nyní označená jako Gaia14aaa, nastala v galaxii vzdálené od nás asi 500 miliónů světelných roků. Byla odhalena na základě neočekávaného zvýšení jasnosti galaxie mezi dvěma pozorováními, která družice uskutečnila s odstupem jednoho měsíce.
Svoji vědeckou práci zahájila družice GAIA dne 25. července 2014 (na oběžnou dráhu kolem libračního bodu L2 byla vypuštěna 19. 12. 2013), odkdy bude opakovaně skenovat celou oblohu. To znamená, že každou z přibližně miliardy hvězd v okolí Slunce bude zkoumat v průměru 70krát během následujících pěti roků své plánované životnosti.
„Tento typ opakujícího se průzkumu je výhodný při studiu proměnných objektů na obloze,“ vyjádřil se Simon Hodgkin z Astronomického institutu v Cambridge, Velká Británie.
Mnoho vesmírných zdrojů má proměnnou jasnost: některé se projevují pravidelnými změnami s periodickým vzrůstem a poklesem jasnosti, zatímco jiné mohou prodělat nenadálé a dramatické exploze.
„Jak GAIA znovu a znovu prohlíží stejnou oblast oblohy, máme naději objevit ´nové hvězdy´ na hvězdné tapiserii,“ poznamenává Simon Hodgkin. „Tyto přechodné zdroje záření mohou být představiteli některých velmi intenzivních jevů ve vesmíru, podobně jako tato supernova.“
Simon Hodgkin je členem vědeckého pohotovostního týmu družice GAIA, který dále zahrnuje astronomy z univerzity v Cambridge a z univerzity ve Varšavě (Polsko), kteří důkladně prohledávají získaná data a pátrají v nich po nenadálých změnách.
Nedlouho po zahájení pozorování došlo k objevu první „anomálie“ v podobě náhlého zvýšení světla přicházejícího ze vzdálené galaxie, a to 30. srpna 2014. Stejná galaxie se při prvním pozorování jevila mnohem slabší, než když ji GAIA pozorovala o měsíc později.
„Okamžitě nás napadlo, že to může být supernova, avšak potřebovali jsme mnohem více záchytných bodů za uplynulé období, abychom si byli zcela jisti,“ vysvětluje Łukasz Wyrzykowski z astronomické observatoře Varšavské univerzity.
Supernovu ve vzdálené galaxii mohou připomínat i jiné vesmírné úkazy, jako jsou například výbuchy způsobené pohlcováním padající hmoty na povrch supermasivní černé díry v centru galaxií.
Nicméně v případě zdroje Gaia14aaa byla poloha jasného bodového zdroje světla nepatrně posunuta od jádra galaxie, z čehož vyplynulo, že není pravděpodobné, aby souvisel s centrální černou dírou.
Astronomové se poohlédli po dalších informacích ve světle tohoto nového zdroje záření. Kromě záznamu polohy a jasnosti hvězd a galaxií astronomická observatoř GAIA také rozkládá jejich světlo a pořizuje tak jejich spektrum. Ve skutečnosti GAIA využívá dvě prizmata pokrývající červenou a modrou oblast vlnových délek k pořízení spektra o nízkém rozlišení, což umožňuje astronomům vyhledat známky přítomnosti rozmanitých chemických prvků ve zdroji světla.
Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Gaia/Gaia_discovers_its_first_supernova a http://sci.esa.int/gaia/54630-gaia-discovers-its-first-supernova/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí