Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
Sonda MAVEN putovala k Marsu 10 měsíců a urazila 711 miliónů kilometrů. Od této mise se očekává, že pomůže připravit cestu pro budoucí návštěvníky na rudou planetu, snad již v roce 2030.
MAVEN bude obíhat po ekliptické dráze s dobou oběhu 35 hodin. Poté, co sonda začne obíhat Mars, vstoupí do šestitýdenního zkušebního provozu, tedy období, kdy bude provádět různé testy a zkoušky. Poté, na počátku listopadu, začne její jednoroční mise, při které bude zkoumat plyny v horní atmosféře planety, jak je ovlivňována Sluncem a slunečním větrem. Po většinu roku bude kroužit sonda ve výšce asi 6000 km nad povrchem. Nicméně během tohoto roku provede 5 větších přiblížení k povrchu Marsu a to na vzdálenost pouhých 125 kilometrů. Důvodem je prozkoumání atmosféry v různých vrstvách.
Tato vědecká mise se soustředí na získání odpovědi na otázky, co se stalo s vodou a oxidem uhličitým přítomným na Marsu před několika miliardami let. Jsou to důležité otázky pro pochopení historie Marsu, jeho klimatu a potenciálu podporovat alespoň mikrobiální život.
Mars lákal lidi a hlavně astronomy ke zkoumání od nepaměti. Žádné jiné těleso Sluneční soustavy nebylo dosud tolik zkoumané jako Mars. V posledních několika letech vyslala NASA několik sond a vozítek. Nejnovější robotické vozítko Curiosity zkoumá nyní kráter Gale a Mount Sharp. Hledá zajímavé kameny a poskytuje informace, zda prostředí na Marsu podporovalo život alespoň v minulosti. Pokud na Marsu tedy život existoval, co se stalo, že se transformoval do suché, pusté krajiny?
Průzkum Marsu, NASA / Roscosmos / JAXA / ESA / ISRO / Created by Jason Davis
Lidská mise na Mars se plánuje nejdřív na rok 2030. Je to zatím nejdál, kam by se astronauti vydali, a tak zůstává zatím nejasné, zda by se tito průkopníci byli schopni vrátit na Zemi. Proto i nadále cesta na Mars s lidskou posádkou zůstává spíše science fiction.
Zdroj: http://phys.org/news/2014-09-maven-mars-spacecraft-orbit-red.html
autor: Sylvie Gorková