Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Tento meteorický roj, který poskytl v minulém století několik meteorických děštů, je aktivní počátkem října s maximem v noci z 9/10 října. Objev roje je výsledkem předpovědí více astronomů, kteří zkoumali kometu 21P/Giacobini-Zinner, která je mateřským tělesem roje. Aktivita roje není normálně nijak velká, ale v minulých letech nás dokázala již párkrát pořádně překvapit.
Obvyklá aktivita Drakonid se pohybuje mezi 1- 2 meteory za hodinu a je těžké je odlišit od sporadických meteorů. Sporadické meteory jsou ty, které nepatří k žádnému meteorickému roji (např. pozůstatky po srážkách planetek či meteory z velice slabých či starých meteorických rojů). Při takto nízkých frekvencích je pak těžké meteory rozlišit, zvětšují se rozdíly mezi drahami, jednotlivé roje se začnou prolínat až zmizí ve sporadickém pozadí.
Drakonidy obykle nepatří k těm nejsilnějším meteorickým rojům v průběhu roku. Roj byl objeven v roce 1915 a v průběhu 20. století poskytl pozorovatelům vícekrát krásnou podívanou v podobě velmi silných meteorických deštů. První z nich byl v roce 1933, kdy lidé mohli vidět až 6 000 meteorů za hodinu. O pár let později, v roce 1946, se podobná situace opakovala, hodinová frekvence meteorů odvozená z pozorování ze Skalnatého plesa na Slovensku byla stanovena na 6 800 meteorů za hodinu.
I v novodobější historii vykazuje roj některé roky zvýšenou aktivitu, ať již přepovězenou či neočekávanou. Mluvíme o takzvaném outburstu roje (sprška meteorů). Jedná se o to, že hodinová frekvence roje se krátkodobě zvýší až stokrát i tisíckrát.
Ve 21. století prodělal roj outburst v roce 2011. Tato sprška byla předpovězená. Neočekávaně se však zvýšení aktivity zopakovalo v roce 2012. Po slabé činnosti v roce 2013 byla nyní uveřejněna předpověd aktivity pro rok 2014. Letos bychom mohli vidět 15 až 20 meteorů za hodinu.
Podle předpovědi, kterou vydal M. Maslov (ruský astronom, zabývající se modelováním meteorických rojů), by měla dráhu Země protnout proud materiálu (vlečku), který se z komety uvolňil při návratu v roce 1900 a který zůstává v její dráze.
Tyto částice se přiblíží k Zemi na 0,005 AU dne 7.10.2014 ve 00:42h našeho času. Částice z této vlečky se obvykle k Zemi nepřiblíží, jejich teoretická dráha ovšem protíná dráhu Země necelých 15 hodin po té, co Země projde na své dráze místem křížení.
Na dolním obrázku vidíte podrobnou projekci vzdáleností jednotlivých vláken Drakonid v roce 2014. Jednotlivá vlákna zobrazují černé tečky v grafu. Vidíte, že nejsilnější vlákno je uprostřed v blízkosti růžové čáry, která přestavuje okamžik křížení drah vláken s dráhou Země. Je to tedy okamžik, kdy je předpovězen outburst (6.10.2014, 22:42 UT). Číslice na ose y (svislá osa) přestavují vzdálenost proudu v okamžiku křížení v AU (astronomická jednotka). Mínus a plus v tomto případě znamená vzdálenost před a za Zemí. Na ose x jsou pak data ve formátu den.měsíc.rok.
Autor: M. Maslov
„Tradiční“ radiant roje Drakonid (bod na obloze, odkud meteory jakoby zdánlivě vylétají) se nachází podle IMO (International Meteor Organization) na pozicích (RA=262, DEC = +54), tedy v hlavě souhvězdí Draka, podle kterého je i roj pojmenovaný. Radiant pro letošní maximum se však přesouvá do severovýchodní části souhvězdí Herkula, pozice RA=261,5 a DEC +47,6.
Pro pozorovatele v ČR či střední Evropě je předpovězené maximum výhodné, jelikož má nastat v nočních hodinách a radiant se tedy bude nacházet ještě poměrně vysoko. Problémem však bude svit Měsíce, který bude těsně před úplňkem. V době maxima se tedy bude nacházet nad obzorem a velmi tak omezí viditelnost většiny slabších meteorů. Radiant roje Drakonid je sice v našich zeměpisných šířkách cirkumpulární (nikdy nezapadá za obzor), s postupující nocí mu však klesá elevace (výška nad obzorem), proto pokud se rozhodnete pozorovat, je lepší zkusit štěstí ještě před předpovězeným maximem. Je totiž také možné, že maximum nastane o 1 až 2 hodiny dříve. Velká nejistota panuje také u počtu meteorů, uvádí se sice počet mezi 15 až 20 meteory, i to se však může změnit.
Další informace o outburstech a expedicích v letech 2011 a 2012 naleznete zde:
http://www.astro.cz/clanek/6457
https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/aktuality-ak/videopozorovani-meteoru-2-cast.html
Zdroj:
http://feraj.narod.ru/Radiants/Predictions/21p-ids2014eng.html
http://meteorshowersonline.com/showers/draconids.html
autor: Sylvie Gorková