O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.

O Titanu, největším měsíci Saturnu je známo, že jde o studený měsíc složený převážně z ledu. Nejnovější studie ukazují, že povrch Titanu je pokryt sítí kanálů, či dokonce jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky. Důvodem vzniku jezer naplněných uhlovodíky je skleníkový efekt, který vzniká díky metanu obsaženému v jeho atmosféře.
Nad otázkou metanu v atmosféře Titanu si vědci lámou hlavu, protože dopadající sluneční světlo způsobuje, že molekuly reagují okamžitě s jinými chemickými látkami ve atmosféře a následně produkují hustý smog. Výpočty ukazují, že množství metanu, které se nyní nachází v atmosféře měsíce může být rozloženo během několika desítek milionů let – okamžiku v porovnání se zhruba 4 miliardami let života Titanu.
Čistička vzduchu
Metanová reakce vytváří uhlovodíkové sloučeniny, které se snáší ve formě deště nad povrchem. Jestliže jsou tedy zásoby metanu v průběhu jeho historie neustále doplňovány, měl by být Titan pokryt nejen jezery, ale spíše globálním oceánem hlubokým několik stovek metrů.
„Sněhová koule“ může být chybějící kousek puzzle, říká Michael Wong z Kalifornské technologické Instituce. Vědci předpokládají, že i Země prošla podobně jako Titan několika fázemi nazývanými „sněhová koule“, včetně období před asi 2 miliardami let, kdy byla planeta zcela pokryta ledem. Podobně to probíhalo i na Titanu. Množství metanu v atmosféře může stoupat a klesat, jestliže je plyn pravidelně uvolňován z vnitřku měsíce, což by vysvětlovalo, proč má Titan i dnes dostatek metanu v atmosféře.
V určitém okamžiku podíl metanu klesne, zároveň se sníží teplota a kapalný povrch se promění v led. Metanový opar zmrzne, zároveň s poklesem jeho zastoupení v atmosféře se zeslabí skleníkový efekt a povrch měsíce bude vydán na pospas sněhové pokrývce.
První bude Pluto
Ale jak tedy vysvětlit chybějící měsíční oceán? Očištěná atmosféra by měla produkovat mix molekul, chladné podnebí by tedy mělo opustit povrch měsíce pokrytý spoustou sloučenin zvaných nitrily, které vytvářejí spíše pevný povrch než oceán. Absence hlubokých oceánů naznačuje, že Titan strávil více času jako sněhová koule než jako smogová.
Získání více informací o složení povrchu bude cílem budoucí mise na Titan. Zatím by mohla nabídnout první stopy mise New Horizon mířící k Plutu.
Stejně jako Titan má i Pluto atmosféru, která je složena převážně z dusíku a metanu. Atmosféra Pluta je však mnohem tenčí a chladnější, ale fyzika fungování atmosféry je natolik podobná, že by to mohlo dostačovat na otestování modelu „sněhové koule“.
Wong představuje velmi zajímavou domněnku, říká o této teorii Ralph Lorenz z Univerzity aplikované fyziky Johna Hopkinse v Marylandu. Pokud se tento model „sněhové koule“ potvrdí, naše dosavadní představy o Titanu se velmi změní. Nyní jsme pravděpodobně spatřili záblesk mnohem složitější historie Titanu, než jsme dosud předpokládali.
Zdroj
autor: Sylvie Gorková
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí