V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Víření čokolády, karamelu a smetany – tento snímek u vás zcela určitě vzbudil velkou chuť na sladkosti. Jemná krémová barva náhorní plošiny na fotografii je obklopena kakaovým práškem na hřbetech proložených pásy karamelového zbarvení vytvářejících scenérii připomínající kosmické kapučíno.
Tuto fotografii pořídila evropská sonda Mars Express, která fotografuje povrch Marsu a zkoumá jeho atmosféru již od roku 2003. K průzkumu a k prohlídce Marsu posloužilo značné množství snímků červeně a hnědě zbarvené horniny a načervenalé krajiny poseté krátery, avšak rudá planeta, to není jen červená barva.
Jasná bílá oblast na této fotografii představuje ledovou polární čepičku, která pokrývá jižní pól Marsu a je složená ze zmrzlé vody a oxidu uhličitého. Zatímco na obrázku vypadá její povrch hladký, při pohledu z větší blízkosti se polární čepička jeví jako vrstevnatá směs vrcholků, údolí a rovinatých plání, jejichž vzhled se dá připodobnit ke švýcarskému sýru.
Jižní polární čepička Marsu je místy tlustá až 3 kilometry, její průměr je přibližně 350 km. Tyto polární oblasti jsou trvale zaledněné; v době, kdy panuje marťanská zima, tenká ledová čepička zvětšuje svoji velikost co do průměru i tloušťky, ale když se začíná na Marsu oteplovat, její rozměry se opět zmenšují.
Jižní polární čepička se rozkládá asi 150 km severně od jižního geografického pólu Marsu. Evropská sonda Mars Express zachytila její vzhled v době, kdy se rozrostla na maximální velikost. Hluboké impaktní krátery, zejména Hellas Basin – největší impaktní struktura celé planety – má průměr 2300 km a je hluboká 7 km. Silné větry vanoucí napříč planetou Mars směrem k jižnímu pólu, vytvářejí směsici rozdílných systémů vysokého a nízkého tlaku. Tuhý oxid uhličitý uložený v polárních čepičkách sublimuje v těchto oblastech s rozdílným tlakem různou rychlostí, z čehož nakonec vyplynula nerovnoměrná struktura polární čepičky.
Sonda Mars Express vyfotografovala tuto oblast Marsu 17. prosince 2012 v oboru infračerveného záření, zeleného a modrého světla, a to pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera).
Zdroj: http://phys.org/news/2015-02-image-icy-cap-mars-south.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí