Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje. V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10 meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i několik dní před a po maximu. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Pozorování však letos bude rušit svit Měsíce, který je těsně po úplňku.
Maximum tedy nastává letos 6. 5. ráno. Maximum roje však není ostré, můžou se proto vyskytnout i další menší maxima v dvou nocích po maximu. Aktivita roje se mění v periodě 12 let. Pravděpodobně se nebude opakovat vysoká aktivita z roku 2013 (tehdy bylo pozorováno 130 meteorů za hodinu), jelikož minulý rok bylo maximum bez zvláštností.
Jedná se o kometu 1P/Halley, která je vidět každých 75−76 let. Je nazvaná po Edmondu Halleyovi, který roku 1705 jako první předpověděl její návrat. Naposledy se objevila ve Sluneční soustavě v roce 1986, příště se objeví v roce 2061. Meteory, které pozorujeme na Zemi jsou tedy částice z prachové stopy komety. Země prochází její dráhou každoročně v pozdním dubnu a také v říjnu. Prvním rojem jsou tedy Eta Aquaridy a druhým Orionidy s maximem kolem 21. října.
Radiant roje je v souhvězdí Vodnáře. Je škoda, že poloha radiantu v tomto souhvězdí na počátku května není pro Střední Evropu příliš výhodná, radiant stoupá totiž jen nízko nad obzor. Proto je také tento roj viditelný hlavně z jižní polokoule, kde jsou pro něj mnohem výhodnější podmínky a jeho frekvence je zde mnohem vyšší. Můžeme zde spatřit až 40 meteorů za hodinu.
Je známé, že název roje je odvozen od souhvězdí, ze kterého meteory jakoby vylétají. V souhvězdí Vodnáře však leží hned několik radiantů, a proto je třeba názvy rojů odlišit, a to pomocí nejbližších hvězd k radiantu. Radiant η-Aquarid tedy leží velmi blízko hvězdy η Aqr.
Díky databázi drah EDMOND víme o tomto roji stále nové informace. Ve stávající databázi (verze 5.02), spojené s databází SONOTACO (Japonsko) bylo nalezeno 2373 drah, které podle katalogu IAU MDC (J8) patří k roji η-Aquarid.
Přiřazení jednotlivých členů meteorického roje bylo provedeno z databáze, která obsahuje v současné době 332 886 vícestaničních drah všech meteorických rojů a také sporadických meteorů. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´<0,1, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 46,4° (7. 5.) s poloměrem maxima 3,4° (tedy zhruba 3,4 dne) a poloha radiantu (RA/DEC) 338,4 ± 2,5°/−0,7 ± 1,3°.
Radiant tohoto meteorického roje je tedy poměrně dobře definovaný a jeho rozměr odpovídá vysoké geocentrické rychlosti meteorů roje, maximum má pak dlouhou dobu trvání, což odpovídá našim znalostem o tomto roji, který poskytuje, stejně jako Orionidy, četná vedlejší maxima.
Průměrná rychlost η-Aquarid byla stanovena na 65,6 ± 0,8 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty nejrychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat, což je způsobeno retrográdními dráhami. Střední dráha proudu η-Aquarid má velkou poloosu (a) 10,8 AU, perihelium (q) 0,6 AU, excentricitu (e) 0,9 a sklon (i) střední dráhy je 163,6 stupně.
Zdroj:
http://meteorshowersonline.com/lyrids.html
http://www.imo.net/calendar/2014
http://www.imo.net/imc2013/sites/default/files/s14.pdf
autor: Sylvie Gorková
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí