CCD fotometrie komet v roce 2025

Rok 2025 byl z hlediska kometární astronomie mimořádně zajímavý jak množstvím pozorovatelných komet, tak jejich fyzikálním chováním. V průběhu roku byla získána rozsáhlá sada fotometrických měření desítek komet různých dynamických tříd, zahrnující krátkoperiodické komety, dlouhoperiodické i dynamicky nové objekty. Řada objektů vykazovala výrazné změny jasnosti, epizody zvýšené aktivity, v některých případech i fragmentaci jádra. Současně šlo o rok, kdy byla na Hvězdárně Valašské Meziříčí uvedena do rutinního provozu nová pozorovací technika – půlmetrový robotický dalekohled s CMOS kamerou s vysokým rozlišením – umožňující systematickou CCD fotometrii komet s výrazně lepší citlivostí a fotometrickou stabilitou než v předchozích letech. Fotometrické pozorování komet, prováděné ve třech oborech (C – bez filtru, Sloan g′ a Sloan i′), umožňuje nejen sledování světelných křivek, ale také základní interpretaci fyzikálních vlastností komet. Pozorování byla prováděna digitální kamerou s polovodičovým detektorem (CMOS), přičemž z hlediska metodiky odpovídají standardní CCD fotometrii. Víceoborová fotometrie poskytla podklady pro popis vývoje aktivity vybraných komet a umožnila srovnání jejich chování za homogenních pozorovacích podmínek.

Pozorovací technika a metodika

CCD fotometrie komet byla prováděna robotizovaným půlmetrovým zrcadlovým dalekohledem Newtonova typu instalovaným na Hvězdárně Valašské Meziříčí v březnu 2025 s průměrem primárního zrcadla 500 mm a celkovou ohniskovou vzdáleností 1935 mm. Jako snímací prvek je použita kamera C4-16000EC s dvojstupňovým chlazením Peltiérovými termoelektrickými moduly, která je osazena CMOS čipem GSENSE 4040 s efektivním rozlišením 4096 × 4096 px (16,8 MPx). Použité expoziční časy pro jednotlivé snímky byly standardně 30 s (výjimečně 10 s pro jasné komety nebo dokumentaci rozpadu jádra komety), počet skládaných snímků byl optimalizovaný podle aktuální jasnosti objektu a jeho výšky nad obzorem od 5 po 30 snímků.

Pozorování byla realizována převážně ve třech fotometrických režimech:

• Clear (C) – bez filtru, maximalizující signál a citlivost na slabé objekty

• Sloan g′ – citlivý zejména na plynnou složku komy

• Sloan i′ – zvýrazňující prachovou složku komet

Metodika fotometrických měření byla zpracována podle ICQ (International Comet Quarterly), která využívá standardizované apertury a umožňuje přímé porovnání výsledků mezi jednotlivými pozorovateli. Výsledná měření byla pravidelně odesílána do databáze COBS (Comet Observation Database), kde jsou veřejně dostupná a slouží k dlouhodobému sledování vývoje jednotlivých komet.

Přehled a statistika pozorování v roce 2025

V průběhu roku 2025 bylo na Hvězdárně Valašské Meziříčí provedeno celkem 850 CCD měření 53 různých komet, zahrnujících jak krátkoperiodické komety Jupiterovy rodiny, tak dlouhoperiodické a dynamicky nové objekty (Tab. 1, Graf 1 a 2). V případě komet 240P/Neat a C/2025 K1 (ATLAS) jsou do přehledu pozorování zahrnuta i fotometrická měření fragmentů 240P-B a C/2025 K1-C.

Tab. 1: Přehled počtu fotometrických měření jasnosti komet v roce 2025. Autor: Jakub Koukal

Z hlediska použitých oborů dominovala měření v režimu C (567 měření; 360 až 1000 nm), která poskytovala nejvyšší citlivost a umožňovala sledování slabých komet i v méně příznivých podmínkách. Doplnění o obory g′ (132 měření; 380 až 550 nm) a i′ (109 měření; 680 až 820 nm) umožnilo u jasnějších objektů sledovat změny komy v různých oborech a odlišnosti mezi plynnou a prachovou složkou. U několika komet bylo experimentálně provedeno měření v oboru r´ (42 měření), které odpovídá rozmezí vlnových délek od 540 do 700 nm.

Graf 1: Přehled počtu fotometrických měření jasnosti komet v roce 2025 v jednotlivých měsících. Autor: Jakub Koukal	Graf 2: Celkový přehled počtu fotometrických měření jasnosti jednotlivých komet v roce 2025. Autor: Jakub Koukal

Rozsah měřených jasností sahal od +4,4 mag u nejjasnější komety (C/2025 A6 v oborech g´a i´) až po +19,6 mag u slabých objektů (502P a C/2019 T4 v oboru C). Významnou výhodou celého souboru je jeho homogenita. Všechna pozorování byla prováděna stejným přístrojem, stejným pozorovatelem a se shodnou metodikou zpracování dat. To minimalizuje systematické rozdíly mezi jednotlivými měřeními a umožňuje spolehlivé porovnání jak mezi různými kometami, tak mezi jednotlivými fázemi vývoje téže komety.

Přehled pozorovaných komet

C/2025 A6 (LEMMON)

Objev pochází z programu Mount Lemmon Survey (3. 1. 2025), původně jako velmi slabý objekt prakticky bez kometární aktivity s kondenzovanou komou. Orbitální elementy dráhy komety (COBS/MPC) jsou q ≈ 0,530 AU, velmi vysoký sklon i ≈ 143,7° (retrográdní dráha) a perioda ≈ 1347 let při příletu ke Slunci. Rok 2025 byl zajímavý hlavně fotometricky; po původních předpovědích spíše „teleskopické“ komety následovalo po konjunkci se Sluncem výrazné překvapivé zjasnění a na podzim 2025 se dostala až k jasnosti pozorovatelné pouhým okem.

Obr. 1: Vývoj komety C/2025 A6 (LEMMON) v průběhu roku 2025. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa C/2025 A6 (LEMMON) byla vůbec nejjasnější kometou sledovanou v roce 2025 a byla pozorována opakovaně v průběhu jejího výrazného zjasňování. Dostatečný počet měření v oborech C, g′ a i´ umožňuje popsat její fotometrický vývoj s poměrně dobrou časovou kontinuitou. Fotometrická data ukazují výrazný trend postupného zjasňování bez výrazných krátkodobých výkyvů, což svědčí o relativně stabilním vývoji aktivity jádra. Rozptyl jednotlivých měření byl malý i při nižších výškách nad obzorem, což naznačuje absenci rychlých změn aktivity v daném období. Porovnání oborů g′ a i´ ukazuje, že plynná složka komy hrála v počáteční fázi pozorování významnou roli. Obor g′ vykazoval relativně vysokou jasnost ve srovnání s i′ (tam, kde byla měření dostupná), což odpovídá očekávanému chování dynamicky nové komety s bohatým obsahem těkavých látek. V pozdějších fázích pozorování lze pozorovat mírné vyrovnávání rozdílů mezi obory, což lze interpretovat jako postupný nárůst podílu prachové složky. Morfologicky byla kometa po celou dobu pozorování velmi výrazná, s dobře vyvinutou komou a patrným ohonem. C/2025 A6 tak představuje typický příklad dlouhoperiodické komety s předpokládaným vývojem aktivity.

Obr. 2: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2025 A6 (LEMMON) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory	Obr. 3: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2025 A6 (LEMMON) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety z celé databáze COBS. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory

C/2025 K1 (ATLAS) (vč. fragmentu C/2025 K1-C)

Objekt byl objeven 24. 5. 2025 přehlídkou ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) v Chile jako slabý difúzní objekt; dráha je prakticky parabolická s velmi blízkým periheliem (q ≈ 0,33 AU; průchod periheliem 8. 10. 2025). Kometa se stala dalším z příkladů křehkosti dynamicky nových komet; po průletu periheliem následovala série zjasnění a postupná fragmentace (monitoring popisuje sekvenci zjasnění a následných rozpadů, s kulminací začátkem listopadu 2025). Zajímavostí byla i nezvykle nízká abundance uhlíkových radikálů ve spektrech před průchodem periheliem, která souvisela i s netypickým barevným vzhledem komety v době největší jasnosti. Kometa tak byla v listopadu a prosinci 2025 fotometricky sledována jako dvojice složek (C/2025 K1 a C/2025 K1-C), měření fragmentů C/2025 K1-B a C/2025 K1-D nebylo prováděno.

Obr. 4: Vývoj komety C/2025 K1 (ATLAS) v průběhu roku 2025. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa C/2025 K1 (ATLAS) byla sledována opakovaně v oborech C, g′ a i′, přičemž počet měření umožňuje podrobný popis její proměnlivé aktivity v závěru roku 2025. Fotometrická data ukazují výraznější rozptyl jasností než u stabilnějších komet. To lze interpretovat jako kombinaci skutečné proměnlivosti komy a složitější morfologie objektu, kdy jednoduchý radiálně symetrický model komy přestává být plně platný. Porovnání oborů g′ a i′ naznačuje výraznou barevnou diferenciaci. Obor g′ vykazoval relativně slabší jasnosti než i′, což poukazuje na převahu prachové složky komy a relativně nízký příspěvek plynných emisí. Tento výsledek je v souladu s pozorováními z jiných stanic, která upozorňovala na neobvyklé složení komety a její zvýšenou tendenci k uvolňování prachu. Morfologicky byla kometa během pozorování výrazně rozvinutá, s nepravidelnou komou a měnícím se ohonem. Fotometrický vývoj, společně s narůstajícím rozptylem jasností, podporuje interpretaci, že jádro komety C/2025 K1 bylo křehké a nacházelo se ve stavu postupné degradace, která u tohoto typu dlouhoperiodických komet není neobvyklá. Tento stav vyvrcholil rozpadem komety na 4 fragmenty, z nichž dva (C/2025 K1 a C/2025 K1-C) byly podrobně sledovány a bylo prováděno jejich pravidelné fotometrické měření.

Obr. 5: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2025 K1 (ATLAS) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory	Obr. 6: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2025 K1 (ATLAS) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety z celé databáze COBS. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory

240P/NEAT (vč. fragmentu 240P-B)

Periodická kometa z Jupiterovy rodiny (P ≈ 7,6 roku) s průchodem periheliem 19. 12. 2025 a q ≈ 2,12 AU. Hlavní událostí roku 2025 byl objev samostatného fragmentu 240P-B (hlášený z dat z 3. 10. 2025). Kometa tak byla v listopadu a prosinci 2025 fotometricky sledována jako dvojice složek (240P a 240P-B).

Obr. 7: Vývoj komety 240P/NEAT v průběhu roku 2025. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Periodická kometa 240P/NEAT patřila v roce 2025 mezi nejlépe dokumentované objekty pozorované z Hvězdárny Valašské Meziříčí, a to nejen díky velkému počtu CCD měření, ale především díky probíhajícímu rozpadu jádra a vzniku samostatného fragmentu označovaného jako 240P-B. Soubor dat získaný ve třech fotometrických oborech (C, g′, i′) poskytuje cenný pohled na fotometrické a morfologické projevy tohoto procesu. Fotometrická měření hlavní složky komety (240P-A) v oboru C ukazují zpočátku relativně hladký průběh jasnosti, avšak s postupně narůstajícím rozptylem jednotlivých měření v závěru roku 2025. Tento zvýšený rozptyl nelze vysvětlit pouze měnícími se geometrickými podmínkami a pravděpodobně souvisí se změnami v morfologii komy v důsledku probíhající fragmentace jádra. Fragment 240P-B byl v průběhu roku 2025 opakovaně fotometricky detekován. Fragment vykazoval systematicky nižší jasnost než hlavní složka, typicky o několik magnitud, a jeho fotometrický vývoj byl výrazně proměnlivější, rozptyl jednotlivých měření byl větší než u hlavního jádra. Porovnání oborů g′ a i′ naznačuje, že fragment 240P-B byl výrazně prachově dominantní. Obor i′ vykazoval relativně vyšší jasnost než g′, což odpovídá scénáři, kdy fragment produkuje převážně prach s omezenou plynnou aktivitou. Tento výsledek je konzistentní s interpretací fragmentu jako malého, rychle se vyčerpávajícího tělesa, jehož aktivita je řízena především mechanickým rozpadem a uvolňováním prachových částic, nikoli dlouhodobým sublimováním těkavých látek. Z morfologického hlediska byla přítomnost fragmentu v datech z Hvězdárny Valašské Meziříčí patrná nejen jako samostatná fotometrická složka, ale i prostřednictvím zvýšené asymetrie komy hlavního jádra. Změny tvaru komy a orientace ohonu v kombinaci s narůstajícím fotometrickým rozptylem podporují interpretaci, že rozpad jádra komety 240P byl v roce 2025 aktivním a postupným procesem, nikoli jednorázovou událostí.

Obr. 8: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety 240P/NEAT založený na fotometrických měřeních jasnosti komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory	Obr. 9: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety 240P/NEAT založený na fotometrických měřeních jasnosti komety z celé databáze COBS. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory

24P/Schaumasse

Periodická kometa z Jupiterovy rodiny s periodou ≈ 8,2 roku; průchod periheliem tohoto návratu vychází na 8. 1. 2026 (q ≈ 1,18 AU), ale už v roce 2025 patřila díky geometrii k nejzajímavějším kometám sezóny. Pro rok 2025 se v pozorovatelských přehledech zdůrazňovala očekávaná jasnost kolem +8 mag (tedy vhodné pro velké triedry nebo menší dalekohledy) a dobrá pozorovatelnost na ranní obloze; zajímavostí byl i průchod v malé úhlové vzdálenosti od Jupitera koncem října 2025.

Obr. 10: Vývoj komety 24P/Schaumasse v průběhu roku 2025. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Přestože rozsah dat neumožňuje detailní analýzu světelné křivky, dostupná pozorování poskytují užitečný doplňkový pohled na chování typické periodické komety z Jupiterovy rodiny v období před průchodem periheliem. Rozptyl jednotlivých měření je malý a neindikuje žádné krátkodobé výkyvy aktivity. Tento výsledek je v souladu s očekávaným chováním komety, která je dlouhodobě považována za fotometricky poměrně stabilní objekt. Porovnání dostupných měření v oboru g′ a i´ nenaznačuje výrazné barevné rozdíly ani změny v čase. To odpovídá scénáři, kdy je aktivita komety řízena převážně prachovou složkou s relativně konstantním příspěvkem plynných emisí. Absence výrazných barevných trendů i morfologických změn podporuje interpretaci, že v době pozorování nebyla kometa vystavena žádným výrazným fyzikálním procesům, jako jsou outbursty či fragmentace. Morfologicky se kometa jevila jako kompaktní objekt s dobře definovanou komou a pouze krátkým, málo kontrastním ohonem, což odpovídá její heliocentrické vzdálenosti a střední úrovni aktivity.

3I/ATLAS (C/2025 N1, interstelární kometa)

Kandidát A11pl3Z byl objeven 1. 7. 2025 stanicí sítě ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) v Chile a následně potvrzen jako třetí známý interstelární objekt (hyperbolická, gravitačně nevázaná dráha). Oproti „běžným“ dlouhoperiodickým kometám je klíčový právě hyperbolický charakter dráhy (e ≈ 6,1) a průletová geometrie; práce z roku 2025 shrnují časový vývoj aktivity a morfologie (koma a ohon) a postupné zpřesňování dráhy po doplnění předobjevových měření.

Obr. 11: Vývoj komety 3I/ATLAS v průběhu roku 2025. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Interstelární objekt 3I/ATLAS představuje v souboru pozorování z roku 2025 zcela výjimečný případ. Přestože počet měření je ve srovnání s některými periodickými kometami nižší, překračuje hranici umožňující smysluplnou fotometrickou analýzu, zejména díky vícepásmovým pozorováním. Fotometrická měření v oboru C ukazují relativně stabilní jasnost, bez výrazných krátkodobých výkyvů. V oborech g′ a i′ jsou rozdíly v jasnosti menší, než je běžné u klasických komet, což naznačuje vyšší poměr plynné složky komy. Tento výsledek podporuje interpretaci, že aktivita prachové složky objektu byla slabá a pravděpodobně omezená na uvolňování malého množství prachu. Morfologie objektu byla po celou dobu pozorování spíše kompaktní, bez výrazného a dlouhého ohonu. Fotometrická stabilita v kombinaci s hyperbolickou dráhou podtrhuje výjimečnost tohoto objektu a činí z něj jeden z nejzajímavějších cílů sledovaných v roce 2025.

C/2025 R2 (SWAN)

V září 2025 nahlásil Vladimir Bezugly nový jasný objekt v datech SWAN (Stellar Activity/X-ray imaging, SOHO), následně vedený jako C/2025 R2. Dráha je dlouhoperiodická (≈ 790 let) s průchodem periheliem několik dní po objevu (průchod periheliem 12. 9. 2025, q ≈ 0,5 AU). V průběhu druhé poloviny září 2025 prodělala výraznější zjasnění (outburst), při kterém dosáhla jasnosti +6 mag a na přelomu října a listopadu se objevily zprávy o fragmentaci jádra či uvolnění většího kusu z komety (změna morfologie jádra a komy).

Obr. 12: Vývoj komety C/2025 R2 (SWAN) v průběhu roku 2025. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa C/2025 R2 (SWAN) byla z Hvězdárny Valašské Meziříčí sledována v dostatečné míře, aby bylo možné analyzovat její vývoj v několika fotometrických oborech. Data pokrývají období po jejím objevu a zahrnují fázi zvýšené aktivity i následnou stabilizaci jasnosti. Světelná křivka vykazuje mírné, ale systematické změny v čase. Tyto změny nejsou náhodné a naznačují postupný útlum aktivity po fázi maximálního zjasnění, která nastala relativně krátce po objevu komety. Zajímavé jsou rozdíly mezi obory g′ a i′. V oboru g′ byla kometa relativně jasnější než u většiny prachově dominantních objektů, což naznačuje významný podíl plynných emisí v komě. Obor i′ naopak vykazoval stabilnější a pomalejší změny jasnosti, což odpovídá větší setrvačnosti chování prachové složky. Tento rozdíl mezi obory lze interpretovat jako důsledek postupného vyčerpávání těkavějších složek jádra. Pozorování ohonu ukazují na poměrně kompaktní strukturu s omezenou délkou, což odpovídá střední úrovni aktivity a relativně krátkému období zvýšeného uvolňování materiálu. Kometa tak představuje typický příklad komety objevené pomocí dat z koronografu, jejíž aktivita rychle dosáhne maxima a následně poměrně rychle slábne.

Obr. 13: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2025 R2 (SWAN) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory	Obr. 14: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2025 R2 (SWAN) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety z celé databáze COBS. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory

C/2025 T1 (ATLAS)

Objekt objevený 11. 10. 2025 v přehlídce ATLAS, podle COBS/MPC má orbitální elementy q ≈ 1,11 AU, velmi vysoký sklon i ≈ 123,4° a extrémně dlouhou periodu oběhu (prakticky „nová“ kometa z Oortova oblaku; excentricita těsně pod 1). V pozorovatelských souhrnech pro konec roku 2025 se objevuje jako kometa kolem +9 mag na večerní obloze (tj. dosažitelná triedrem), s průchodem periheliem 2. 12. 2025.

Obr. 15: Vývoj komety C/2025 T1 (ATLAS) v průběhu roku 2025. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa C/2025 T1 (ATLAS) patřila v závěru roku 2025 k nejvýznamnějším objektům sledovaným z Hvězdárny Valašské Meziříčí, a to jak z hlediska dosažené jasnosti, tak množstvím získaných fotometrických dat. Pozorování byla prováděna opakovaně ve všech třech fotometrických oborech (C, g′ a i′), což umožňuje detailní popis vývoje její aktivity v průběhu několika týdnů. Fotometrická měření ukazují relativně hladký a stabilní průběh světelné křivky bez výrazných náhlých výkyvů. Jednotlivá měření vykazují velmi malý rozptyl, což svědčí o stabilní aktivitě jádra. Podobný trend byl zaznamenán i v oborech g′ a i′, kde se jasnosti pohybovaly v úzkém intervalu bez náznaků krátkodobých outburstů. Porovnání jasností v jednotlivých oborech naznačuje postupnou změnu charakteru komy v průběhu pozorovaného období. Obor g′, citlivější na plynnou složku, vykazoval mírně vyšší relativní jasnost v počáteční fázi sledování, zatímco v oboru i′ byl patrný postupný nárůst podílu prachové složky. Tento trend je konzistentní s očekávaným chováním dlouhoperiodické komety při přibližování k periheliu, kdy dochází ke zvyšování produkce prachu a růstu opticky výraznější prachové komy. Morfologicky byla kometa po celou dobu pozorování zřetelně aktivní, s dobře vyvinutou komou a krátkým, dobře definovaným, ohonem. Délka ohonu se v průběhu sledovaného období měnila jen mírně a korelovala především s celkovou jasností a geometrickými podmínkami pozorování. Nebyly zaznamenány výrazné změny tvaru komy ani náznaky fragmentace jádra, což podporuje interpretaci C/2025 T1 jako relativně stabilního objektu bez dramatických fyzikálních změn v daném období.

Obr. 16: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2025 T1 (ATLAS) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory	Obr. 17: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2025 T1 (ATLAS) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety z celé databáze COBS. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory

C/2024 E1 (Wierzchoś)

Kometa byla objevena 3. 3. 2024 (K. Wierzchoś, Mount Lemmon) a v roce 2025 pokračovalo její přibližování k periheliu (20. 1. 2026; q ≈ 0,57 AU; i ≈ 75,2°). Rok 2025 byl především o upřesňování očekávaného vývoje jasnosti; v kometárních přehledech se zmiňuje, že původně optimističtější předpověď jasnosti byla korigována pomalejším reálným vývojem světelné křivky.

Obr. 18: Vývoj komety C/2024 E1 (Wierzchoś) v průběhu roku 2025. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa C/2024 E1 (Wierzchos) byla v roce 2025 sledována jako dlouhoperiodický objekt přibližující se k periheliu v následujícím roce. Rozptyl jednotlivých měření je malý, což naznačuje klidnou aktivitu jádra bez výrazných epizod zvýšené aktivity. Tento výsledek odpovídá očekávání pro kometu, která se nachází ještě poměrně daleko od perihelia. Víceoborová měření naznačují vyvážený poměr plynných a prachových složek komy. Rozdíly mezi obory g′ a i′ jsou malé a nevykazují výrazné časové trendy, což může znamenat, že aktivita je v této fázi řízena spíše pomalým ohříváním jádra než náhlým uvolňováním těkavých látek. Morfologicky byla kometa spíše kompaktní, s krátkým a nevýrazným ohonem nebo bez zřetelného ohonu, což odpovídá její relativně nízké aktivitě. Pozorování z roku 2025 tak tvoří důležitý referenční základ pro budoucí srovnání s vývojem komety v blízkosti perihelia a po průchodu periheliem.

Obr. 19: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2024 E1 (Wierzchoś) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory	Obr. 20: Předpokládaný vývoj zdánlivé jasnosti komety C/2024 E1 (Wierzchoś) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety z celé databáze COBS. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory

29P/Schwassmann-Wachmann 1

Kometa patřící do rodiny Kentaurů se pohybuje na téměř kruhové dráze mezi Jupiterem a Saturnem (≈ 5,8 AU), je známá častými outbursty; dlouhodobě je systematicky monitorována (např. kampaň BAA „Mission 29P“). V roce 2025 byla z hlediska pozorovatelů zajímavá tím, že se opakovaně držela na jasnostech kolem +11 mag v souvislosti se sérií outburstů (ALPO zmiňuje zvýšenou aktivitu v prosinci 2024 a lednu 2025 a pokračující epizody v dalších týdnech). Ke konci roku 2025 pak „Mission 29P“ popisuje výraznou erupční událost s rozpínající se komou (včetně kvantifikace nárůstu rozptylu slunečního světla prachem).

Obr. 21: Vývoj komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1 v průběhu roku 2025. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann 1 představuje zcela specifický typ objektu, který se výrazně liší od běžných krátkoperiodických i dlouhoperiodických komet. Díky velkému počtu opakovaných měření v roce 2025 patří mezi nejlépe dokumentované objekty v tomto souboru a umožňuje detailní popis její typické eruptivní aktivity. Fotometrická měření v oboru C ukazují na patrné epizody zvýšeného rozptylu jasností. Tyto epizody lze interpretovat jako projevy známých outburstů, které jsou pro kometu charakteristické a souvisejí s náhlým uvolněním materiálu z jádra. Rozdíly mezi obory g′ a i′ jsou u komety výraznější než u většiny ostatních sledovaných komet. Obor i′ často vykazoval relativně vyšší jasnost, což odpovídá významnému podílu prachové složky v komě během eruptivních fází. Změny jasnosti v oboru g′ naopak naznačují rychlejší odezvu plynných složek na probíhající erupce. Morfologicky se kometa vyznačovala výraznou, často asymetrickou komou, jejíž struktura se měnila i v relativně krátkých časových intervalech.

Odkazy

Nový půlmetrový dalekohled – fotometrie komet

Fotometrie komet v březnu a dubnu 2025

Fotometrie komet v květnu a červnu 2025

Fotometrie komet v červenci a srpnu 2025

Fotometrie komet v září a říjnu 2025