Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
V září a říjnu 2025 bylo možné pozorovat hned několik výrazných komet, které vzbudily mimořádný zájem astronomů i veřejnosti. Nejvíce pozornosti si získaly C/2025 A6 (LEMMON) a C/2025 R2 (SWAN), které se ve stejné době staly dobře pozorovatelnými objekty pro triedry i malé dalekohledy. C/2025 A6 (LEMMON) se v průběhu září prudce zjasnila a v říjnu se stala dokonce viditelnou pouhým okem, s dlouhým a proměnlivým iontovým ohonem. C/2025 R2 (SWAN) byla objevena až krátce po svém průchodu periheliem, přesto rychle získala na aktivitě a v říjnu dosáhla jasnosti kolem +6 mag. Na konci října přibyla také kometa C/2025 K1 (ATLAS) s predikcí dalšího zjasňování a také C/2025 T1 (ATLAS), která v tomto období také vykazovala zvýšenou aktivitu a zasluhuje pozornost. Podzim 2025 se tak stává mimořádně zajímavým obdobím, kdy je možné pozorovat několik výrazných komet současně – každou v jiné fázi vývoje, s odlišnou dynamikou ohonu i geometrií dráhy. Tyto události poskytly jedinečnou příležitost sledovat, jak různě mohou komety reagovat na blízkost Slunce a proměnlivé podmínky slunečního větru.
Fotometrické pozorování bylo v září a říjnu zaměřeno převážně na komety, které jsou sledovány dlouhodobě a také na komety, které byly nově objeveny, případně u nich došlo k výraznému zjasnění. U dlouhodobě sledovaných (C/2024 E1), velmi jasných komet (C/2025 A6 a C/2025 R2) a nově objevených komet (C/2025 T1) bylo pozorování spíše zaměřeno na měření s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v modré (filtr Sloan „g“) a blízké infračervené oblasti (filtr Sloan „i“) viditelné části spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. Zároveň byla pozornost v některých nocích věnována i velmi slabým kometám, jejichž jasnost se blíží mezním možnostem robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. V měsících září a říjnu bylo provedeno 234 fotometrických měření jasnosti celkem 29 různých komet.
V září 2025 bylo ve 12 pozorovacích nocích pořízeno celkem 118 fotometrických měření jasností komet, v říjnu 2025 pak bylo v 8 pozorovacích nocích pořízeno 116 fotometrických měření jasností komet. Nejvíce měření měla provedena kometa C/2024 E1 (Wierzchoś) s 51 měřeními, následuje kometa C/2025 A6 (LEMMON) s 21 měřeními a komety C/2022 E2 (ATLAS) a C/2023 C2 (ATLAS) s 18 měřeními (Tab. 1). Nejjasnější zaznamenanou kometou byla C/2025 A6 (LEMMON) s jasností +4,7m (s filtrem „g“ a „i“ pak +4,4m), nejslabší pak kometa 95P/Chiron s jasností +19,3m.
![]() |
| Tab. 1: Přehled počtu fotometrických měření jasnosti komet v roce 2025. Autor: Jakub Koukal |
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) se během září a října 2025 proměnila z málo výrazného teleskopického objektu v jednu z nejpozoruhodnějších komet posledních let. Na začátku září se její jasnost pohybovala kolem +9 mag, avšak koncem měsíce začala rychle zjasňovat a 30. září dosáhla hodnoty až +6,6 mag. V jejím iontovém ohonu se objevily zákruty a uzly způsobené proměnlivým slunečním větrem. Krátce nato, 2. října, byl zaznamenán výrazný úkaz, při němž byla část iontového ohonu odtržena.
V první polovině října se ohon prodloužil až na 12 stupňů a kometa postupně dosáhla jasnosti kolem +5 mag, čímž se stala snadno dostupnou i v triedrech. Kolem 15. října byla poprvé viditelná pouhým okem a 16. října prošla méně než jeden stupeň od hvězdy Cor Caroli v souhvězdí Honicích psů. Na severní polokouli byla tehdy cirkumpolární a pozorovatelná celou noc. Největší přiblížení k Zemi nastalo 21. října ve vzdálenosti 0,596 AU. V té době se jasnost pohybovala mezi +3,5 a +4,5 mag a ohon vykazoval další odtržení vlivem slunečního větru. Spektroskopická měření potvrdila silné emise C₂, NH₂, [OI] a výrazně zesílené čáry sodíku. Snímky z observatoře Teide ukázaly přítomnost dvou výrazných výtrysků prachu, které přispívaly k bohatému vzhledu prachového ohonu. Podmínky pro pozorování byly nejpříznivější v druhé polovině října, kdy kometa procházela oblastí od Lva přes Velkou medvědici směrem k Arkturu v souhvězdí Pastevce. Doporučovalo se sledování krátce po západu Slunce, kdy byla nízko nad západním obzorem. Kometa dosáhne perihelia 8. listopadu 2025 ve vzdálenosti 0,53 AU od Slunce a poté bude její jasnost pravděpodobně pomalu klesat. Numerické výpočty ukazují, že současný průlet zkrátí její oběžnou dobu zhruba z 1350 na 1155 let. C/2025 A6 (Lemmon) se tak za poslední dva měsíce proměnila v nápadný, dynamický a fotogenický objekt, jehož aktivita poskytla cenné údaje o interakci kometárního materiálu se slunečním větrem i o chemickém složení komy.
Kometa C/2025 R2 (SWAN) patří k nejzajímavějším nově objeveným kometám letošního roku. Objevil ji 11. září 2025 amatérský pozorovatel Vladimir Bezugly na snímcích přístroje SOHO-SWAN, jen krátce před jejím průchodem periheliem, které nastalo 12. září ve vzdálenosti přibližně 0,50 AU od Slunce. Krátce po objevu se ukázala jako výrazně aktivní těleso se zelenavým zbarvením komy a jemným iontovým ohonem, který se během září rychle prodlužoval. V prvních týdnech po průchodu perihelia dosahovala jasnosti kolem +7 mag a byla pozorovatelná triedrem především z jižní polokoule. Postupně se její geometrie zlepšovala i pro pozorovatele na severu, kde se koncem září objevovala nízko nad západním obzorem po západu Slunce. Zaznamenány byly i první náznaky strukturovaného ohonu, který se postupně rozvinul do délky několika stupňů. Během října pokračovala kometa v pozvolném zjasňování a kolem 20.–21. října, při svém největším přiblížení k Zemi (0,27 AU), dosahovala jasnosti přibližně +6 mag. V ideálních podmínkách byla tak snadno pozorovatelná menšími dalekohledy a občas i pouhým okem. Pozorování z observatoří i amatérských stanic ukázala, že jádro je aktivní a vykazuje stabilní výtrysky plynů bez známek fragmentace. Spektroskopická měření potvrdila přítomnost emisních čar C₂, NH₂ a kyslíku [OI], typických pro komety s běžným uhlíko-dusíkovým složením. Zatím nebyly detekovány výrazné čáry sodíku, což naznačuje relativně nízký obsah prachové složky v oblasti komy. Numerické výpočty udávají excentricitu 0,993, sklonem 4,5° a oběžnou dobu 650–800 let, takže jde o dlouhoperiodickou kometu s předchozím návratem pravděpodobně ve středověku.
autor: Jakub Koukal
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí