Fotometrie komet v červenci a srpnu 2025

Fotometrické měření jasnosti komet v červenci a srpnu 2025 bylo poznamenáno nepřízní počasí v červenci, pozorování bylo zaměřeno převážně na komety, které jsou sledovány dlouhodobě a také na komety, které byly nově objeveny. U dlouhodobě sledovaných (C/2024 E1 a C/2021 G2) a nově objevených komet (C/2025 K1) bylo pozorování spíše zaměřeno na měření s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v blízkém ultrafialovém a infračerveném oboru spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. Zároveň byla pozornost v některých nocích věnována i velmi slabým kometám, jejichž jasnost se blíží mezním možnostem robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. V měsících červenci a srpnu bylo provedeno 108 fotometrických měření jasnosti celkem 29 různých komet.

V červenci 2025 bylo ve 4 pozorovacích nocích pořízeno celkem 34 fotometrických měření jasností komet, v srpnu 2025 pak bylo v 5 pozorovacích nocích pořízeno 74 fotometrických měření jasností komet. Nejvíce měření měla provedena kometa C/2025 K1 (ATLAS) se 13 měřeními, následuje kometa C/2024 E1 (Wierzchoś) s 8 měřeními a komety C/2021 G2 (ATLAS), C/2022 E2 (ATLAS) a C/2023 R1 (PANSTARRS) s 5 měřeními (Tab. 1). Nejjasnější zaznamenanou kometou byla C/2025 A6 (LEMMON) s jasností +11,9^m (s filtrem „r“ pak +11,2^m), nejslabší pak kometa C/2019 T4 (ATLAS) s jasností +19,6^m.

Tab. 1: Přehled počtu fotometrických měření jasnosti komet v roce 2025. Autor: Jakub Koukal

C/2025 A6 (LEMMON)

Začátkem roku 2025 astronomové z Mount Lemmon Survey objevili novou kometu, která vzbudila značnou pozornost. Objekt označený jako C/2025 A6 (Lemmon) se ukazuje jako potenciálně velmi jasná kometa, kterou bychom mohli na konci roku 2025 spatřit i pouhým okem. Kometa byla poprvé zachycena 3. ledna 2025, nicméně dodatečně byly nalezeny snímky již z 12. listopadu 2024. Od svého objevu, kdy byla velmi slabá (+21,5m), postupně zjasňuje – v srpnu 2025 už dosahuje jasnosti kolem +11^m a průměr komy se pohybuje kolem 5´ (COBS). Předpokládá se, že v maximální jasnosti by mohla dosáhnout kolem +4,5^m, v optimistických scénářích až kolem -2^m, což by z ní učinilo jednu z nejjasnějších komet posledních let. Naopak pesimistický scénář počítá s maximální jasností komety jenom kolem +7^m. Nejblíže k Zemi se kometa dostane 21. října 2025, kdy bude vzdálena zhruba 0,308 AU (Earth MOID). V tu dobu by měla být nejlépe pozorovatelná na ranní obloze. Periheliem – bodem nejbližším ke Slunci – projde 8. listopadu 2025 ve vzdálenosti 0,529 AU. Perihelium komety se tedy nachází uvnitř dráhy planety Venuše. Ideální podmínky pro pozorování by tedy měly nastat právě během října a listopadu, kdy bude blízko Zemi a zároveň dostatečně daleko od Slunce na obloze. Kometa C/2025 A6 se pohybuje po velmi výstředné a retrográdní dráze s excentricitou 0,996 a sklonem dráhy 143,6°. Kolem Slunce oběhne jednou za 1 396 let, což znamená, že se jedná o tzv. dlouhoperiodickou kometu.

Obr. 1: Snímky komety C/2025 A6 (LEMMON) pořízené 26. 8. 2025, každý s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), bez použití fotometrického filtru (vlevo), s použitím filtru „g“ (NUV, uprostřed) a s použitím filtru „r“ (NIR, vpravo). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

C/2025 K1 (ATLAS)

Obr. 2: Předpokládaný vývoj heliocentrické jasnosti komety C/2025 K1 (ATLAS) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory

Kometa C/2025 K1 (ATLAS) byla objevena 25. května 2025 observatoří ATLAS v Chile a je považována za dynamicky novou – což znamená, že se při návštěvě Sluneční soustavy poprvé dostává blízko Slunci. Kometa se nachází na hyperbolické dráze, a proto bude její první přiblížení ke Slunci zároveň i tím posledním, neboť se vydá po průletu kolem Slunce do mezihvězdného prostoru. Tato skutečnost zvyšuje šanci jejího rozpadu, zejména kvůli malé velikosti jádra (pravděpodobně <1 km) a velmi blízkému průletu kolem Slunce v periheliu (přibližně 0,335 AU). Kometa dosáhne perihelia 8. října 2025, a pokud přežije toto velmi těsné přiblížení ke Slunci, nabídne blízké setkání se Zemí již 25. listopadu 2025 ve vzdálenosti 0,403 AU (Earth MOID). Kometa C/2025 K1 se pohybuje po hyperbolické a retrográdní dráze s excentricitou 1,002 a sklonem dráhy 147,9°. V srpnu 2025 kometa dosahuje jasnosti kolem +12^m, průměr komy se pohybuje kolem 2,5´ a délka ohonu kolem 3,5´ (COBS). Extrapolace vývoje jasnosti do průchodu periheliem ukazuje možnou maximální jasnost až +7,9^m (konzervativní model), avšak kometa bude velmi blízko Slunci (malá elongace), takže vizuálně obtížně pozorovatelná.

Obr. 3: Snímky komety C/2025 K1 (ATLAS) pořízené 24. 8. 2025, každý s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), postupně dolů bez použití fotometrického filtru, s použitím filtru „g“ (NUV), s použitím filtru „r“ (NIR) a s použitím filtru „i“ (NIR). Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

C/2024 E1 (Wierzchoś)

Obr. 4: Předpokládaný vývoj heliocentrické jasnosti komety C/2024 E1 (Wierzchoś) založený na fotometrických měřeních jasnosti komety na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Autor: COBS, Crni Vrh Observatory

Kometa C/2024 E1 (Wierzchoś) byla objevena polským astronomem Kacperem Wierzchośem dne 3. března 2024 během rutinního průzkumu prováděného pomocí 1,5-m dalekohledu Catalina Sky Survey na observatoři Mount Lemmon v Arizoně. V archivu byly následně nalezeny předobjevové snímky z 15.–29. února 2024. Již při objevu měla kondenzovanou komu o průměru asi 4″ a krátký přímý ohon o délce cca 6″. Kometa se řadí mezi objekty z Oortova oblaku, pohybující se po prográdní hyperbolické dráze s excentricitou 1,0004 a sklonem 75,2° – po průletu kolem Slunce se vydá do mezihvězdného prostoru. Kometa dosáhne perihelia 20. ledna 2026, kdy může dosáhnout jasnosti až +5m, měla by být tedy viditelná v triedrech – zejména z jižní polokoule, kde bude dosahovat větší elevace nad obzorem. Nejbližší přiblížení k Zemi (Earth MOID) nastane 17. února 2026 ve vzdálenosti 1,004 AU. Kometa byla sledována i vesmírným dalekohledem Jamese Webba (JWST) při vzdálenosti kolem 7 AU od Země. Infračervená spektroskopie (NIRSpec) odhalila přítomnost vodního ledu a zvýšenou aktivitu vyvolanou CO₂, s produkčním proudem Q(CO₂) ≈ 2,55 × 10²⁵ molekul/s. Nezaznamenala se však emise CO, což může svědčit o dřívějším odpaření CO z povrchu. V srpnu 2025 kometa dosahuje jasnosti kolem +14,5^m, průměr komy se pohybuje kolem 1´ a délka ohonu rovněž kolem 1´ (COBS).

Obr. 5: Snímek komety C/2024 E1 (Wierzchoś) pořízený 26. 8. 2025 s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), bez použití fotometrického filtru. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 6: Snímek komety 240P (NEAT) pořízený 26. 8. 2025 s celkovou expoziční dobou 600 s (20×30 s), bez použití fotometrického filtru. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

240P/NEAT

Kometa 240P/NEAT byla objevena 7. prosince 2002 v rámci programu NEAT (Near Earth Asteroid Tracking), původní označení komety bylo P/2002 X2 nebo P/2010 P1. Kometa patří mezi komety Jupiterovy rodiny, jejichž dráhy mohou být periodicky ovlivňovány gravitační přitažlivostí planety. Kometa se pohybuje po prográdní dráze s malou excentricitou 0,449 a sklonem 23,5°. Průchod periheliem ve vzdálenosti 2,133 AU nastává 19. prosince 2025, kdy její jasnost dosáhne pravděpodobně +11^m. V období největší jasnosti bude elongace komety vysoká, bude nacházet prakticky v opozici se Sluncem a bude tedy velmi dobře pozorovatelná. Nejbližší přiblížení k Zemi (Earth MOID) nastane 27. listopadu 2025 ve vzdálenosti 1,107 AU. V srpnu 2025 kometa dosahuje jasnosti kolem +15,5^m, průměr komy se pohybuje kolem 1´ a délka ohonu kolem 7´ (COBS).

Obr. 7: Snímek komety C/2021 G2 (ATLAS) pořízený 20. 5. 2025 (vlevo) a 26. 8. 2025 (vpravo) s celkovou expoziční dobou 300 s (10×30 s), který ukazuje postupné snižování aktivity a jasnosti komety. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.