Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

13.06.2019
Klub nadaných dětí

Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR. Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Meziplanetární hmota » Meteorické roje » Meteory vizuálně

Meteory vizuálně

Označení "vizuální pozorování" je zpravidla používáno pro pozorování meteorů bez pomoci dalekohledu. Obecně lze říci, že lidské oko neumožňuje získat významně přesná data (chyby mohou vznikat např. únavou, nedostatečným cvikem, nesprávnou metodikou), ovšem při získání rozsáhlého materiálu (případně  ve spojení se zákresy), lze po pečlivém zpracování materiálu získat hodnověrné informace.

Aktuální aktivita meteorických rojů

Tuto stránku berte jako rozcestník. Meteorické roje bývají aktivní pravidelně, proto lze pro daný rok připravit Kalendář aktivity meteorických rojů, tak jak to dělá mezinárodní organizace IMO (International Meteor Organization). Tento přehled je každoročně připravován v několika jazykových mutacích. Neobsahuje všechny aktivní roje, ale jen ty které jsou pro daný rok doporučeny pro vizuální sledování (vyřezeny jsou například roje silně rušené Měsícem a pod.).

 

1. Pozorovací stanoviště

Pozorovací stanoviště by nemělo být rušeno světly, výhledu pozorovatele by neměla stínit zástavba či porosty a další terénní překážky, zdroje prachu nebo vlhkosti (mlha) jsou rovněž nežádoucí.

2. Statistické sledování

Statistické sledování aktivity meteorických rojů znamená: zjistit počet, rojovou příslušnost a rozdělení jasností spatřených meteorů za časový interval (nejčastěji 30 - 60 minut). Takové pozorování vede k určení frekvence roje (tzn. počet meteorů za jednotku času) a stanovení populačního indexu roje (říká, jak se mění počet meteorů podle jejich jasnosti). Z těchto údajů je již  možné určit hmotnost částic, jejich hustoty a další charakteristiky. Pro co nejvyšší přesnost výsledků je nutné již při samotném pozorování zaznamenat i další údaje o pozorovacích podmínkách (množství zakryté oblohy – oblačností, stromy ..., mezní jasnost hvězd ve sledované oblasti – MHV, pro její určení se používají standardní pole pro počítání hvězd a příslušné převody počtu na MHV.... ). Samostatnou kapitolu tvoří osobní kvalita pozorovatele, do této kategorie lze zahrnout také ohodnocení časových prodlev, které vznikají, když pozorovatel nesleduje oblohu v důsledku zapisování informací o spatřeném meteoru (lze eliminovat použitím diktafonu a podobně). Při výpočtu frekvence je poté uváděn čistý čas pozorování Teef [jestliže pozorujete 1 h tedy 3600 s, spatříte 30 meteorů přičemž k zápisu informací o každém potřebujete 20 s, váš Teef je 3600-30*20=3000 s, tedy nikoliv 1 h ale 0,83 h].

Vizuální pozorovatel obvykle při pozorování leží (na lehátku, podložce), je přiměřeně oblečen a připraven na to, že se přibližně hodinu bude dívat na pozorovací oblast ve výšce kolem 50° nad obzorem a jen po spatření meteoru provede jeho záznam do připraveného formuláře. Být dobře připraven, znamená mít  tužku (i rezervní) a baterku, případně je vhodné si tyto pomůcky upravit tak, aby se daly přivázat k podložce (ztracená tužka či baterka na noční louce není žádná sranda).

Pozorovanou oblast volíme obvykle tak, aby její střed ležel ve výšce 50° nad obzorem a ve vzdálenosti 30° od radiantu. U spatřeného meteoru zaznamenáváme: čas přeletu (důležitý jen pro případné srovnání s jinými pozorovateli, při vysoké frekvenci se udává pouze interval od-do); rojovou příslušnost; jasnost s přesností 0,5 mag (podle srovnávacích hvězd)  a poznámky pro případ zajímavých okolností (výskyt stopy meteoru v sekundách, barva, ...) Při vysokých frekvencích (a přeji Vám je zažít) nemůžeme stihnout zapisovat každý meteor, udává se pouze čas intervalu a zaznamenává v něm meteory rojové a jejich jasnost. Při velmi vysoké frekvenci se hlášení omezuje na vybranou oblast na obloze, tzn. obvykle volíme čtyřúhelník hvězd (např. typu Pegasův čtverec).

V každém případě je při pozorování nutné dělat přestávky a protáhnout se, přestat namáhat oči, unavený či klimbající pozorovatel významně snižuje kvalitu pozorování. Je to příležitost připravit občerstvení, posunout film ve fotoaparátu či přestavit kameru.

Zpracování pozorování se řídí metodikou IMO, pozorování je zařazeno do databáze světových pozorování. Ukázka:

====================
Location                     Vsetin - Jezuvka
Coordinates                  N4921   E1801
--------------------
Observers:
SRBJI   Jiri Srba
====================
Date  2004 08 10/11  2015 0120
Showers analysed:  PER  44 +58
                   AQR 340 -09
                   SPO
--------------------
Interval data:                            PER     AQR     SPO
      Beg. End   CENT   Teff  F    LM    M   N   M   N   M   N
SRBJI 2015 2115 300 55  0.92 1.07  6.1   C  13   C   2   C   5
SRBJI 2130 2230 305 50  0.93 1.05  6.1   C  17   C   3   C   4
SRBJI 2300 0000 325 60  0.89 1.05  6.0   C  29   C   4   C   6
SRBJI 0020 0120 285 65  0.90 1.05  6.0   C  25   C   3   C   7
--------------------
Magnitude data (total):
Name  Beg. End  Sh  -3    -2    -1     0     1     2     3     4     5                     
SRBJI 2015 2115 PER  0  0  0  0  0  0  0  1  1  0  0  4  1  2  2  1  1                     
SRBJI 2130 2230 PER  1  0  0  0  0  0  1  0  1  1  3  3  3  2  1  1  0
SRBJI 2300 0000 PER  0  0  1  0  1  0  0  1  2  2  4  3  3  8  2  1  1
SRBJI 0020 0120 PER  0  0  0  0  1  0  1  1  1  3  5  2  2  6  3  0  0
SRBJI 2015 2115 AQR  0  0  0  0  0  0  0  0  1  0  0  0  0  1  0  0  0
SRBJI 2130 2230 AQR  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  1  0  0  2  0  0
SRBJI 2300 0000 AQR  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  1  1  0  1  1  0
SRBJI 0020 0120 AQR  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  1  1  1  0
SRBJI 2015 2115 SPO  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  1  1  1  1  0  1  0
SRBJI 2130 2230 SPO  0  0  0  0  0  0  0  1  0  0  1  1  0  0  1  0  0
SRBJI 2300 0000 SPO  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  4  1  0  1  0  0
SRBJI 0020 0120 SPO  0  0  0  0  0  0  0  0  0  0  1  2  2  1  1  0  0
--------------------
Magnitude data:
Name  Beg. End  Sh  -3    -2    -1     0     1     2     3     4     5
SRBJI 2015 2115 PER  0     0     0     0.5   1.5   2     4     3.5   1.5
SRBJI 2130 2230 PER  1     0     0     1     1.5   5     5.5   2.5   0.5
SRBJI 2300 0000 PER  0     1     1     0.5   3.5   6.5   8.5   6.5   1.5
SRBJI 0020 0120 PER  0     0     1     1.5   3     7.5   6     6     0
SRBJI 2015 2115 AQR  0     0     0     0     1     0     0.5   0.5   0
SRBJI 2130 2230 AQR  0     0     0     0     0     0.5   0.5   2     0
SRBJI 2300 0000 AQR  0     0     0     0     0     0.5   1.5   1.5   0.5
SRBJI 0020 0120 AQR  0     0     0     0     0     0     0.5   2     0.5
SRBJI 2015 2115 SPO  0     0     0     0     0     1.5   2     1     0.5
SRBJI 2130 2230 SPO  0     0     0     0.5   0.5   1.5   0.5   1     0
SRBJI 2300 0000 SPO  0     0     0     0     0     2     3     1     0
SRBJI 0020 0120 SPO  0     0     0     0     0     2     3.5   1.5   0
====================

3. Pozorování velmi jasných meteorů – bolidů

Meteor jasnější -4 mag lze spatřit vzácně, obvykle se jedná o sporadické meteory, které nás mohou překvapit i ve dne. Jejich pozorování z ČR jsou shromažďována na stránkách AsÚ AV ČR Ondřejov a předpokládá se, že pozorovatel dokáže určit následující údaje:

 

  • Přesný okamžik úkazu a délku jeho trvání – trvání stopy (doporučuji si natrénovat odhady trvání nějakého jevu – viz další kapitola).

  • Pozice dráhy meteoru vůči obzoru, významným objektům v okolí pozorovacího stanoviště (jednoznačně platí, že se musí určovat délka meteoru či výška jeho počátku nebo konce nad obzorem v úhlových stupních – častou chybou je „odhad“ v metrech) a nebo dráha mezi hvězdami (zapamatovat si dvě hvězdy promítající se co nejblíže dráhy meteoru), rovněž je důležitá pozice pozorovatele
  • Další okolnosti pozorování – barva, výbuch, zvukové efekty, oblačnost, světla v okolí, svědci

 

Vzhledem k získání nezávislých údajů možných více pozorovatelů k témuž úkazu jsou konkrétní údaje o bolidu zobrazeny v databázi až po 10 dnech. Hlášení je konfrontováno s hlášeními ostatních svědků, resp. s fotografiemi z bolidových sítí a pomáhá k upřesnění dráhy tělesa či dokonce k nalezení místa dopadu meteoritu.
Samostatnou kapitolu tvoří záblesky umělé – pozemní zdroje, letadla a nebo družice. Zvláště svědci záblesků sítě družic Iridium (až -8 mag) mohou potvrdit, že tento efekt je snadno zaměnitelný s bolidem a proto je dobré si ověřit na předpovědích přeletů jasných družic, zda-li se nejedná o takovou situaci.

Podobné modernější stránky pro hlášení bolidů na celosvětové úrovni dnes provozuje také organizace IMO (fireballs.imo.net)

4. Návody na zpracování

Co s napozorovanými daty by mělo být jasné ještě před tím, než začnete pozorovat. Metodika pozorování pochopitelně ovlivní možnosti zpracování napozorovaných dat. Většina základních návodů a též sw pro zpracování napozorovaných dat lze najít na stránkách IMO a v jejich věstníku WGN, v knihovnách hvězdáren lze najít i práce RNDr. Jan Hollana (Návod na pozorování meteorů – 1983, Jak se pozorují meteory dalekohledem – 1987; vydala HaP M.Koperníka Brno), doc. Vladimíra Znojila (Meteory a návod k jejich pozorování – v knize Astronomická příručka – 1992, Návod na pozorování meteorů – 1993) či klasiku od Mirka Plavce Meteorické roje (1957). Náměty na pozorovatelské projekty lze najít rovněž v BAC (Bulletin of Astronomical Institutes of Czechoslovakia). V případě zájmu se můžete obrátit také na Společnost pro MeziPlanetární Hmotu – SMPH.

 


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje