Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Nový snímek z Evropské jižní observatoře (ESO) zachycuje vesmírnou „divokou květinu“ ve vesmíru. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) vyfotografovali astronomové vzdálenou galaxii obklopenou něčím, co se zdá být čtyřmi světle modrými okvětními lístky. Na tomto novém snímku je skutečně centrální galaxie, která funguje jako gravitační čočka, ohýbá a zesiluje světlo ze skryté galaxie, která se nachází za ní. Tento scénář způsobuje, že vidíme duplicitní snímky galaxie v pozadí z naší perspektivy na Zemi. Tyto duplicitní snímky vytvářejí prstenec květinových „okvětních lístků“, které vidíme kolem oranžové centrální galaxie.
Účinky gravitační čočky nám umožňují vidět vzdálené objekty v pozadí, které by jinak byly zakryty objekty v popředí podél stejné linie pohledu. V tomto případě galaxie v popředí rozdělila světlo z galaxie v pozadí na čtyři šmouhy modrého světla.
„V důsledku toho vidíme několik snímků vzdálené galaxie, zdeformovaných a zvětšených,“ uvedli představitelé ESO. „Ve speciální konfiguraci těchto dvou galaxií se skrytá galaxie jeví jako čtyři obrazy kolem centrální galaxie – ´čočky´, které tvoří křížový (nebo květinový) vzor nazývaný Einsteinův kříž.“
Galaxie na nové fotografii jsou z raného vesmíru a nacházejí se v souhvězdí Herkula. Nedávná pozorování byla zachycena pomocí přístroje Multi Unit Spectroscopic Explorer (MUSE) na VLT ESO, který se nachází v Chile.
Přístroj MUSE rozděluje světlo přicházející z každého bodu v pozorované oblasti do duhy neboli spektra. Údaje z pozorování naznačují, že galaxie ve středu květu se jeví jako červená, protože je z velké části složena ze starých hvězd, zatímco vzdálenější galaxie tvoří nové hvězdy vznikající rychlým tempem, které se jeví jako modré.
„Vzhledem k tomu, že světlo opustilo galaxii, když měl vesmír asi 20 % svého současného stáří, jeho studium poskytuje vodítka o tom, jak se galaxie formovaly v raném vesmíru,“ uvedli představitelé ESO ve svém prohlášení. „Rozpínání vesmíru způsobuje, že vzdálené galaxie vypadají červeněji, než kdyby byly blíže k nám. Jak již bylo řečeno, čtyři snímky vzdálené galaxie zde vypadají modře kvůli přítomnosti mladých hvězd.“
Čočkující systém obdržel označení DESI-253.2534+26.8843 a astronomové ESO jej pozorovali v květnu 2023 pomocí přístroje MUSE instalovaného na dalekohledu UT4 (VLT) na Cerro Paranal v Chile.
Jejich pozorování bylo zveřejněno 8. srpna 2023 v The Astrophysical Journal Letters.
Zdroj: https://www.space.com/cosmic-wildflower-eso-very-large-telescope-photo a https://www.sci.news/astronomy/esos-very-large-telescope-einstein-cross-12265.html
autor: František Martinek