Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Tým astrofyziků z University of Warwick ve Velké Británii ve spolupráci s kolegy z Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy, Northumbrijské univerzity a Královské observatoře v Belgii učinil další krok blíže k pochopení toho, proč je sluneční koróna tak horká. Ve své studii, publikované v časopise Nature Communications, skupina analyzovala data ze dvou zdrojů informací o Slunci.
Sluneční koróna je nejvzdálenější částí jeho atmosféry – dřívější výzkumy naznačovaly, že je tisíckrát teplejší než nitro. A navzdory velkému úsilí vědci stále nevědí, proč tomu tak je. V tomto novém bádání výzkumný tým zaujal nový přístup k nalezení důvodu intenzivního tepla koróny.
Práce skupiny zahrnovala studium dat shromážděných sondou ESA Solar Orbiter a NASA Solar Dynamics Observatory. Oba zdroje nabídly data týkající se plazmatu, které tvoří většinu koróny, včetně jejích smyček. Smyčky jsou obloukovité struktury, které jsou vytvořeny z velmi husté plazmy, která je odděluje od zbytku koróny. Začínají a končí ve stopových bodech ve fotosféře. Při analýze dat pro smyčky výzkumný tým našel nikdy předtím nepozorované „zalomené“ oscilace. Tyto oscilace byly patrné jak ze sondy obíhající kolem Slunce, tak z družice obíhající kolem Země. Smyčky vibrovaly jako struny na kytaře.
Vědci se poté podívali na smyčky blíže a měřili charakteristiky oscilací a rychlost jejich rozpadu. Věci, které oscilují, jak poznamenávají astronomové, se musí buď rozpadnout a nakonec se zastavit, nebo mít zdroj energie, který je udržuje v pohybu. Při studiu zalomených oscilací výzkumný tým zjistil, že se nerozpadají, což naznačuje, že existuje nějaký druh zdroje energie, který je udržuje v chodu.
Výzkumníci dále naznačují, že ať je tento zdroj energie jakýkoli, není náhodný – musí být vnitřní. Předpokládají, že stejný zdroj energie je pravděpodobně zodpovědný za extrémní teplotu v koróně. Došli k závěru, že hlubší studium koronálních oscilací by mohlo odhalit konečný zdroj tepla generovaného v koróně.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-09-closer-sun-corona-hot.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí