Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Tým astrofyziků z University of Warwick ve Velké Británii ve spolupráci s kolegy z Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy, Northumbrijské univerzity a Královské observatoře v Belgii učinil další krok blíže k pochopení toho, proč je sluneční koróna tak horká. Ve své studii, publikované v časopise Nature Communications, skupina analyzovala data ze dvou zdrojů informací o Slunci.
Sluneční koróna je nejvzdálenější částí jeho atmosféry – dřívější výzkumy naznačovaly, že je tisíckrát teplejší než nitro. A navzdory velkému úsilí vědci stále nevědí, proč tomu tak je. V tomto novém bádání výzkumný tým zaujal nový přístup k nalezení důvodu intenzivního tepla koróny.
Práce skupiny zahrnovala studium dat shromážděných sondou ESA Solar Orbiter a NASA Solar Dynamics Observatory. Oba zdroje nabídly data týkající se plazmatu, které tvoří většinu koróny, včetně jejích smyček. Smyčky jsou obloukovité struktury, které jsou vytvořeny z velmi husté plazmy, která je odděluje od zbytku koróny. Začínají a končí ve stopových bodech ve fotosféře. Při analýze dat pro smyčky výzkumný tým našel nikdy předtím nepozorované „zalomené“ oscilace. Tyto oscilace byly patrné jak ze sondy obíhající kolem Slunce, tak z družice obíhající kolem Země. Smyčky vibrovaly jako struny na kytaře.
Vědci se poté podívali na smyčky blíže a měřili charakteristiky oscilací a rychlost jejich rozpadu. Věci, které oscilují, jak poznamenávají astronomové, se musí buď rozpadnout a nakonec se zastavit, nebo mít zdroj energie, který je udržuje v pohybu. Při studiu zalomených oscilací výzkumný tým zjistil, že se nerozpadají, což naznačuje, že existuje nějaký druh zdroje energie, který je udržuje v chodu.
Výzkumníci dále naznačují, že ať je tento zdroj energie jakýkoli, není náhodný – musí být vnitřní. Předpokládají, že stejný zdroj energie je pravděpodobně zodpovědný za extrémní teplotu v koróně. Došli k závěru, že hlubší studium koronálních oscilací by mohlo odhalit konečný zdroj tepla generovaného v koróně.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-09-closer-sun-corona-hot.html
autor: František Martinek