Sonda Ulysses končí historickou misi

Dne 30. 6. 2009 sonda Ulysses oficiálně ukončila, na příkaz pozemního řídícího střediska, svoji činnost. Ulysses byla v provozu více jak 18 let a na své misi prozkoumala do té doby neprobádané oblasti slunečních pólů. Sonda byla společným projektem NASA a ESA.

Dle příkazu, který sonda obdržela tentýž den, přepnula ve 20:09 UTC na nízkoziskovou anténu, čímž pozemní řídící středisko ztratilo se sondou spojení. Následně byly ve 20:15 UTC vypnuty také pozemní vysílače.

Ulysses byla na oběžnou dráhu vynesena dne 6. 10. 1990 raketoplánem Discovery. Její předpokládaná životnost byla 5 let. Mise nakonec trvala téměř čtyřikrát déle a sonda při ní pořizovala informace o heliosféře, tj. o obálce Slunce vytvářené slunečním větrem. „Jedná se o znamenitý vědecký úspěch,“ říká Richard Marsden, vedoucí a odborný pracovník evropské části mise a dodává: „Výsledky mise několikrát předčily i ta nejdivočejší očekávání.“ Ulysses téměř třikrát obletěla Slunce a poprvé znázornila prostorovou povahu galaktického kosmického záření, energetických částic pocházejícch ze slunečního větru i větru samotného. Dokázala zmapovat rozložení heliosféry v prostoru a její dlouhověkost umožnila nejdelší nepřetržité pozorování Slunce v dějinách.

„Aktivita Slunce se vyvíjí v pravidelných jedenáctiletých cyklech a my jsme pozorováním pokryli téměř dva z nich,“ říká Marsden. „Dlouhodobé pozorování vedlo k jednomu z nejzásadnějších objevů mise, tj. že sluneční vítr během mise postupně slábl a v současnosti je nejslabší od počátku kosmického věku.“ Ulysses navíc při studiu slunečního větru a nabitých částic nalezla malé množství prachu i neutrálního plynu, který pochází od sousedních hvězd a proniká heliosférou. Dále sonda během svého života prolétla třemi kometárními ohony, zaznamenala více jak 1800 gama záblesků a poskytla podklady pro více jak 100 vědeckých článků a dvě knihy. „Vědecký přínos sondy Ulysses je naprosto úžasný,“ říká Ed Smith, odborný pracovník NASA Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii. „Data získaná během dlouhého života sondy poskytla zcela nový pohled na sluneční cyklus i s jeho dopady na okolí a budou zaměstnávat vědce ještě po několik dalších let.“

Úspěch sondy nevychází pouze z jedinečnosti pořízených dat. Prodloužená mise připravila operačnímu týmu mnoho problémů. Klíčové části sondy se například s postupem času znatelně ochlazovaly, a tak byla v posledních letech značná část úsilí věnována snaze zabránit zamrznutí hydrazinového paliva. Operační tým neustále vymýšlel způsoby, jak umožnit stárnoucí sondě její vědeckou práci.

Tým, zajišťující sondu, získal tento měsíc cenu NASA Group Achievement Award. Další prestižní titul získala sonda dne 10. června, kdy se stala nejdéle fungující družicí ESA. Převzala tento post po družici International Ultraviolet Explorer, která pracovala 18 let a 246 dní. „Celý tým pracující na sondě předvedl svoji výjimečnost, neboť se mu povedlo zkonstruovat a zajistil provoz sondy za všech možných podmínek, do kterých se Ulysses dostala,“ říká Arik Posner z ústředí NASA ve Washingtonu. „Sonda dokazuje, že z mezinárodní spolupráce může vzejít významné vědecké poznání.“

V současnosti se sonda na své oběžné dráze vzdaluje od Země, což omezuje množství přenášených dat. Ředitel projektu se souhlasem ESA i NASA rozhodl, že nadešel čas celé dobrodružství ukončit. Již před rokem operátor ESA Nigel Angold poznamenal: „Předpokládali jsme, že Ulysses nevydrží déle, než do července 2008, nicméně sonda nepřestala pracovat a vydržela další rok. Dále sbírala cenná data a šla si svou cestou.“

Po navedení sondy na nízkou oběžnou dráhu Země v roce 1990 ji motory na tuhé palivo nasměrovaly k Jupiteru, kolem kterého proletěla 8. února 1992. Gravitace plynného obra ji "vystřelila" kolmo k ekliptice směrem k jižnímu pólu Slunce. Na této oběžné dráze sonda přecházela jak nad jižním tak nad severním pólem Slunce. Na misi se podílely evropské European Space Research and Technology Centre a European Space Operations Centre společně s americkou Jet Propulsion Laboratory. Spojení se sondou zajišťovala NASA Deep Space Network. Týmy z různých univerzit či výzkumných ústavů jak v Evropě tak USA dodaly na palubu sondy celkem deset přístrojů. 

Zdroj

autor: Tomáš Mohler