Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Kosmická turistika soukromých firem se dostává do obrátek. Nejdále pokročila společnost Virgin Galactic, která hodlá do výšky přes 110 km při balistickém letu dopravovat vždy šestici platících cestujících. Využije k tomu dvoustupňový dopravní prostředek: kosmický raketoplán SpaceShipTwo dopravovaný do výšky 15 km speciálním letounem WhiteKnightTwo. Po oddělení dosáhne raketoplán požadované výšky pomocí vlastních raketových motorů.
Kosmické turistice se chce v následujících letech věnovat několik soukromých společností. Na obrázku v úvodu článku je umělecké ztvárnění suborbitálního raketoplánu Rocketplane XP společnosti Rocketplane Global Inc. První starty kosmoplánu s cestujícími by se mohly uskutečnit v roce 2012.
Turisté přijíždějící na Havajské ostrovy za luxusními podmínkami aby jednou mohli odstartovat z písečných pláží ke hvězdám, což udělá z ostrova startovací rampu ke hvězdným výšinám. Havaj se jednou může stát zemí, kde vesmírní cestovatelé využijí raketoplán pro cesty z jednoho místa na Zemi na druhé. Přesněji řečeno, než aby odstartovali a přistáli na jednom místě, projektanti již vidí ve svých plánech dosažení kosmického prostoru po startu z kosmodromu, let kosmickým prostorem, sestup k zemskému povrchu a přistání na jiném místě, například na ostrově Oahu. Zhruba za deset let by mohli cestovatelé využívat raketoplány pro lety z Havajských ostrovů například do Japonska, přičemž cesta bude trvat pouhých 45 minut.
Během vlastního letu dosáhne speciální letoun s pěti cestujícími na palubě pomocí dvou leteckých motorů J-85 výšku 12 km. Zde se uvede do chodu restartovatelný raketový motor Rocketdyne RS-88, který zvýší rychlost letounu na 5 600 km/h. Po dosažení výšky 100 km se cestující budou několik minut nacházet v beztížném stavu. Poté bude následovat přistání na Zemi. Vlastní starty však nebudou zahájeny dříve než v roce 2012 (první předpoklady byly poněkud optimističtější – počítalo se se zahájením balistických letů v roce 2007).
K realizaci kosmického programu budou využity existující letištní přistávací dráhy na ostrovech Oahu a Big Island. Příprava raketoplánu je zatím ve fázi navrhování, se zahájením jeho výroby se počítá během roku a půl.
Zdroj: http://www.physorg.com/news166596001.html
autor: František Martinek