Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Ač se to mnohým nezdá, od přistání prvních pozemšťanů na povrchu Měsíce uplynulo již 40 let. Přesněji řečeno uplyne přesně 20. července 2009 ve 20 h 17 min 43 s světového času UT, tj. o 2 hodiny později času středoevropského letního, který nyní používáme. Lunární modul Apolla 11 přistál v oblasti Mare Tranquillitatis.
Počátky této velkolepé události je však nutno hledat mnohem dříve. Realizaci projektu Apollo vyhlásil 25. 5. 1961 tehdejší americký prezident John F. Kennedy, když mimo jiné ve svém projevu řekl: „Domnívám se, že tento národ by měl udělat vše pro to, aby člověk přistál na Měsíci a bezpečně se vrátil zpět ještě před uplynutím tohoto desetiletí.“
Cestu k Měsíci však poněkud přibrzdila nečekaná tragédie. Při pozemních zkouškách 27. ledna 1967 uhořela posádka kosmické lodi Apollo 1, která se v době vypuknutí požáru nacházela na palubě kosmické lodi, umístěné na vrcholu nosné rakety Saturn 1B. Ještě před prvním startem k Měsíci si projekt vyžádal první oběti: v kabině kosmické lodi uhořeli Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee.
První posádka tak odstartovala na oběžnou dráhu kolem Země až v říjnu 1968. Zkoušky kosmické lodě s označením Apollo 7 dopadly úspěšně a pak již vše šlo ráz na ráz. Již následující Apollo 8 zamířilo k Měsíci. Posádka ve složení Frank Borman, James Lovell a William Anders navedla svoji kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Měsíce a po deseti obězích zahájili cestu zpět na Zemi. Psal se prosinec roku 1968.
Při letu Apolla 9 (březen 1969) byl poprvé prověřen za letu na oběžné dráze kolem Země i lunární modul, určený k přistání dvoučlenné posádky na povrchu Měsíce. Na oběžné dráze kolem Země došlo k oddělení lunárního modulu se dvěma astronauty od velitelské sekce a letu v samostatné formaci. Následovalo úspěšné spojení a přestup astronautů do návratové kabiny.
Apollo 10 opět zamířilo k Měsíci (květen 1969), avšak ani v tomto případě se nepočítalo s přistáním. Thomas Stafford a Eugene Cernan přestoupili na oběžné dráze kolem Měsíce do lunárního modulu, odpojili se a sestoupili na nižší oběžnou dráhu ve výšce pouhých 15 km nad povrchem. K Měsíci byl již jen krůček. Dne 26. května 1969 Apollo 10 přistává na hladině Tichého oceánu. Cesta k přistání na povrchu nejbližšího kosmického souseda Země je prověřená.
Kosmická loď Apollo 11 s tříčlennou posádkou ve složení Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins odstartovala 16. července 1969. Dne 20. července posádka navedla svoji kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Měsíce, dvojice kosmonautů Neil Armstrong a Edwin Aldrin usedla do lunárního modulu, oddělila se od mateřské kosmické lodi a poprvé uskutečnila přistání člověka na jiném vesmírném tělese, než je Země.
K výstupu na měsíční povrch došlo 21. července ve 2:56 světového času. Jako první pozemšťan vkročil na Měsíc Neil Armstrong, který pronesl památnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
Program Apollo skončil v prosinci 1972 realizací letu Apolla 17. V současné době pracuje NASA v rámci projektu Constellation na vývoji kosmické lodi Orion a nosných raket Ares 1 a Ares 5, které by měly zabezpečit návrat Američanů na Měsíc před rokem 2020.

autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí