Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Na Hvězdárně Valašské Meziříčí byl v roce 2005 zahájen program pozorování zákrytových dvojhvězd. V podstatě se jedná o pozorování vzdálené dvojice hvězd, které nedokážeme v dalekohledu rozlišit a jejichž oběžná rovina míří směrem k pozorovateli na Zemi. V závislosti na délce oběžné doby pak v určitých okamžicích dochází k vzájemným zákrytům. To se projeví poklesem jasnosti. Cílem pozorování je co nejpřesnější určení jasnosti soustavy v období jejího minima. Díky těmto zákrytům je možné nepřímo velmi přesně určit oběžné doby hvězd, poměry jejich velikostí a ve spojení se spektroskopií pak určit hmotnosti jednotlivých hvězd.
V současné době využíváme dvě pozorovací stanoviště. V jedné kopuli je umístěn dalekohled typu Schmidt-Cassegrain o průměru zrcadla 280 mm. K záznamu snímků slouží digitální kamera CCD G2. Podobně i v druhé kopuli je rovněž instalován dalekohled typu Schmidt-Cassegrain, avšak o průměru zrcadla 355 mm a digitální kamera ST7. Během osmi srpnových nocí se podařilo realizovat 5 977 měření proměnných hvězd. Mezi nejzajímavější úlovky lze považovat napozorované minimum zákrytové dvojhvězdy PW Her, a to hned z několika důvodů. Perioda oběhu hvězd je poměrně dlouhá – 2,88107 dne a zastihnout minimum v nočních hodinách se podaří jen výjimečně (a musí být samozřejmě ještě jasno). Další komplikací je i velmi dlouhá zastávka v minimu – 4 h 38 min – což naznačuje velký poměr velikostí jednotlivých hvězd.
Když k tomu ještě připočteme fakt, že se systém nachází v souhvězdí Herkula, které se na noční obloze pohybuje během letního období (kdy jsou krátké noci), příhodné pozorovací okno nastává pouze jednou v roce. V tom letošním (2011) připadlo předpokládané minimum na 23. srpna kolem půlnoci. Další nevysvětlenou záhadou je vzhled zastávky v minimu, kdy i během zmíněných 4 hodin dochází k poklesu jasnosti. Zřejmě k tomu během zákrytu přispívá další neznámý objekt – plynný obal, možná akreční disk. Podle jedné z posledních odborných prací astronomů Qiana a Zhua z roku 2003 je podezření, že v systému PW Her by se měla vyskytovat třetí hvězda s oběžnou dobou 42 let s hmotností zhruba 8krát převyšující hmotnost Slunce. Vzhledem k tomu, že ze spektroskopie nebyla přítomnost třetí hvězdy zjištěna, může se jednat dokonce o černou díru.
Ze současných pozorování je možné určit poměry velikostí zakrývajících se hvězd s periodou 2,88107 dne. Pokud celá doba zákrytu trvá 8 h 38 min a zmiňovaná zastávka 4 h 38 min, pak za předpokladu sklonu dráhy 90° (tj. ve směru k Zemi) vychází minimální poměr velikostí 1 : 3,3.
Popis k následujícím obrázkům:
Na prvním obrázku je vidět světelnou křivku zákrytu PW Her z 23. 8. 2011. Na ose x je zobrazen čas vyjádřený v juliánském datování, na ose y je relativní změna jasnosti v magnitudách. Druhý obrázek ukazuje hvězdné pole v okolí PW Her, červeně je označena proměnná hvězda.


autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí