V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Na Hvězdárně Valašské Meziříčí byl v roce 2005 zahájen program pozorování zákrytových dvojhvězd. V podstatě se jedná o pozorování vzdálené dvojice hvězd, které nedokážeme v dalekohledu rozlišit a jejichž oběžná rovina míří směrem k pozorovateli na Zemi. V závislosti na délce oběžné doby pak v určitých okamžicích dochází k vzájemným zákrytům. To se projeví poklesem jasnosti. Cílem pozorování je co nejpřesnější určení jasnosti soustavy v období jejího minima. Díky těmto zákrytům je možné nepřímo velmi přesně určit oběžné doby hvězd, poměry jejich velikostí a ve spojení se spektroskopií pak určit hmotnosti jednotlivých hvězd.
V současné době využíváme dvě pozorovací stanoviště. V jedné kopuli je umístěn dalekohled typu Schmidt-Cassegrain o průměru zrcadla 280 mm. K záznamu snímků slouží digitální kamera CCD G2. Podobně i v druhé kopuli je rovněž instalován dalekohled typu Schmidt-Cassegrain, avšak o průměru zrcadla 355 mm a digitální kamera ST7. Během osmi srpnových nocí se podařilo realizovat 5 977 měření proměnných hvězd. Mezi nejzajímavější úlovky lze považovat napozorované minimum zákrytové dvojhvězdy PW Her, a to hned z několika důvodů. Perioda oběhu hvězd je poměrně dlouhá – 2,88107 dne a zastihnout minimum v nočních hodinách se podaří jen výjimečně (a musí být samozřejmě ještě jasno). Další komplikací je i velmi dlouhá zastávka v minimu – 4 h 38 min – což naznačuje velký poměr velikostí jednotlivých hvězd.
Když k tomu ještě připočteme fakt, že se systém nachází v souhvězdí Herkula, které se na noční obloze pohybuje během letního období (kdy jsou krátké noci), příhodné pozorovací okno nastává pouze jednou v roce. V tom letošním (2011) připadlo předpokládané minimum na 23. srpna kolem půlnoci. Další nevysvětlenou záhadou je vzhled zastávky v minimu, kdy i během zmíněných 4 hodin dochází k poklesu jasnosti. Zřejmě k tomu během zákrytu přispívá další neznámý objekt – plynný obal, možná akreční disk. Podle jedné z posledních odborných prací astronomů Qiana a Zhua z roku 2003 je podezření, že v systému PW Her by se měla vyskytovat třetí hvězda s oběžnou dobou 42 let s hmotností zhruba 8krát převyšující hmotnost Slunce. Vzhledem k tomu, že ze spektroskopie nebyla přítomnost třetí hvězdy zjištěna, může se jednat dokonce o černou díru.
Ze současných pozorování je možné určit poměry velikostí zakrývajících se hvězd s periodou 2,88107 dne. Pokud celá doba zákrytu trvá 8 h 38 min a zmiňovaná zastávka 4 h 38 min, pak za předpokladu sklonu dráhy 90° (tj. ve směru k Zemi) vychází minimální poměr velikostí 1 : 3,3.
Popis k následujícím obrázkům:
Na prvním obrázku je vidět světelnou křivku zákrytu PW Her z 23. 8. 2011. Na ose x je zobrazen čas vyjádřený v juliánském datování, na ose y je relativní změna jasnosti v magnitudách. Druhý obrázek ukazuje hvězdné pole v okolí PW Her, červeně je označena proměnná hvězda.
autor: Ladislav Šmelcer