V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Hubblův kosmický dalekohled HST poskytnul tento nádherný pohled na zcela zaplněné hvězdné „tábořiště“ s názvem Messier 68 (zkráceně M 68). Objekt je znám také pod označením NGC 4590. Takovéto vesmírné objekty kulového tvaru astronomové označují termínem kulová hvězdokupa.
Vzájemná gravitační přitažlivost uvnitř seskupení několika stovek tisíc, možná až miliónů hvězd, má všechny hvězdy „pod kontrolou“ a umožňuje kulovým hvězdokupám držet pohromadě po mnoho miliard roků. Astronomové dokáží určit stáří kulových hvězdokup na základě rozboru světla přicházejícího z hvězd.
Chemické prvky zanechávají své „otisky“ ve vyzařovaném světle a záření hvězd tak odhaluje fakt, že hvězdy v kulových hvězdokupách typicky obsahují méně těžkých prvků, jako je uhlík, kyslík a železo, než hvězdy podobné Slunci.
Protože každá následující generace hvězd postupně vytvářela tyto prvky v důsledku nukleárních reakcí, hvězdy mající méně těžších prvků jsou ve skutečnosti relikty z rané epochy vývoje vesmíru. Z tohoto důvodu se hvězdy v kulových hvězdokupách řadí mezi nejstarší zaznamenané objekty, jejichž stáří je více než 10 miliard roků.
Kolem středu naší Galaxie krouží více než 150 kulových hvězdokup. V galaktických měřítkách nejsou všechny kulové hvězdokupy příliš velké. V případě hvězdokupy M 68 je její průměr o něco menší než 100 světelných roků. Na druhou stranu disk naší Galaxie má průměr více než 100 000 světelných roků.
Kulovou hvězdokupu M 68 objevil Charles Messier v roce 1780. Od Země je vzdálena přibližně 33 000 světelných let. Nachází se v souhvězdí Hydry. Vůči Zemi se přibližuje rychlostí 112 km/s.
Snímek byl pořízen pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Fotografie, která vznikla na základě kombinace viditelného světla a infračerveného záření, pokrývá část oblohy o rozměru přibližně 3,4 x 3,4 obloukové minuty.
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/images/potw1231a/
autor: František Martinek