Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

09.04.2020
Zvukové záznamy ze semináře Kosmické technologie a kosmický výzkum

Nově jsme zpracovali a uveřejňujeme záznamy přednášek, které zazněly loni na podzim u příležitosti tradičního setkání přátel dobývání vesmíru a příbuzných oborů pod názvem Kosmické technologie a kosmický výzkum.

02.04.2020
ON-LINE obsah pro vás

Vážení příznivci hvězdárny. I přes uspaný společenský a mnohde i pracovní život se snažíme navázat na naši běžnou činnost a vytváříme pro vás ON-LINE obsah. Pokračujeme ve vydávání našeho programového letáčku s mírně upraveným obsahem. Dále je realizována i činnost astronomického kroužku, který se nyní schází virtuálně každou středu od 15 hodin prostřednictvím video konferencí. Nadále pokračuje příprava zpráv ESO, aktualit z astronomie a kosmonautiky a rubriky o našich astronomických pozorováních.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Zakázaná dvojhvězda objevena

Zakázaná dvojhvězda objevena

30.07.2012

Astronomové předpokládají, že asi polovina hvězd v naší Galaxii je, na rozdíl od našeho Slunce, součástí binárních systémů (dvojhvězd), v nichž dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe, resp. kolem společného hmotného středu. Avšak existují rovněž limity, jak blízko se mohou obě hvězdy k sobě přiblížit, aniž by splynuly v jednu velkou hvězdu.

Nyní však skupina astronomů objevila čtyři dvojice hvězd na velmi blízkých oběžných drahách, které by podle současných představ neměly obíhat tak blízko sebe. Byly tak objeveny dvojhvězdy, v nichž jednotlivé složky oběhnou navzájem kolem sebe za dobu kratší než 4 hodiny.

V průběhu posledních tří desetiletí byla objevena rozsáhlá populace dvojhvězd, ovšem žádný z binárních systémů neměl oběžnou dobu složek dvojhvězdy kratší než 5 hodin. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že hvězdy v těchto soustavách již vznikly velmi blízko sebe a prakticky „od narození“ tvořily hvězdnou dvojici.

Astronomové použili k výzkumu dalekohled UKIRT (United Kingdom Infrared Telescope), který byl vybudován na Havajských ostrovech. Poprvé objevili binární systémy, které se skládají ze dvou červených trpaslíků. Červení trpaslíci mohou být až 10krát menší a tisíckrát méně svítiví než Slunce. I když vznikají jako nejběžnější typ hvězd v naší Galaxii, je obtížné je objevit při běžných výzkumech, protože září velice slabě.

Avšak pomocí dalekohledu UKIRT astronomové již monitorovali jasnosti statisíců hvězd včetně několika tisíc červených trpaslíků, a to v oboru blízkého infračerveného záření pomocí nejmodernější kamery Wide-Field Camera (WFC) instalované na tomto dalekohledu.

K našemu velkému překvapení jsme objevili několik dvojhvězd, které jsou složeny výhradně z červených trpaslíků. Jejich oběžné periody jsou výrazně kratší než 5 hodin, což je hranice pro dvojhvězdy složené z hvězd podobných Slunci, o které se předpokládalo, že ji nelze překročit,“ říká Bas Nefs (Leiden Observatory, Nizozemí), vedoucí autor článku, který byl publikován v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. „To znamená, že musíme přehodnotit naše představy o tom, jak tyto dvojhvězdy vznikají a jak se dále vyvíjejí.“

Protože se hvězdy v binárních soustavách k sobě během svého života přibližují, skutečnost, že tyto velmi těsné dvojice ještě existují, znamená, že jejich doba oběhu se musí zkracovat postupně, jinak by se brzy dostaly do kontaktu a splynuly by v jednu hvězdu. Bohužel není zcela jasné, jak se mohly jejich oběžné dráhy k sobě přiblížit na tak malou vzdálenost.

Jeden z možných scénářů předpokládá, že tyto chladné hvězdy v binárních systémech jsou mnohem aktivnější a bouřlivější, než se doposud předpokládalo.

Podle astronomů je možné, že se siločáry magnetických polí vytvářených těmito hvězdami obíhajícími blízko sebe mohou zkroutit a deformovat, přičemž způsobují dodatečnou aktivitu červených trpaslíků v podobě hvězdného větru, erupcí a hvězdných skvrn. Mohutná magnetická aktivita by mohla působit jako brzda proti oběhu hvězd, které se pomalu přibližují k sobě a obíhají po stále se zmenšujících a k sobě se přibližujících oběžných drahách.

Aktivní povaha těchto hvězd a jejich očividně silných magnetických polí skutečně ovlivňuje prostředí v okolí červených trpaslíků v celé naší Galaxii,“ vysvětluje člen týmu David Pinfield (University of Hertfordshire).

Dalekohled UKIRT je vybaven zrcadlem o průměru 3,8 m. Je druhým největším dalekohledem na světě určeným pro pozorování v oboru infračerveného záření. Nachází se v nadmořské výšce 4 200 m n. m. na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea na Havajských ostrovech.

Text k obrázku v úvodu článku: Kresba ukazuje nejtěsnější nově objevený binární systém. Dva aktivní červení trpaslíci spektrální třídy M 4 oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 2,5 hodiny a po spirále se přibližují stále více k sobě. Nakonec pravděpodobně splynou v jednu osamělou hvězdu.

Zdroj: http://www.universetoday.com/96160/impossible-binary-star-systems-found/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje