velké skromnost.
.png)
05.11.2025
V září dochází k přechodnému poklesu aktivity meteorických rojů, zvláště ve srovnání se srpnem, kdy je aktivní meteorický roj Perseid a také poměrně silné meteorické roje z antihelionového komplexu s radianty v Kozorohu a Vodnáři. Naopak aktivita sporadického pozadí dosahuje v září a také v říjnu svého maxima, frekvence sporadických meteorů jsou až dvojnásobné v porovnání s jarními měsíci. V říjnu začíná nárůst aktivity meteorických rojů, který pokračuje v listopadu a vrcholí aktivitou nejsilnějšího pravidelného roje v průběhu roku, kterým jsou prosincové Geminidy. Aktivitě meteorických rojů v tomto měsíci dominuje ve druhé polovině období meteorický roj Orionid (ORI), v průběhu měsíce pokračuje aktivita mohutného komplexu rojů patřících geneticky ke kometě 2P/Encke a k příbuzným tělesům řazeným většinou mezi asteroidy. Alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) byl zaznamenán ve 23 nocích v září a ve 22 nocích v říjnu, nadpoloviční většina nocí byla příznivých s minimem oblačnosti, případně částečně rušená vysokou oblačností, a to hlavně v okolí maxima meteorického roje Orionid. Na některých níže položených stanicích se ovšem začíná projevovat typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí.
03.11.2025
V září a říjnu 2025 bylo možné pozorovat hned několik výrazných komet, které vzbudily mimořádný zájem astronomů i veřejnosti. Nejvíce pozornosti si získaly C/2025 A6 (LEMMON) a C/2025 R2 (SWAN), které se ve stejné době staly dobře pozorovatelnými objekty pro triedry i malé dalekohledy. C/2025 A6 (LEMMON) se v průběhu září prudce zjasnila a v říjnu se stala dokonce viditelnou pouhým okem, s dlouhým a proměnlivým iontovým ohonem. C/2025 R2 (SWAN) byla objevena až krátce po svém průchodu periheliem, přesto rychle získala na aktivitě a v říjnu dosáhla jasnosti kolem +6 mag. Na konci října přibyla také kometa C/2025 K1 (ATLAS) s predikcí dalšího zjasňování a také C/2025 T1 (ATLAS), která v tomto období také vykazovala zvýšenou aktivitu a zasluhuje pozornost. Podzim 2025 se tak stává mimořádně zajímavým obdobím, kdy je možné pozorovat několik výrazných komet současně – každou v jiné fázi vývoje, s odlišnou dynamikou ohonu i geometrií dráhy. Tyto události poskytly jedinečnou příležitost sledovat, jak různě mohou komety reagovat na blízkost Slunce a proměnlivé podmínky slunečního větru.
06.10.2025
Jak jsme informovali v přehledu pozorování za duben, květen 2025, probíhala kampaň, kdy byly pozorovány eruptivní hvězdy TIC 98751019, 347695698 a 125421413 jednak družicí TESS během sektoru č. 91 a jednak pozemskými přístroji. Souběžnou fotometrii těchto hvězd vyhlásila skupina astronomů z astronomického oddělení univerzity Wroclaw pod vedením Kamila Bicze. Cílem těchto pozorování je potvrzení nové teorie, která z barevné fotometrie erupcí je schopna určit průběh teploty aktivní oblasti.
28.09.2025
Robotický dalekohled, který byl v březnu 2025 instalován v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o., byl až do září využíván ke dvojici odborných pozorovacích programů. Prvním programem je pozorování změn jasnosti proměnných hvězd (fotometrie proměnných hvězd), tím druhým je pak pozorování komet, kdy cílem je zjištění jejich jasnosti, tedy diferenciální fotometrie komet. Na konci září se k nim přidal program zabývající se přesnou fotometrií asteroidů. Příležitostí ke startu tohoto programu byl velmi těsný průlet asteroidu 2025 RL2 kolem Země. Asteroid patřící do skupiny NEO (Near-Earth Object) proletěl uvnitř dráhy Měsíce ve vzdálenosti pouhých 216 563 km od Země.
05.09.2025
Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Kromě Perseid jsou v činnosti i poměrně silné meteorické roje z antihelionového zdroje – jižní delta Aquaridy a alfa Capricornidy s maximy na konci července. V druhé polovině srpna vrcholí aktivita poměrně slabého meteorického roje kappa Cygnid, který je ale známý velkým množstvím velmi jasných meteorů. Celkově ovšem bylo počasí během července méně příznivé, v srpnu naopak velmi příznivé, v červenci se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 25 nocích, v srpnu pak ve 28 nocích.
15.07.2025
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
02.07.2025
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
30.06.2025
.jpg)
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
19.05.2025
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
13.05.2025
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
