velké skromnost.
28.01.2026
Vesmír nabízí nespočet fascinujících cílů pro pozorování a fotografování. Současné technické možnosti umožňují kvalitní pozorování i v městském prostředí. Po představení různorodých deep-sky objektů v první části série „S půlmetrem na lovu (nejenom) hvězdných ostrovů“ a po následném putování mezi galaxiemi v druhé části se tentokrát vydáme mezi hvězdná seskupení, která vytvářejí úchvatné obrazy a zároveň umožňují nahlédnout do života a vývoje hvězd v naší Galaxii. Na rozdíl od vzdálených galaxií, které často působí jako samostatné „hvězdné ostrovy“ v temném moři vesmíru, jsou tato seskupení bližší a díky své rozmanitosti nesmírně vděčná pro amatérské i pokročilé pozorovatele.
18.01.2026
Rok 2025 představoval pro síť CEMeNt (Central European Meteor Network) významný milník. Díky plošnému nasazení vysoce citlivých FHD kamer s CMOS čipy Sony Starvis, další optimalizaci geometrie zorných polí a především díky expanzi sítě na jižní polokouli do Chile došlo k bezprecedentnímu nárůstu kvality i kvantity získaných dat. Poprvé v historii sítě bylo během jednoho roku zaznamenáno více než 300 tisíc jednostaničních meteorů a vypočteno přes 55 tisíc vícestaničních drah, což výrazně překonalo dosavadní maxima. Zřízení Jižní spektroskopické observatoře Hvězdárny Valašské Meziříčí (SSOVMO) na observatořích La Silla a El Sauce navíc umožnilo systematické sledování meteorické aktivity na jižní obloze, která byla až donedávna v globálním měřítku nedostatečně pokryta. Kombinace přesných vícestaničních drah meteorů, velkého množství záznamů spekter bolidů a jejich následné integrace do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) vytváří unikátní datový celek sloužící pro studium struktury meteorických rojů, jejich původu a fyzikálních vlastností meteoroidů.
05.01.2026
Rok 2025 byl z hlediska kometární astronomie mimořádně zajímavý jak množstvím pozorovatelných komet, tak jejich fyzikálním chováním. V průběhu roku byla získána rozsáhlá sada fotometrických měření desítek komet různých dynamických tříd, zahrnující krátkoperiodické komety, dlouhoperio-dické i dynamicky nové objekty. Řada objektů vykazovala výrazné změny jasnosti, epizody zvýšené aktivity, v některých případech i fragmentaci jádra. Současně šlo o rok, kdy byla na Hvězdárně Valašské Meziříčí uvedena do rutinního provozu nová pozorovací technika – půlmetrový robotický dalekohled s CMOS kamerou s vysokým rozlišením – umožňující systematickou CCD fotometrii komet s výrazně lepší citlivostí a fotometrickou stabilitou než v předchozích letech. Fotometrické pozorování komet, prováděné ve třech oborech (C – bez filtru, Sloan g′ a Sloan i′), umožňuje nejen sledování světelných křivek, ale také základní interpretaci fyzikálních vlastností komet. Pozorování byla prováděna digitální kamerou s polovodičovým detektorem (CMOS), přičemž z hlediska metodiky odpovídají standardní CCD fotometrii. Víceoborová fotometrie poskytla podklady pro popis vývoje aktivity vybraných komet a umožnila srovnání jejich chování za homogenních pozorovacích podmínek.
23.12.2025
V červnu roku 2009 byla na Hvězdárně Vsetín spuštěna první rádiová stanice pro sledování meteorů metodou dopředného rozptylu (forward scattering). Stanice byla pojmenována SMRST (Small Meteor Radio ScaTter) a s pomocí ručního přijímače sledovala aktivitu meteorických rojů pomocí odrazů signálu vzdálených analogových TV stanic od ionizovaných stop po průletu meteorů. S postupným přechodem na digitální televizní vysílání mizely v Evropě funkční analogové vysílače televizních stanic, které bylo možné použít pro pozorování. V roce 2017 byly vypnuty poslední vysílače na Ukrajině (Lvov) a stanice tak zanikla. V listopadu roku 2025 byla na Hvězdárně Valašské Meziříčí spuštěna nová rádiová stanice, pojmenovaná SMRST v2, která pro pozorování meteorů využívá francouzský radar GRAVES (Grand Réseau Adapté à la VEille Spatiale) poblíž Dijonu. Tento systém je určený pro sledování objektů (např. družic) na nízké oběžné dráze (LEO) za účelem vytvoření katalogu objektů pro vojenské zpravodajství.
02.12.2025
Kromě pozorování proměnných hvězd jsme se začali zabývat také pozorováním tranzitů exoplanet. Je to výsledek navázání regionální spolupráce AV ČR s ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského v projektu „Stelární observační a laboratorní spektroskopie - podpora kosmického dalekohledu Ariel“ (smlouva o spolupráci AV ČR s krajem Zlínský kraj D/1449/2015/KUL).
12.12.2025
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
02.12.2025
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
22.11.2025
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
15.07.2025
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
02.07.2025
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
