velké skromnost.
24.08.2026
V sobotu 22. srpna 2026 se na stránce NASA APOD (National Aeronautics and Space Administration - Astronomy Picture of the Day) objevil snímek „Mostly Perseids“ pořízený na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Obraz vznikl z dat pořízených v noci z 12. na 13. srpna 2026 čtyřmi specializovanými meteorickými kamerami sítě CEMeNt (Central European Meteor Network). Celonoční kompozice obsahuje 1 706 meteorů a na první pohled ukazuje dominanci meteorického roje Perseid, ale ukazuje také slabší roje, například kappa Cygnidy a antihelionový komplex. Obrazy ze čtyř kamer byly zarovnány a zkombinovány do celonočního all-sky (celooblohového) pohledu. Za touto větou se skrývá řešení geometrie širokoúhlých kamer, registrace hvězd, oddělení stabilního pozadí od transientních jevů a skládání více zorných polí. K tomuto účelu vznikl vlastní program Meteor Star Stacker. Právě díky tomuto program vznikl snímek, který se dostal na jednu z nejsledovanějších astronomických stránek světa.
23.08.2026
Rádiové pozorování meteorů metodou dopředného rozptylu využívá ionizovanou stopu, která vzniká při průletu meteoroidu atmosférou. Tato stopa po krátkou dobu odráží elektromagnetické vlnění a umožní přijímači zachytit signál vzdáleného vysílače, který by za běžných podmínek zůstal skrytý za zakřivením Země. Rádiová stanice SMRST v2 vytváří každý den 144 desetiminutových radiogramů. V období zvýšené meteorické aktivity se v nich objevují stovky až tisíce struktur – skutečné meteory, odrazy od letadel, družice, vertikální impulzy, periodické rušení i složité překryvy několika ozvěn. HROFFT Complex Solver GUI 0.5.3 vznikl proto, aby z tohoto objemu dat automaticky vytvořil čistý a měřitelný katalog meteorů bez každodenní ruční kontroly každého snímku.
18.07.2026
Na konci dubna končí, alespoň dočasně, období nízké meteorické aktivity. V tomto období jsou v činnosti dva poměrně silné meteorické roje, a to dubnové Lyridy a eta Aquaridy. Aktivita sporadického pozadí se nachází na svém ročním minimu, které nastává v březnu a dubnu. V květnu je v činnosti pouze jeden poměrně silný meteorický roj, a to eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid nastává na počátku května, přičemž stejně jako u Orionid je typické několika vedlejšími maximy. Po zbytek května a června jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Radianty těchto slabých rojů se nacházejí převážně ve Střelci, Štíru a Hadonoši a vystupují tak v průběhu noci jen nízko nad obzor. Koncem dubna dosahují maxima pí Puppidy, jejichž aktivita je však zpravidla nízká a lépe pozorovatelná z jižní polokoule. V první polovině května následují slabé eta Lyridy. Během června se významná část aktivity přesouvá k denním rojům, v činnosti jsou meteorické roje Arietid a zeta Perseid, které lze nejlépe sledovat pomocí rádiových stanic pro pozorování meteorů.
06.07.2026
Květen a červen 2026 sice nepřinesly žádnou novou jasnou kometu viditelnou pouhým okem anebo dramatické události v podobě rozpadu jasných komet, přesto tyto měsíce nabídly řadu zajímavých jevů. Pozornost se soustředila na systematické sledování vývoje aktivity periodických i dlouhoperiodických komet. Zatímco kometa 10P/Tempel se postupně zjasňovala v rámci přibližování k periheliu, 24P/Schaumasse již vstoupila do fáze pozvolného slábnutí. Mimořádně zajímavý vývoj pokračoval také u komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1, která během června prodělala další výraznou erupci. Součástí pozorovacího programu byly rovněž slabší komety C/2023 R1 (PanSTARRS), C/2024 R4 (PanSTARRS), C/2024 J3 (ATLAS), 235P/LINEAR a další objekty, jejichž dlouhodobé sledování přispívá k lepšímu poznání fyzikálních procesů probíhajících v kometárních jádrech. Celkově lze květen a červen 2026 charakterizovat jako období systematického sledování vývoje kometární aktivity spíše než mimořádných jednorázových událostí. Dominovalo pozvolné zjasňování komet před průchodem přísluním, postupné slábnutí objektů po průchodu periheliem i nepravidelné erupce vzdálených komet. Právě taková dlouhodobá pozorování poskytují cenné informace o fyzikálních procesech probíhajících v kometárních jádrech a představují jeden z nejdůležitějších přínosů současných pozorovacích programů.
29.06.2026
V časných ranních hodinách 2. prosince 2025 ozářil oblohu nad chilskými Andami velmi jasný bolid. Úkaz dosáhl jasnosti srovnatelné s Měsícem krátce po první čtvrti a během několika sekund proletěl desítky kilometrů nad vysokohorskou krajinou chilských And. Tento neobvyklý jev zachytily kamery české sítě SSO VMO (Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory), která zde provozuje automatické stanice pro sledování meteorů. Díky záznamům z několika kamer se podařilo určit nejen dráhu tělesa v atmosféře a jeho původ ve Sluneční soustavě, ale také oblast dopadu drobného meteoritu, který mohl přežít průlet atmosférou Země.
17.07.2026
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
11.05.2026
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
03.03.2026
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
12.12.2025
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
02.12.2025
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.
