Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Sonda NASA Juno se několikrát přiblížila k Jupiterovu vulkanickému měsíci Io a poskytla nám úžasné pohledy na toto vzdálené sopečné těleso. Nedávné průlety koncem roku 2023 a začátkem roku 2024 umožnily planetologům hlubší pohled na vulkanické dění tohoto „trýzněného“ měsíce. NASA nyní zveřejnila nové snímky tohoto sopečného světa, které pořídila vysoce citlivá kamera sondy Juno nazvaná Stellar Reference Unit a které ukazují žhavou lávu a čerstvé lávové proudy.
„Během blízkých průletů mise Juno nad měsícem Io její přístroje zaznamenaly nedávné změny na povrchu, a dokonce i záři aktivní lávy,“ uvedla vesmírná agentura na internetu.
Na snímku publikovaném v úvodu článku, pořízeném 30. prosince 2023, jsou červenými šipkami a kroužky vyznačeny aktivní lávové výrony na povrchu. Tato vulkanická oblast se nazývá komplex Zal Montes-Patera a tvoří ji tyto dvě hory obklopující tmavý útvar „Loki Patera“, tvořený čerstvými lávovými proudy. Sonda Juno se při pořizování těchto snímků nacházela pouhých 1 500 km nad povrchem Io, což jsou snímky s nejvyšším rozlišením, které kdy Juno pořídila.
Následující snímek ukazuje „nebývale protáhlý, zakřivený emisní útvar“, jak vysvětluje NASA, který se nachází v blízkosti tmavé oblasti Loki Patera. Planetologové předpokládají, že se jedná o aktivní lávový kanál. Viditelná je také část obřího lávového proudu, nazvaného Tonatiuh podle aztéckého božstva, který je 98 kilometrů dlouhý a 11 kilometrů široký. Nachází se na levém okraji levého snímku a na horním okraji pravého snímku.
Měsíc Io je pokryt erupcemi sopek, protože je neúnavně ovlivňován blízkými satelity a zejména Jupiterem. „Nejenže jej největší planeta Sluneční soustavy věčně gravitačně přitahuje, ale stejně tak i její galileovští sourozenci – Europa a největší měsíc Sluneční soustavy Ganymed,“ vysvětluje NASA ve svém prohlášení. „Výsledkem je, že Io je neustále natahován a stlačován, což souvisí se vznikem lávy, která vyvěrá na povrch z mnoha jeho sopek.“
Nedávné průlety sondy Juno kolem měsíce Io však ukázaly, že pod jeho povrchem se pravděpodobně nenachází globální magmatický oceán, jak vyplývá z nových pozorování gravitace měsíce. Místo toho může každá z přibližně 400 sopek na Io ukrývat vlastní komoru magmatu.
A jak ukázaly průlety sondy Juno kolem Io, tato žhavá láva se často vylévá na povrch a vytváří neustále se proměňující extrémní vulkanický svět.
Zdroj: https://mashable.com/article/nasa-io-volcano-lava-image-juno-spacecraft
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí