Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Dvojice evropských družic se ve čtvrtek 5. prosince 2024 vydala na oběžnou dráhu v rámci první mise, jejímž cílem je vytvořit umělé zatmění Slunce pomocí efektních letů ve formaci. Každé umělé zatmění by mělo po zahájení provozu v příštím roce trvat šest hodin. To je podstatně déle než několik minut totality, které nabízí přirozené zatmění na Zemi, což umožní delší studium sluneční koróny neboli vnější atmosféry. Start se uskutečnil z Indie.
Obě družice, označované jako technologická demonstrace, se zhruba za měsíc oddělí a po dosažení svého cíle vysoko nad Zemí poletí 150 metrů od sebe a seřadí se do jedné přímky se Sluncem tak, aby jedna družice vrhala stín na druhou.
Podle Evropské vesmírné agentury ESA to bude vyžadovat mimořádnou přesnost, a to na pouhý jeden milimetr. K udržení své polohy budou družice využívat GPS, hvězdné detektory, lasery a rádiové spojení, přičemž poletí autonomně.
Každá družice ve tvaru krychle má průměr méně než 1,5 metru. Družice vrhající stín nese disk, který blokuje sluneční záření před teleskopem na druhé družici. Tento disk bude napodobovat Měsíc při přirozeném úplném zatmění Slunce, přičemž zastíněná družice bude vystupovat jako Země.
„Kromě testování vysoce přesných letů ve formaci to má obrovský vědecký význam,“ řekl ředitel pro technologie a techniku Evropské kosmické agentury Dietmar Pilz.
Vědci potřebují zcela zakrýt zářivou tvář Slunce, aby mohli pečlivě zkoumat korónu, která ho obklopuje, a při této misi mají obzvláště dobrý výhled do blízkosti slunečního okraje. Zajímá je zejména, proč je koróna žhavější než povrch Slunce, a chtějí také lépe porozumět koronálním výronům hmoty, erupcím miliard tun plazmatu s magnetickým polem do vesmíru.
Vzniklé geomagnetické bouře mohou narušit dodávky energie a komunikaci na Zemi i na oběžné dráze. Tyto výrony mohou také vytvářet ohromující polární záře na nečekaných místech.
Díky skloněné dráze vůči rovníku ve vzdálenosti 600 km až 60 000 km od Země, oběhnou družice naši planetu za necelých 20 hodin. Šest z těchto hodin – na vzdálenějším konci každého oběhu – stráví generováním zatmění. Další oběhy budou podle Evropské kosmické agentury určeny výhradně pro experimenty s letovými formacemi. První výsledky zatmění by měly být k dispozici v březnu, poté, co budou obě družice prověřeny.
Vědecký pracovník mise Evropské kosmické agentury Joe Zender uvedl, že zatmění se budou vytvářet nejméně dvakrát týdně, přičemž pozorování koróny bude trvat vždy šest hodin. Poznamenal, že četnost bude záviset na sluneční aktivitě a bude přínosem pro vědce, kteří nyní musí cestovat po celém světě, aby se během občasného zatmění dostali na pouhé tři až pět minut totality.
Mise za 210 milionů dolarů, nazvaná Proba-3, chce během svého dvouletého provozu dosáhnout nejméně 1 000 hodin totality „na požádání“. Po skončení své práce budou obě družice postupně klesat níže, dokud neshoří v atmosféře, pravděpodobně do pěti let.
Zdroj: https://phys.org/news/2024-12-european-satellites-artificial-solar-eclipses.html a https://www.esa.int/Enabling_Support/Space_Engineering_Technology/Proba-3/Proba-3_Flying_two_spacecraft_is_harder_than_one
autor: František