Doby ledové mají skrytý vzorec opakování a vědci ho rozluštili

Doby ledové na Zemi nepřicházejí a neodcházejí náhodně; řídí se přísným vesmírným harmonogramem, který určuje oběžná dráha planety. Nová studie rozluštila tajenku, která stojí za těmito ledovými přechody, a odhalila, jak změny ve sklonu, kývání Země (precese) a tvaru její oběžné dráhy (excentricita) řídí cyklus nástupu a ústupu ledovců. Ledovcové cykly nejsou náhodné, ale mají předvídatelný rytmus, který určuje oběžná dráha Země.

Studie analyzující klimatické záznamy za posledních 800 000 let zjistila, že specifické nastavení kývání Země, jejího sklonu a tvaru oběžné dráhy určuje, kdy začíná a končí doba ledová. Precese především zahajuje deglaciaci, zatímco sklon uzamyká teplé meziledové doby. Nebýt klimatických změn způsobených člověkem, další doba ledová by pravděpodobně začala za 11 000 let.

Předvídatelný vzorec dob ledových
Podle nové studie se doby ledové na Zemi nedějí náhodně – mají jasný a předvídatelný vzorec, který je ovlivněn pohybem naší planety vesmírem. Vědci určili klíčovou roli precese, sklonu a excentricity, které ovlivňují sklon zemské osy, její kývání a tvar dráhy kolem Slunce. Tyto faktory, souhrnně označované jako orbitální síly, určují, kdy ledovce nastupují a ustupují, a poskytují tak rámec pro předpovídání minulých a budoucích ledovcových cyklů.

Záhada klimatu stará 100 000 let
Vědci již léta vědí, že změny oběžné dráhy Země jsou příčinou cyklů dob ledových, ale přesné určení vlivu jednotlivých orbitálních faktorů bylo obtížné. Jedním z hlavních problémů je, že cykly precese (~21 000 let) a druhé harmonické sklonu (~20 500 let) jsou si nápadně podobné, takže je obtížné rozlišit jejich jednotlivé účinky. Další dlouholetou záhadou – často nazývanou problém 100 000 let – je, proč mají doby ledové tendenci končit v intervalech odpovídajících klíčovému cyklu excentricity (tvaru oběžné dráhy Země).

Nový přístup ke studiu cyklů doby ledové
Stephen Barker a jeho kolegové zvolili nový přístup k řešení těchto otázek. Namísto toho, aby se spoléhali pouze na odhady stáří z klimatických záznamů, analyzovali podobu a posloupnost přechodů mezi ledovci v průběhu posledních 800 000 let, tedy v období, které je charakterizováno ~100 000letými cykly dob ledových. Zkoumáním tří nezávislých záznamů obsahu izotopů kyslíku zjistili, že glaciální přechody konzistentně odpovídají relativnímu načasování precese a sklonu. Jejich zjištění ukazují, že precese hraje největší roli při spouštění deglaciace, zatímco sklon je důležitější pro udržení teplých meziledových dob a zahájení další doby ledové.

Předpověď příští doby ledové na Zemi
Studie naznačuje, že doby ledové obvykle končí, když precese dosáhne minima a sklon roste – zejména po poklesu excentricity. Na základě těchto zákonitostí vědci odhadují, že nebýt emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností, čekala by Zemi další doba ledová přibližně za 11 000 let, protože její sklon rotační osy bude nadále klesat.

Zdroj: https://scitechdaily.com/ice-ages-follow-a-hidden-pattern-and-scientists-just-cracked-it/ a https://news.ucsb.edu/2025/021777/scientists-match-earths-ice-age-cycles-orbital-shifts

autor: František Martinek