Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Dnes se předpokládá, že Země a Měsíc vznikly jako důsledek gigantické tečné srážky dvou planet o velikosti Marsu a Venuše. Až dosud se mělo za to, že k události došlo v době, kdy stáří Sluneční soustavy bylo asi 30 miliónů roků (tj. před 4,537 miliardami roků). Avšak nové výzkumné práce na Niels Bohr Institute vedou k závěru, že se Země a Měsíc musely zformovat mnohem později – možná více než 150 miliónů roků po vzniku Sluneční soustavy. Závěry těchto výzkumů byly publikovány ve vědeckém časopise Earth and Planetary Science Letters.
„Stáří Země a Měsíce jsme určili pomocí izotopů wolframu, které mohou odhalit, zda se kovová jádra a kamenité povrchy protoplanet navzájem promíchaly v průběhu vzájemné kolize,“ říká Tais W. Dahl, který prováděl výzkum jako svoji diplomovou práci z geofyziky na Niels Bohr Institute (University of Copenhagen) ve spolupráci s profesorem Davidem J. Stevensonem z California Institute of Technology (Caltech).
Bouřlivé kolize
Planety Sluneční soustavy se vytvořily v důsledku kolizí malých těles kroužících kolem mladého Slunce. Při vzájemných srážkách se tato tělesa roztavila a vytvářela větší a větší objekty. Země a Měsíc jsou důsledkem gigantické kolize dvou těles velikosti Marsu a Venuše. Obě planety se srazily v době, kdy již měly vytvořená kovová (železná) jádra a byly obklopeny kamenným (silikátovým) pláštěm. Avšak kdy k této události došlo a jak probíhala? Vzájemná srážka trvala méně než 24 hodiny a teplota na Zemi byla tak vysoká (7 000 °C), že kamenný plášť i kovové jádro se musely během gigantické kolize tavit. Avšak kdy došlo k vzájemnému promíchání kamenného a kovového matriálu?
Donedávna se předpokládalo, že horniny a železo se navzájem promíchaly během procesu formování planet, a tak závěr byl, že Měsíc vznikl v době, kdy stáří Sluneční soustavy bylo 30 miliónů roků, tj. přibližně před 4,537 miliardami roků. Avšak nové výzkumy ukazují něco zcela jiného.
Datování na základě radioaktivních prvků
Stáří Země a Měsíce může být datováno na základě přítomnosti některých prvků v zemském plášti. Hafnium 182 je radioaktivní materiál, který se rozpadá a přeměňuje na izotop wolframu 182. Tyto dva prvky mají výrazně odlišné chemické vlastnosti. Zatímco izotop wolframu preferuje vazbu s kovy, naopak hafnium preferuje vazbu na silikáty.
Rozpad veškerého hafnia a jeho přeměna na wolfram trvá 50 až 60 miliónů roků. Během vzniku Měsíce v důsledku kolize klesl téměř veškerý kov do středu Země. Ale klesl opravdu veškerý wolfram do zemského nitra?
„Zjišťovali jsme, jak se postupně kovy a horniny navzájem promíchávaly během formování planet v důsledku kolizí. Použitím dynamického modelu výpočtů turbulentního promíchávání kovů a horniny v kapalném stavu jsme zjistili, že izotopy wolframu z období mladé Země zůstaly v kamenném plášti,“ vysvětluje Tais W. Dahl, Niels Bohr Institute (University of Copenhagen - viz obrázek vpravo). Nové výzkumy totiž naznačují, že ke vzniku Měsíce v důsledku kolize došlo až po tom, co se veškeré hafnium zcela rozpadlo na wolfram.
„Výsledky našich výzkumů ukazují, že kovové jádro a kamenný plášť se nejsou schopny promíchat při kolizi těles, která jsou větší než 10 km v průměru. Proto nemohl být wolfram odstraněn z kamenného materiálu v plášti Země během této kolize,“ říká Tais W. Dahl.
Závěry těchto výzkumů znamenají, že Země a Měsíc musely vzniknout mnohem později, než se doposud soudilo – tedy ne 30 miliónů roků po vzniku Sluneční soustavy, ale pravděpodobně více než 150 miliónů roků po vzniku planetárního systému.
Zdroj: http://news.ku.dk/all_news/2010/2010.6/earth_and_moon/
autor: František Martinek