Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Byla kdysi rozsáhlá pánev Hellas Basin na Marsu obrovským jezerem? Nový projekt geologického mapování poskytl důkazy o přítomnosti sedimentů, které mohou mít souvislost s velkým množstvím kapalné vody. Odkryté jemné vrstvy výchozu hornin poblíž východního valu pánve Hellas mohou být interpretovány jako sled sedimentů vzniklých v důsledku eroze a transportu horniny z výše položených oblastí do přítomné vodní nádrže.
„Toto mapování vede ke geologické interpretaci shodné s dřívějšími studiemi. Vymezilo časové období existence těchto domnělých jezer na časný až střední Noachian, což je geologická perioda ve vývoji Marsu odpovídající době před 4,5 až 3,5 miliardami roků (resp. první miliardě roků po vzniku Marsu),“ říká Dr. Leslie Bleamaster, vědecký pracovník na Planetary Science Institute.
Pánev Hellas Basin o průměru více než 2 000 km a hloubce 8 km je největší rozpoznaná impaktní struktura na povrchu planety Mars.
Použitím dat z různých kosmických sond (Viking Orbiter, Mars Global Surveyor a Mars Odyssey) výzkumníci charakterizovali geologické materiály a procesy, které tvarovaly oblast Hellas Planitia na jižní polokouli Marsu.
Mapovací tým prohlížel snímky s vysokým rozlišením. Upoutala jej při tom východní část oblasti Hellas Planitia, kde byly objeveny jemné vrstvy usazených depozitů. Je jednoznačné, že se jedná o naplaveniny z výše položených míst.
„Naše mapování a vyhodnocení charakteru terénu a hornin v oblasti Hellas od okraje pánve až po její dno poskytuje další pohled na etapy marťanského klimatu, na četnost, rozložení a množství kapalných látek v historii Marsu,“ dodává Leslie Bleamaster.
Podle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány (Mars má zhruba poloviční průměr než Země). Toto množství vody by pokrylo celou planetu Mars oceánem o hloubce 550 m.
Na snímcích povrchu Marsu, pořízených kosmickými sondami, bylo identifikováno přibližně 40 000 říčních údolí. Astronomové rovněž dospěli k závěru, že na Marsu zřejmě existoval globální hydrologický cyklus – podobně jako na Zemi – včetně dešťových srážek, říčních toků, vytváření oblačnosti, ukládání ledu a podpovrchové vody.
Zdroj: http://www.universetoday.com/2010/06/07/new-mars-maps-show-evidence-of-ancient-lakes/ a http://www.physorg.com/news195645222.html
autor: František Martinek