Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Nejedna z velmi dobře známých komet včetně Halleyovy komety, Hale-Bopp či poslední komety McNaught se mohla vytvořit na oběžné dráze kolem jiné hvězdy než Slunce. Vyplývá to z nové teorie, kterou vypracoval mezinárodní tým astronomů pod vedením vědců ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado.
Dr. Hal Levison (SwRI), Dr. Martin Duncan (Queen's University, Kingston, Canada), Dr. Ramon Brasser (Observatoire de la Côte d'Azur, France) a Dr. David Kaufmann (SwRI) použili počítačové simulace ke zjištění, zda Slunce mohlo zachytit malá ledová tělesa z okolí blízkých hvězd v době, kdy se nacházelo se svými „sourozenci“ uvnitř rodné hvězdokupy, čímž by mohlo dojít k vytvoření zásobárny pozorovaných komet.
Přestože Slunce nemá v současné době žádného hvězdného průvodce, předpokládá se, že vzniklo ve hvězdokupě společně se stovkami dalších blízkých hvězd, které byly obklopeny hustým plynným oblakem. Postupně každá z hvězd kolem sebe vytvořila velké množství malých ledových těles (komet) na okraji protoplanetárních disků, v nichž se zformovaly planety. Většina těchto komet byla gravitačně vypuzena z prenatálního planetárního systému právě zrozenými obřími planetami, čímž se staly volně se pohybujícími drobnými obyvateli hvězdokupy.
Hvězdná asociace, jejímž členem Slunce bylo, brzy přestala existovat, když byl její zbývající plynný stavební materiál odfouknut zářením horkých mladých hvězd, které se vlivem vnějších sil během krátké doby rovněž rozutekly do okolí. Tento nový model ukazuje, že Slunce následně mohlo svojí gravitací zachytit velký oblak komet ještě před tím, než se hvězdokupa zcela rozptýlila.
„Když bylo Slunce mladé, sdílelo stejný prostor s velkým množstvím svých sourozenců a my můžeme pozorovat pozůstatky této hvězdokupy ještě dnes,“ říká hlavní autor článku Hal Levison.
„Proces zachycení je kupodivu velmi účinný a vede ke zvýšení pravděpodobnosti, že kometární oblak obsahoval směsici vzorků materiálu z velkého počtu hvězdných sourozenců našeho Slunce,“ říká spoluautor výzkumu Martin Duncan.
Svědectví pro toto tvrzení vyplývá z přibližně sférického oblaku komet, známého jako Oortův oblak, který obklopuje Slunce a sahá přibližně do poloviny vzdálenosti k nejbližší hvězdě. Doposud se předpokládalo, že tento oblak vznikl z protoplanetárního disku obklopujícího Slunce. Avšak protože detailní modely vzniku planetárních soustav ukazují, že komety vytvářejí mnohem řidší oblak, než je ve skutečnosti pozorováno, je k jejich vysvětlení nutný další zdroj původu.
„Pokud využijeme modely vzniku planetárních soustav k odhadu počtu původní populace těles Oortova oblaku, dospějeme nakonec k závěru, že více než 90 % komet pozorovaných v této oblasti má svůj původ mimo Sluneční soustavu,“ dodává Hal Levison.
„Vznik Oortova oblaku je záhadou více než 60 let a naše výzkumná práce pravděpodobně vyřešila tento dlouhodobý problém,“ říká Ramon Brasser.
Financování tohoto výzkumu zajistily následující instituce: NASA's Astrobiology Institute, Outer Planets Research and Origins of Solar Systems programs, the Natural Science and Engineering Research Council of Canada a Germany's Helmholtz Alliance.
Závěry výzkumu pod názvem „Capture of the Sun's Oort Cloud from Stars in its Birth Cluster“ byly publikovány 10. 6. 2010 ve vědeckém časopise Science Express.
Zdroj: http://www.swri.org/9what/releases/2010/cometorigins.htm
autor: František Martinek