S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
ESO zveřejnila neobyčejný snímek obrovského mezihvězdného oblaku známého jako mlhovina Kočičí tlapka (Cat’s Paw Nebula) nebo též pod označením NGC 6334. Oblast zaplněná plynem a prachem je místem zrodu velkého počtu hmotných hvězd. Jelikož se nachází poblíž středu Galaxie, je při pohledu ze Země silně zakryta mezilehlými prachovými oblaky.
Jen málo objektů na obloze má tak přiléhavé jméno jako mlhovina Kočičí tlapka. Zářící oblak plynu opravdu nápadně připomíná gigantickou kočičí stopu, kterou jako by za sebou zanechala kočka kosmická při své obchůzce vesmírem. Mlhovinu poprvé zaznamenal britský astronom John Herschel již v roce 1837 během svého pobytu v Jižní Africe. Přestože používal ve své době jeden z největších dalekohledů na světě, pravděpodobně spatřil jen nejjasnější část celého komplexu, která je na obrázku zachycena vlevo dole.
Mlhovina NGC 6334 se nachází ve vzdálenosti asi 5 500 světelných let od nás směrem do souhvězdí Štíra (Scorpius, Sco). Na obloze zabírá plochu o málo větší než Měsíc v úplňku, ale ve skutečnosti má oblak průměr kolem 50 světelných let. Mlhovina se zdá být červená, což je důsledek efektivnějšího rozptylu a absorpce modrého i zeleného světla mezihvězdnou hmotou, která se nachází na cestě paprsků mezi mlhovinou a Zemí. Červené světlo vytvářejí především vodíkové atomy, které jej emitují po ozáření intenzivním světlem mladých horkých hvězd.
Tato oblast patří k nejvýkonnějším porodnicím hmotných hvězd v naší Galaxii, a proto je také astronomy sledována s patřičnou pozorností. Mlhovina skrývá jasně modré hvězdy o hmotnostech desetkrát převyšujících Slunce, zrozené v posledních několika milionech let. Nachází se zde také mnoho velmi mladých hvězd skrytých hluboko za oponami prachu, což značně stěžuje jejich zkoumání. Odhaduje se, že mlhovina Kočičí tlapka obsahuje až několik desítek tisíc hvězd.
Významně nápadná je v červené barvě spletitá bublina na obrázku vpravo dole. Může se jednat buď o hvězdu v závěrečném stadiu vývoje, která vysokou rychlostí vyvrhuje velké množství hmoty, a nebo jde o pozůstatek již vybuchlé hvězdy.
Tento nový portrét mlhoviny Kočičí tlapka byl získán pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na dalekohledu MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Snímek vznikl kombinací snímků pořízených přes modrý, zelený, červený a H-alfa filtr, propouštějící pouze záření vodíku.
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.
Kontakty
Henri Boffin; ESO La Silla-Paranal/E-ELT Press Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6222; Email: hboffin@eso.org
Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz