Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Nové výzkumy vědeckých pracovníků z Yale University vedou k závěru, že kamenná planeta o velikosti 2krát větší než Země obíhající kolem blízké hvězdy bude nejspíše diamantovou planetou. Na připojeném obrázku je předpokládaná struktura mimořádně horké exoplanety 55 Cancri e, jejíž povrch tvoří převážně grafit pokrývající tlustou vrstvu diamantů.
Dne 11. října 2012 se v Císařském sále Mnichovského paláce (Německo) uskutečnil slavnostní galavečer u příležitosti oslav 50. výročí založení Evropské jižní observatoře. Při této příležitosti se zástupci členských států ESO a Chile (mezi nimi sedm ministrů a dva velvyslanci) i samotné observatoře podepsali na povrch prototypu segmentu primárního zrcadla pro dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope).
Druhá japonská kosmická sonda k výzkumu asteroidu a odběru vzorku z jeho povrchu – Hayabusa 2 – naváže na předcházející sondu. K zajištění detailního výzkumu bude vybavena rovněž německým modulem s názvem MASCOT. Start nové kosmické sondy se uskuteční v červenci 2014.
Robot Curiosity objevil na povrchu Marsu břeh dávné řeky, která kdysi tekla napříč oblastí, kde nedávno přistála pojízdná laboratoř NASA. Již dříve byly získány informace o dávné přítomnosti tekuté vody na Marsu, avšak tento důkaz – fotografie horniny obsahující pradávné říční štěrkopísky – je první svého druhu.
Na Venuši může i sněžit! Evropská kosmická sonda Venus Express objevila nečekaně chladné vrstvy vzduchu vysoko v atmosféře planety Venuše, které mohou být dostatečně studené na to, aby přítomný oxid uhličitý vymrzal v podobě ledu či „sněhových vloček“.
Detailní pozorování Saturnova měsíce Titanu v rozmezí 30 roků pokryla jeho celý jeden oběh (společně se Saturnem) kolem Slunce. Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie, analyzovala data získaná v průběhu tohoto období a zjistila, že změny ročních období ovlivňují Titan podstatně více, než se doposud předpokládalo.
Nový barevný snímek XDF (eXtreme Deep Field) je mnohem detailnější a lze na něm nalézt asi 5 500 galaxií dokonce na menší ploše oblohy než v případě HUDF. Nejslabší galaxie jsou až desetmiliardkrát slabší, než je schopno zachytit lidské oko.
Jeden z nejnovějších snímků pořízených na observatoři La Silla (ESO) zachycuje část hvězdných jeslí označovaných jako mlhovina Racek (Seagull Nebula). Tento oblak plynu s oficiálním označením Sharpless 2-292 připomíná hlavu racka. Září tak jasně díky intenzivnímu vyzařování velmi mladé žhavé hvězdy ukryté v jeho srdci. Detailní snímek byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) umístěnou na teleskopu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m.