Aktuality AK

Brněnští vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyšlou v neděli 12. října 2014 do stratosféry 3D tiskem vyrobenou sondu, která ponese nový typ unikátních nanobiosenzorů. Vědci budou zkoumat, jak různé druhy kosmického záření poškozují jednu z nejdůležitějších molekul živých organismů – DNA, a zda jsou jednoduché buňky schopny přežít v extrémním prostředí stratosféry.

Jedná se o výsledek a faktické pokračování projektu přeshraniční spolupráce Společně do stratosféry spolufinancovaný z Fondu mikroprojektů.

Dne 23. 4. 2014 detekovala družice NASA s názvem SWIFT silnou, žhavou a dlouho trvající sekvenci hvězdných erupcí, jaká doposud nebyla pozorována u blízkých hvězd typu červeného trpaslíka. Počáteční výbuch z této zaznamenané série explozí byl více jak 10 000krát silnější než doposud pozorované největší sluneční erupce. V maximu erupce bylo dosaženo teploty 200 000 000 °C, což je více než dvanáctinásobek teploty uvnitř Slunce.

Tento meteorický roj, který poskytl v minulém století několik meteorických děštů, je aktivní počátkem října s maximem v noci z 9/10  října. Objev roje je výsledkem předpovědí více astronomů, kteří zkoumali kometu 21P/Giacobini-Zinner, která je mateřským tělesem roje. Aktivita roje není normálně nijak velká, ale v minulých letech nás dokázala již párkrát pořádně překvapit. 

Americká vesmírná agentura NASA po desetiměsíčním letu v pondělí brzo ráno našeho času navedla sondu MAVEN na oběžnou dráhu kolem planety Mars. MAVEN je první sonda, která se bude zabývat zkoumáním jemné horní vrstvy atmosféry Marsu. Hlavním cílem sondy je tedy zjistit, jak se měnilo klima Marsu v průběhu času a tak pochopit, proč a jak zmizela většina jeho atmosféry.

Během postupné prohlídky oblohy měří evropská astronomická družice GAIA polohy a rychlosti hvězd v naší Galaxii. Při tomto výzkumu již objevila svoji první supernovu v jedné vzdálené galaxii.

Určitě jste již něco slyšeli o obyvatelné zóně kolem hvězd, nachází se v ní totiž i naše Země.  Teď se astronomové z university v San Franciscu v čele se Stephenem Kanem snaží přijít na to, čím je typická tzv. Venušina zóna. Je to vlastně pás kolem Slunce, ve kterém by se měly vyskytovat planety s atmosférickými podmínkami podobnými Venuši, tedy s podmínkami naprosto nevhodnými pro život v pozemské formě.

V neděli 7. září 2014 proběhla celosvětovými médii zpráva, že nedaleko mezinárodního letiště Managua v Nikaragui dopadl v noci ze soboty na neděli malý meteorit. Společně se zprávou se šířila i fotografie kráteru. Kráter má poloměr 12 metrů a je hluboký asi 5 metrů.