Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
NASA publikovala počátkem roku 2015 na sympóziu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) předpokládanou konstrukci podmořského robota pro využití při výzkumu moří kapalného metanu a etanu na povrchu Saturnova měsíce Titan. Video a předběžný návrh konstrukce ponorky vytvořil tým pracovníků NASA Glenn´s COMPASS společně s některými výzkumníky z Applied Research Laboratory. Výzva k návrhu konstrukce vzešla od pracovníků NASA, kteří jasně dali za úkol přiblížení realizace myšlenky nového způsobu výzkumu vesmíru a nebeských těles.
Průzkumník vypadá nostalgicky jako dřívější ponorky vyvinuté pro využití v občanské válce. Ponorka by měla být schopná operovat převážně automaticky ve velmi nepřátelském a vzdáleném prostředí (teplota -179 °C).
Nejpravděpodobnějším místem výzkumu pomocí ponorky bude Kraken Mare – největší jezero v polární oblasti Titanu (případně Ligeia Mare). Na základě dat ze sondy Cassini byl povrch tohoto jezera určen přibližně na 400 000 kilometrů čtverečních při předpokládané hloubce 160 metrů. Jezero není zcela klidné – projevuje se zde proudění, a také příliv a odliv. Obojí může bránit ponorce v bezpečném provozu. Nutno vyřešit rovněž problém komunikace s ponorkou. Signály bude robot vysílat přímo na Zemi (vesmírem budou informace putovat téměř 1,5 hodiny). Když bude ponorka plout pod hladinou, nebude schopna využívat solární články k zásobování energií, takže tým uvažuje o pohonu pomocí termálního Stirlingova generátoru.
NASA očekává, že navrhovaná ponorka by mohla být vyslána k Titanu v roce 2040. Bude se jednat o první výzkumnou misi, kdy sonda nebude provádět výzkum „suchého“ povrchu tělesa. Aby se tam mohla dostat, konstruktéři předpokládají okřídlenou kosmickou sondu, která zajistí přistání na Titanu na hladině jezera. Následně dojde k ponoření ponorky pod hladinu Kraken Mare, kde bude provádět podmořský výzkum.
Podle představeného projektu by ponorka měla mít výtlak zhruba jednu tunu a rychlostí přibližně 3,6 kilometrů za hodinu by ji měl pohánět bateriemi napájený lodní šroub. Její mise by měla trvat asi 90 dní. Mise ponorky bude zaměřena také na zjištění přesného složení kapaliny a průzkum mořského dna. Výsledky by mohly vědcům umožnit lépe porozumět procesu vzniku života na Zemi.
Uvažuje se rovněž o využití balónu, vzducholodi, letounu či plovoucího člunu k detailnímu průzkumu měsíce Titan.
Vzhled ponorky a způsob výzkumu podmořského prostředí si můžete prohlédnout na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=NnKxbdpLP5E.
Zdroj: http://phys.org/news/2015-02-nasa-unveils-submarine-exploring-liquid.html a http://www.gizmag.com/nasa-titan-submarine-concept/35960/
autor: František Martinek