Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Aktuality AK
Již příští týden se můžeme těšit na jeden z největších meteorických rojů – Perseidy. I přesto, že se jedná o nejslavnější roj severní polokoule, stále je na něm co zkoumat. Hvězdárna Valašské Meziříčí se proto podílí na společném projektu vypuštění stratosférického balónu v noci maxima Perseid. V gondole balónu bude kromě jiných experimentů umístěna kamera určená k záznamu meteorů ze stratosféry.
Tato úchvatná bublina zářící jako hvězdný duch ve strašidelné temnotě vesmíru by se moha zdát nadpřirozenou a záhadnou, kdyby se nejednalo o známý astronomický objekt: planetární mlhovinu, objekt, který je průvodním znakem závěrečné fáze života některých hvězd. Snímek, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v severním Chile, zachycuje dosud nejdetailnější pohled na málo známý objekt s označením ESO 378-1.
V roce 1995 byla vypuštěna nová sluneční observatoř. Společný projekt ESA a NASA nazvaný Solar and Heliospheric Observatory – SOHO – byl realizován za účelem průběžného pořizování fotografií naší dynamické hvězdy. Observatoř SOHO měla podle plánu otevřít novou éru v pozorování Slunce a dramaticky rozšířit poznatky o hvězdě, se kterou žijeme, ... a to splnila.
V hmotě, kterou do svého okolí vyvrhla hvězda při explozi novy, byl poprvé detekován chemický prvek lithium. Pozorování Novy Centauri 2013 v souhvězdí Kentaura pomocí dalekohledů ESO pracujících na observatoři La Silla pomohla vysvětlit záhadný fakt, proč řada mladých hvězd vypadá, jako by v sobě měla větší množství lithia, než se očekávalo. Tento objev představuje dlouho hledaný kousek skládanky popisující chemický vývoj naší Galaxie. Zároveň je to velký krok kupředu pro astronomy, kteří se snaží pochopit zastoupení různých chemických prvků ve hvězdách.
Počátkem července 2015 ohlásil Marcus Lohr z Open University na národním astronomickém setkání, které se konalo ve Venue Cymru, Llandudno, Wales, objev mimořádně zajímavého hvězdného systému, který se skládá z pěti hvězd. Objev představuje nejméně pět hvězd v jednom hvězdném systému, které obíhají ve složitých konfiguracích.
Čína zahájila závěrečnou montáž největšího radioteleskopu světa, který bude mít po dokončení anténu o průměru odpovídajícím 30 fotbalovým hřištím. Informovaly o tom čínské sdělovací prostředky. Anténa radioteleskopu FAST (Five-hundred-metre Aperture Spherical Radio Telescope) bude mít průměr – jak vyplývá z názvu – zhruba 500 metrů. Bude „uhnízděna“ v údolí tvaru velké mísy mezi kopci v jihozápadní provincii Guizhou.
Radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pro milimetrovou a submilimetrovou oblast elektromagnetického záření astronomové použili k pozorování těch nejvzdálenějších oblaků plynu - materiálu pro formování hvězd, jaké se dosud podařilo zachytit v normálních galaxiích v mladém vesmíru. Tato nová pozorování vědcům umožní začít zkoumat, jakým způsobem se první galaxie utvářejí a jak pomohly rozptýlit ‚kosmickou mlhu‘ v období reionizace vesmíru. Vůbec poprvé se totiž tyto galaxie podařilo pozorovat jako něco více než jen slabé skvrnky.
Britský teoretický fyzik Stephen Hawking a podnikatel Jurij Milner oznámili na tiskové konferenci v Londýně, že jsou připraveni investovat 100 miliónů dolarů do nového pátrání po mimozemských civilizacích. V rámci této iniciativy (nazvané Breakthrough Initiatives) budou v následujících deseti letech hledány signály mimozemšťanů pomocí dvou největších světových radioteleskopů. V plánu je sledovat 10× větší množství hvězd a pořídit 5× více spekter než při předchozích pokusech.
V úterý 14. července 2015 prolétla sonda NASA s názvem New Horizons kolem trpasličí planety Pluto a zamířila do oblasti Kuiperova pásu. Z doposud přijatých informací a fotografií je zřejmé, že přístroje na palubě kosmické sondy fungovaly stoprocentně. Získaná data budou na Zemi proudit ještě několik měsíců. Pak bude sonda znovu uvedena do hibernace a bude pokračovat k dalšímu cíli – k vybranému tělesu Kuiperova pásu.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz