Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Dřívější odhady předpokládaly stejný počet hnědých trpaslíků jako ostatních hvězd. Avšak jejich první sčítání na základě pozorování družicí WISE ukazuje, že jeden hnědý trpaslík připadá zhruba na 6 hvězd. Když se astronomové „seznámili a pozdravili“ s novými sousedy, družice WISE je překvapila: hnědých trpaslíků je v okolí Slunce daleko méně, než se předpokládalo.
ESO buduje největší dalekohled na světě v optickém/infračerveném oboru. Na svém dnešním zasedání v Garchingu rada ESO schválila program European Extremely Large Telescope (E-ELT), očekávajíc potvrzení čtyř takzvaných "ad referendum" hlasů. Dalekohled E-ELT zahájí svůj provoz v příštím desetiletí.
Bohužel, hvězdy nemají vystaven vlastní rodný list. A tak musí astronomové velmi pracně zjišťovat jejich věk. Znalost stáří hvězd je rozhodující pro zjištění, jakým způsobem naše Galaxie zvětšovala své rozměry v průběhu věků v důsledku pohlcování menších galaxií.
Ve středu 6. června 2012 navštívil observatoř ESO Paranal španělský král Juan Carlos I. Na půdě observatoře se setkal s prezidenty Chile, Kolumbie, Mexika a Peru, a také s významnými zástupci dalších zemí, kteří se na Paranalu účastnili 4. summitu Pacifické aliance.
Ve středu 6. června 2012, v časných ranních hodinách, bylo možné i v oblasti Valašského Meziříčí pozorovat mimořádný úkaz – možno říci dokonce úkaz století – totiž přechod Venuše přes sluneční disk. Když se mraky poněkud protrhaly, objevilo se Slunce, jehož povrch zdobily sluneční skvrny a velká černá „piha“ kruhového tvaru.
Skupina evropských astronomů objevila prastarou planetární soustavu, která je pravděpodobně pozůstatkem z období mladého vesmíru, z doby před 13 miliardami roků. Soustavu tvoří hvězda s označením HIP 11952 a dvě planety, které kolem hvězdy oběhnou jednou za 7 dnů, respektive za 290 dnů.
Studiem fosilních „kapek“ vody mohou vědci odhalit drahocenné informace o atmosféře mladé Země. Výzkum by mohl výrazně zpřesnit modely pradávné Země a pomoci astrobiologům porozumět vlastnostem prostředí, ve kterém vznikl na naší planetě život. Vědci z University of Washington použili k výzkumu svědectví „zkamenělých“ otisků dešťových kapek z doby před 2,7 miliardami roků.
Astronomové NASA oznámili, že nyní mohou s jistotou předpovědět příští velkou kosmickou událost, která postihne naši Galaxii, Slunce a celou Sluneční soustavu: gigantickou kolizi Mléčné dráhy s nejbližší velkou galaxií v souhvězdí Andromedy. Naše Galaxie je předurčena k velkému přetvoření v průběhu srážky, ke které dojde přibližně za 4 miliardy roků.
Na první pohled vypadá Triton jako každý jiný ledový měsíc – jednotvárné pusté těleso kroužící kolem Neptunu, nejvzdálenější planety Sluneční soustavy. Avšak Triton je jiný. Pod jeho ledovým povrchem se s velkou pravděpodobností ukrývá rozsáhlý kapalný oceán.