Aktuality AK

Dalo by se říci, že loňský rok byl ve znamení komet. Asi nejdůležitější událostí v roce 2014 bylo přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Avšak také třeba průlet komety C/2013 A1 Siding Spring kolem Marsu byl velmi sledovanou podívanou. Již teď, na počátku roku, to vypadá, že rok 2015 bude naopak rokem trpasličích planet. 

Termínem „Velká jarní díra“ nazývají astronomové (a především pozorovatelé meteorických rojů) období přibližně od poloviny ledna do konce dubna. Lépe můžeme toto období vymezit pomocí meteorických rojů: „jarní díra“ začíná po skončení aktivity Quadrantid a trvá do začátku aktivity meteorického roje Lyridy.

Mnozí z vás si jistě všimli, že v posledních dnech se na internetu, převážně na webech věnujících se astronomii, objevují fotky zelenkavé komety pořízené v různých částech světa. Kromě toho zde lidé píší zkušenosti a zážitky s jejím pozorováním, a to dokonce i z měst. O jakou kometu se tedy jedná a můžeme ji vidět pouhým okem?

Proč je naše Země tak výjimečná? Proč je pro planety důležité magnetické pole? A jakto, že si ho Země udržela po dobu několika miliard let až do teď? A proč ho Mars ztratil? Obzvlášť v době, kdy se velká část astronomické obce "honí" za objevy nových obyvatelných světů jsou tyto otázky velmi důležité. Čím je tedy Země odlišná od ostatních planet, že zrovna zde vznikl život?

Dnes je to přesně 10 let, kdy sonda Huygens vstoupila do dějin a to tím, že přistála na největším Saturnově měsíci Titan. Jednalo se o první úspěšné přistání ve vnější sluneční soustavě. Toto přistání proběhlo přesně v 13:34 SEČ (12:34 GMT) dne 14. ledna 2005.

Jedna ze složek binárního systému, známá jako HIP 85 605, je na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 16 světelných let a ze Země ji můžeme pozorovat v souhvězdí Herkula. Tato hvězda nebyla dosud ničím výjimečná. Díky výzkumu, který provedl Dr. Coryn Bailer-Jones z Max-Planck-Institutu Astronomie u Heidelbergu, se však stala zajímavou. Nachází se totiž na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou.

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn zahájila závěrečnou fázi přibližování k trpasličí planetě Ceres, k největšímu tělesu pásu asteroidů, aby uskutečnila detailní průzkum tohoto doposud nezmapovaného tělesa.