Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.02.2023
Astronomická olympiáda

Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout  např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.

01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » AX J1910.7+0917 je nejpomalejší známý rentgenový pulzar

AX J1910.7+0917 je nejpomalejší známý rentgenový pulzar

17.05.2017

Evropští astronomové zjistili, že rentgenový pulzar s označením AX J1910.7+0917 má nejpomalejší rotaci mezi ostatními pulzary této třídy. Vědecký tým, jehož vedoucím je Lara Sidoli z National Institute for Astrophysics and Space Physics (INAF), Milán, Itálie, publikoval nový objev 4. května 2017 v článku na arXiv.org.

Rentgenové pulzary (známé též jako akrecí poháněné pulzary) jsou zdroje projevující se přesnou periodou variací v intenzitě rentgenového záření, spočívající v binární soustavě zmagnetizované neutronové hvězdy na oběžné dráze s normálním hvězdným průvodcem. V těchto binárních systémech je rentgenová emise vytvářena na základě uvolnění gravitační potenciální energie, když dochází k akreci materiálu z hmotného průvodce. Rentgenové pulsary patří mezi nejvíce svítivé objekty v oboru rentgenového záření.

Pulzar AX J1910.7+0917 byl detekován japonskou družicí Advanced Satellite for Cosmology and Astrophysics (ASCA) v roce 2001 jako součást průzkumu ASCA Galactic Plane Survey (AGPS). Nejprve byl klasifikován jako poměrně slabý a neznámý rentgenový zdroj. Vzhledem ke skutečnosti, že se tento zdroj promítá do vzdálenosti přibližně 12 obloukových minut od pozůstatku supernovy W49, byl cílem mnoha pozorování. Pulzování tohoto zdroje bylo objeveno v roce 2011 při pozorováních, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory.

Nedávno skupina astronomů pod vedením Lary Sidoli důkladně analyzovala dostupná data získaná při pozorováních pulzaru AX J1910.7+0917 prostřednictvím kosmických observatoří ASCA, Chandra X-ray Observatory a X-ray Multi-Mirror Mission (XMM-Newton) Evropské kosmické agentury ESA. Výzkum odhalil velké množství detailů o tomto rentgenovém pulzaru s vysokou hmotností.

Pulzace tohoto rentgenového pulzaru AX J1910.7+0917 o vysoké hmotnosti byly objeveny v průběhu pozorování pomocí družice Chandra uskutečněných v roce 2011 (Israel et al. 2016). Přinesli jsme více detailů o tomto objevu a prodiskutovali povahu zdroje rentgenového záření,“ napsali astronomové v publikovaném článku.

Astronomové zjistili, že rotační perioda signálu rentgenového záření je 36 200 sekund. Tak dlouhá perioda dělá z  pulzaru AX J1910.7+0917 nejpomaleji rotující doposud známý rentgenový pulzar. Výzkumníci přidělili tuto dlouhou periodu rotaci neutronové hvězdy. Předpokládali, že velmi dlouhá rotační perioda neutronové hvězdy může být vysvětlena kvazi-sférickým akrečním modelem, který se vztahuje k nízké svítivosti rentgenového pulzaru.

Kvazi-sférický akreční model (Shakura et al. 2012) je schopen vysvětlit tuto mimořádně pomalou pulzaci, a dokonce i typické velmi silné magnetické pole na povrchu neutronové hvězdy,“ uvádějí autoři článku.

Nicméně tyto hypotézy nemohou být potvrzeny, dokud nebudou změřeny další výchozí parametry, jako je oběžná perioda a rychlost větru vanoucího z hmotné složky. Kromě toho astronomové říkají, že budou potřeba další citlivá spektroskopická pozorování, abychom dosáhli přímého měření magnetického pole neutronové hvězdy.

Zdroj: https://phys.org/news/2017-05-ax-j191070917-slowest-x-ray-pulsar.html a https://sciencesprings.wordpress.com/2017/05/15/from-phys-org-ax-j1910-70917-is-the-slowest-x-ray-pulsar-study-finds/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies