Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


19.05.2025
Rozhovor s Pavlem Gabzdylem

Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.

13.05.2025
Hvězdárna 70: Založení odbočky ČAS 1967

Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.

20.02.2025
Změny pro budoucnost I - Půlmetrový dalekohled nové generace

Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » AX J1910.7+0917 je nejpomalejší známý rentgenový pulzar

AX J1910.7+0917 je nejpomalejší známý rentgenový pulzar

17.05.2017

Evropští astronomové zjistili, že rentgenový pulzar s označením AX J1910.7+0917 má nejpomalejší rotaci mezi ostatními pulzary této třídy. Vědecký tým, jehož vedoucím je Lara Sidoli z National Institute for Astrophysics and Space Physics (INAF), Milán, Itálie, publikoval nový objev 4. května 2017 v článku na arXiv.org.

Rentgenové pulzary (známé též jako akrecí poháněné pulzary) jsou zdroje projevující se přesnou periodou variací v intenzitě rentgenového záření, spočívající v binární soustavě zmagnetizované neutronové hvězdy na oběžné dráze s normálním hvězdným průvodcem. V těchto binárních systémech je rentgenová emise vytvářena na základě uvolnění gravitační potenciální energie, když dochází k akreci materiálu z hmotného průvodce. Rentgenové pulsary patří mezi nejvíce svítivé objekty v oboru rentgenového záření.

Pulzar AX J1910.7+0917 byl detekován japonskou družicí Advanced Satellite for Cosmology and Astrophysics (ASCA) v roce 2001 jako součást průzkumu ASCA Galactic Plane Survey (AGPS). Nejprve byl klasifikován jako poměrně slabý a neznámý rentgenový zdroj. Vzhledem ke skutečnosti, že se tento zdroj promítá do vzdálenosti přibližně 12 obloukových minut od pozůstatku supernovy W49, byl cílem mnoha pozorování. Pulzování tohoto zdroje bylo objeveno v roce 2011 při pozorováních, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory.

Nedávno skupina astronomů pod vedením Lary Sidoli důkladně analyzovala dostupná data získaná při pozorováních pulzaru AX J1910.7+0917 prostřednictvím kosmických observatoří ASCA, Chandra X-ray Observatory a X-ray Multi-Mirror Mission (XMM-Newton) Evropské kosmické agentury ESA. Výzkum odhalil velké množství detailů o tomto rentgenovém pulzaru s vysokou hmotností.

Pulzace tohoto rentgenového pulzaru AX J1910.7+0917 o vysoké hmotnosti byly objeveny v průběhu pozorování pomocí družice Chandra uskutečněných v roce 2011 (Israel et al. 2016). Přinesli jsme více detailů o tomto objevu a prodiskutovali povahu zdroje rentgenového záření,“ napsali astronomové v publikovaném článku.

Astronomové zjistili, že rotační perioda signálu rentgenového záření je 36 200 sekund. Tak dlouhá perioda dělá z  pulzaru AX J1910.7+0917 nejpomaleji rotující doposud známý rentgenový pulzar. Výzkumníci přidělili tuto dlouhou periodu rotaci neutronové hvězdy. Předpokládali, že velmi dlouhá rotační perioda neutronové hvězdy může být vysvětlena kvazi-sférickým akrečním modelem, který se vztahuje k nízké svítivosti rentgenového pulzaru.

Kvazi-sférický akreční model (Shakura et al. 2012) je schopen vysvětlit tuto mimořádně pomalou pulzaci, a dokonce i typické velmi silné magnetické pole na povrchu neutronové hvězdy,“ uvádějí autoři článku.

Nicméně tyto hypotézy nemohou být potvrzeny, dokud nebudou změřeny další výchozí parametry, jako je oběžná perioda a rychlost větru vanoucího z hmotné složky. Kromě toho astronomové říkají, že budou potřeba další citlivá spektroskopická pozorování, abychom dosáhli přímého měření magnetického pole neutronové hvězdy.

Zdroj: https://phys.org/news/2017-05-ax-j191070917-slowest-x-ray-pulsar.html a https://sciencesprings.wordpress.com/2017/05/15/from-phys-org-ax-j1910-70917-is-the-slowest-x-ray-pulsar-study-finds/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz